Uprchlíci z Ukrajiny mají dostat víc peněz na bydlení

Vláda chce dostat uprchlíky z Ukrajiny do klasického nájemního bydlení, s blížícím se přitvrzením podmínek pro nouzové ubytování však hrozí, že to pro řadu z nich bude znamenat neřešitelnou situaci. Vyřešit to podle ministerstva práce má navýšení dávek na bydlení. Jenže způsob provedení návrhu se setkává s kritikou. Kupříkladu podle ministerstva financí stát ví, koho přitvrzení podmínek existenčně zasáhne, a vyšší podpora by tak měla mířit pouze k nim.

V bezplatném nouzovém ubytování nyní mohou Ukrajinci s dočasnou ochranou standardně bydlet nejvýše 150 dnů. Výjimku mají právě zranitelné osoby, ale od září se i jim novelou takzvaného lex Ukrajina doba bydlení zkrátí na nejvýše 90 dnů bez výjimek. Běženci, kteří k 1. září budou mít devadesátidenní lhůtu vyčerpanou, budou muset nouzové ubytování opustit, nebo po dohodě s ubytovatelem přejít do standardního nájemního vztahu a bydlení si hradit.

Před situací už na jaře varovalo konsorcium několika organizací pomáhajících uprchlíkům, podle kterých je pro řadu z nich obtížné běžné bydlení získat kvůli nedostatku bytů a vysokým cenám. Poukazují na to, že většina příchozích sice pracuje, ale v hůř placených profesích. Podle výzkumů agentury PAQ Research jsou téměř tři pětiny uprchlíků v příjmové chudobě.

Humanitární dávku od státu mohou pobírat uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Ty se mají podle návrhu zvýšit. Podle první varianty, která by vyšla rozpočet na 1,6 miliardy ročně, by se náklady v evidovaných bytech navýšily na 8000 a 5000 korun, v ostatních nezaevidovaných pak na 6400 a 4000. V druhé variantě, která by vyšla na 1,4 miliardy korun ročně, se pak částka pro oba druhy bydlení sjednocuje na 6000 a 4000 korun. V obou tedy zůstává rozdělení na zranitelné osoby a ty, které mohou pracovat. Ministerstvo práce zároveň dodává, že změny v bezplatném nouzovém ubytování státní kase ušetří ročně až 1,9 miliardy.

S návrhem však mají problém zástupci zaměstnavatelů či odborů, ale také ministerstvo financí. „Požadujeme vysvětlit, proč se navrhuje plošná úprava započitatelných nákladů na bydlení, jestliže nouzové ubytování využívá pouze část držitelů dočasné ochrany. Z jednání Strategické skupiny ke koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny vyplynulo, že Správa uprchlických zařízení disponuje informacemi o předpokládaných dopadech ukončení bezplatného nouzového ubytování na dotčené osoby. Požadujeme na základě takových informací navrhnout opatření, které bude úzce zaměřeno pouze na skupinu osob, která bude vyhodnocena jako existenčně ohrožená,“ uvedl resort financí.

Odbory zase upozorňují na nedostatky ve snaze uprchlíky integrovat, jako jsou nedostatečné jazykové kurzy či poradenství. Nepřijde jim problematický záměr navýšit dávky, neřeší však podle nich příčiny. „(Návrh) v dostatečné míře nereflektuje velmi prekérní pozici nezranitelných, osamělých osob ve věku 50 až 65 let. Tato skupina uprchlíků válečného konfliktu na Ukrajině ještě neodchází do starobního důchodu a zároveň je pro ni problém sehnat si práci,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů by pak mělo dojít ke druhé variantě, tedy sjednocení částek bez ohledu na druh bydlení, ovšem s vyšším navýšením částek. „Navrhovaná částka 6000 Kč pro zranitelné a 4000 pro ostatní cizince je příliš nízká na to, aby pomohla vyřešit situaci cizinců s dočasnou ochranou po 31. 8., kdy skončí možnost bezplatného bydlení v nouzovém ubytování. Navrhujeme částku navýšit na 8000 pro zranitelné a 5000 pro ostatní cizince s dočasnou ochranou,“ stojí v připomínkách k návrhu.

Příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje podle dat ministerstva práce výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. Získaná suma začala poskytovanou pomoc přesahovat loni od třetího čtvrtletí. Vybraná částka od lidí s dočasnou ochranou postupně roste, vyplacená podpora naopak klesá. Česko vydalo na nouzové bydlení, humanitární dávky a solidární příspěvek pro české ubytovatele od začátku války do konce ledna 47,5 miliardy korun. Celkem 35,5 miliardy korun už příchozí s dočasnou ochranou do rozpočtu vrátili v odvodech z výdělků, DPH a spotřební dani.