Penzijní spoření prošlo řadou změn. S koncem roku lze využít daňových slev

Potřeba spořit si vlastní prostředky na stáří začíná být s demografickým vývojem v populaci stále naléhavější a jedním z nejpopulárnějších způsobů stále zůstává penzijní spoření v tzv. třetím pilíři. Peníze si tímto způsobem na stáří ukládají miliony lidí, značná část jich také zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění, do kterého se už přes dekádu nedá vstoupit. V případě všech produktů pro spoření na stáří však došlo v posledních dvou letech k řadě změn.

Ve třetím pilíři penzijního spoření na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo a investovalo 3,903 milionu účastníků, což bylo o 79 000 méně než na konci roku 2024, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. V doplňkovém penzijním spoření podle asociace investovalo 2,131 milionu účastníků, o 131 000 více než na konci roku 2024. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se už více než 13 let nedá vstoupit, zůstalo 1,772 milionu lidí. Letošní pokles činí asi 211 000 účastníků.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP) od začátku loňského roku. Nabízí jej finanční instituce, tedy banky, investiční společnosti či obchodníci s cennými papíry. Novinka však od počátku bojuje zejména s tím, že o ní zůstává nízké povědomí. Do DIP dosud vložilo za rok a tři čtvrtě peníze přes 184 000 Čechů.

V DIP mohou lidé investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem září 5,9 miliardy korun. Z tohoto objemu tvoří přibližně sedm procent depozita, 89 procent investiční fondy a čtyři procenta ostatní investice. Největší nárůst počtu uzavřených smluv k DIP i investovaného majetku se tradičně očekává koncem roku, stejně jako u řady dalších produktů s daňovým zvýhodněním na roční bázi.

Pro DIP i penzijní spoření a původní penzijní připojištění platí, že lze dosáhnout na daňovou úlevu, nově je možné snížit si daňový základ až o 48 000 korun za rok. K této částce je však třeba do penzijního spoření posílat měsíčně 5 700 korun, případně vložit jednorázově vyšší částku. Započítávají se totiž až částky, které přesáhnou 1 700 korun, tedy maximální hranici pro získání státního příspěvku. Zároveň jde o souhrnný limit i pro životní pojištění či pojištění dlouhodobé péče.

Došlo však i k dalším změnám. Výrazně se například navýšil minimální příspěvek, který si musí střadatel do penzijního spoření vkládat, aby získal minimální příspěvek od státu, ze 300 na 500 korun měsíčně. Při tomto vkladu činí státní příspěvek 100 korun měsíčně, obecně 20 % z příspěvku střadatele. Maximální příspěvek při vkladu 1 700 korun měsíčně a více činí tedy 340 korun měsíčně.

Další změnou pak bylo odebrání státních příspěvků lidem, kteří nadále pokračují ve spoření, ačkoliv už jsou sami v důchodu. Vláda k tomu přikročila s argumentem, že jde svým způsobem o popírání smyslu penzijního spoření jakožto produktu, který má motivovat lidi ke spoření právě na dobu v penzi.

Od ledna vstoupí v platnost další novinka, podnikatelé začnou povinně přispívat zaměstnancům z vybraných tzv. rizikových profesí v třetí kategorii prací. Ti mají pro dřívější odchod do penze, na rozdíl od menší části „nejrizikovějších“ povolání, odcházet s pomocí právě produktu penzijního připojištění, tzv. předdůchodu (více jsme o tom psali například zde).