Jadernou elektrárnu na Slovensku postaví za 370 miliard Američané. Vláda odmítla tendr, vadí opozici

JADERNÁ ELEKTRÁRNA NA SLOVENSKU

Jadernou elektrárnu na Slovensku postaví za 370 miliard Američané. Vláda odmítla tendr, vadí opozici
Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice v okrese Trnava. Foto: Wikimedia Commons / Flickr: 04710009 / IAEA
1
Ekonomika
Sdílet:

Slovensko investuje rekordní částky do nové jaderné elektrárny, kterou postaví firma z USA. Slovensko se chystá na jednu z největších investic v historii země. Americká firma Westinghouse bude stavět novou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. Celková hodnota investice se pohybuje mezi 13 až 15 miliardami eur (320 až 370 miliardami korun), což je částka několikanásobně vyšší, než jaká byla vynaložena na dokončení jaderné elektrárny v Mochovcích.

Na dostavbu jaderné elektrárny upozornil server Novinky.cz. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas) v diskusním pořadu televize TA3 potvrdila, že mezivládní dohoda mezi Slovenskou republikou a Spojenými státy je v závěrečné fázi příprav. „Čekáme pouze na poslední stanovisko Spojených států amerických,“ uvedla Saková.

O možnosti výstavby nového jaderného zdroje na Slovensku přitom ještě loni jednala slovenská vláda s korejskými firmami, upozornil slovenský Denník N. Po změně v politickém směru v roce 2023 však premiér Robert Fico (Směr) vedl rozhovory s americkými partnery a dohodl se na americké účasti na výstavbě nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.

Fico se k rozhodnutí vyjádřil s nadsázkou: „Řekl jsem americkým kolegům, že pro mě je nejdražší atomová elektrárna ta, která není postavena. Atomová elektrárna je mašina na peníze,“ prohlásil. Američané by měli elektrárnu postavit tak, aby mohla být spuštěna v roce 2040.

KOMENTÁŘ: Jak Britové utajili tisíce migrantů z Afghánistánu

Opozice kritizuje, že investice probíhá bez veřejné soutěže. Podle ministryně Sakové se tendr konat nebude. Tato skutečnost vyvolala velkou vlnu nevole mezi opozičními stranami, které upozorňují, že tak rozsáhlý projekt by měl být předmětem odborné debaty a veřejné soutěže. „Je neakceptovatelné, že neprobíhá jakákoli veřejná, a hlavně odborná diskuse na toto téma,“ uvedlo opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS), které zpochybňuje způsob rozhodování vládní koalice. „Odmítají vysvětlovat kroky, které stojí Slovensko miliardy eur, v parlamentním plénu, na výboru nebo také veřejnosti na tiskových konferencích,“ uvedlo hnutí.

Strana Svoboda a Solidarita (SaS) označila postup vlády za skandální a upozornila, že parlament o tak významné investici (minimálně 15 miliard eur) nemá žádné informace. „Tato investice bude realizována minimálně 15 let a s provozem se počítá na 80 let,“ zdůraznila SaS.

Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) rovněž vyjádřilo obavy, že Slovensko by nemělo rozhodovat o tak zásadní investici bez předchozí konzultace s opozicí. „Slovensko si nemůže dovolit další špatně nastavenou veřejnou investici, kterou budou splácet děti našich dětí,“ varovalo KDH.

První jaderná elektrárna v Československu a havárie

Současná jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích se nachází u stejnojmenné obce v okrese Trnava a jedná se v podstatě o tři nezávisle na sobě existující jaderné elektrárny, protože každá má své vlastní vedení a management. Jsou označovány A1, V1 a V2. V budoucnu je plánováno vybudovat elektrárnu V3. V současné době jsou v elektrárně dva provozní reaktory a tři trvale mimo provoz.

Elektrárna se začala stavět v roce 1958 a jednalo se o první jadernou elektrárnu v  Československu. Nutno dodat, že během spuštění a provozu elektrárny A1 docházelo k četným poruchám, včetně dvou závažných havárií. K první došlo v roce 1976, kdy čerstvý palivový článek nedosedl v aktivní zóně – nebyl správně zajištěn a tlakem plynu došlo k jeho vystřelení ven z reaktoru do prostoru reaktorového sálu (dva mrtví mimo prostor reaktoru, udušení uniklým oxidem uhličitým). K nejzávažnější havárii pak došlo 22. února 1977. Tato havárie byla hodnocena stupněm 4 a následně bylo rozhodnuto o odstavení elektrárny A-1 z provozu.

Vzápětí došlo k částečnému roztavení aktivní zóny a vzhledem k náročnosti opravy byl blok v roce 1977 vyřazen z provozu a od roku 1979 probíhá postupná likvidace elektrárny EBO A1. Veškeré jaderné palivo bylo na základě mezistátní dohody odvezeno do Ruské federace.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články