Na ukrajinské děti se kladou nižší nároky, tvrdí školní inspekce

Mnohé základní školy v Česku kladou na své ukrajinské žáky menší nároky než na ostatní školáky. Třetina středních škol se zase dostatečně nevěnuje tomu, jak se jejich ukrajinští studenti učí český jazyk. Takový přístup výrazně snižuje možnosti dětí a mladých lidí z Ukrajiny v dalším studiu v Česku a v profesním uplatnění. Upozornila na to Česká školní inspekce ve své zprávě, kterou dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Ve třídách, kde je převaha ukrajinských žáků, bylo na pololetním vysvědčení častější slovní hodnocení předmětů místo známek. Mnohdy tak byly hodnocené hlavní a naukové předměty, známkami byly klasifikované pouze výchovy. Učitelé při hodnocení dětí zohledňovali jazykovou bariéru, a mnohdy tak byli v hodnocení výkonů žáků z válkou zasažené země mírnější. Podle inspektorů to ale není dobrý postup. „Častý trend spočívající ve snižování nároků je opět z dlouhodobého hlediska velmi rizikový, protože snižuje šance ukrajinských žáků na další úspěšné studium,“ píše ve své zprávě inspekce.

Už letos měli podle Cermatu ukrajinští uprchlíci v Česku u jednotných přijímacích zkoušek na čtyřleté maturitní obory z matematiky v průměru horší výsledky než jejich čeští vrstevníci. Zvládnutí jednotných testů je přitom podmínkou přijetí na obory s maturitou. V testu z matematiky dosáhli běžní žáci v Česku průměrně asi 40 procent správných odpovědí, azylanti 28 procent, přestože mohli mít test v ukrajinštině.

Zkouška z českého jazyka nebyla pro Ukrajince povinná. Kvůli silnému populačnímu ročníku jsou letos v některých regionech a oborech problémy s kapacitou míst. Na oblíbené obory v některých městech se tak pravděpodobně nedostanou ani děti, které zvládly přijímací zkoušky dobře a v jiných letech by jejich výsledek k přijetí stačil.

Zpráva sleduje a hodnotí, jak se školy vyrovnávají s výzvami spojenými s touto problematikou a jaká jsou doporučení pro další podpůrné intervence ze strany institucí vstupujících do řízení vzdělávací soustavy a do systému podpory škol. Více ➡️ https://t.co/2bXrPtqnCe pic.twitter.com/ipLaoOZouh

— Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace (@CSInspekce) May 18, 2023

Možnosti Ukrajinců na další studium a zaměstnání snižuje podle inspekce i nedostatečná výuka češtiny. „Jedna třetina SŠ nevěnuje osvojování českého jazyka dostatečnou pozornost. Jsou tím ohroženy dlouhodobé cíle úspěšné integrace žáků s odlišným mateřským jazykem a výrazně se snižují možnosti těchto žáků v profesním uplatnění,“ uvedli inspektoři.

Ukrajinští středoškoláci se rovněž častěji než mladší žáci musí výuce češtiny věnovat po vyučování. Mimo rozvrh má hodiny češtiny jako druhého jazyka 42 procent SŠ a necelá desetina ZŠ. Podle inspekce je přitom učení češtiny jako cizího jazyka v době mimo běžnou výuku méně efektivní. Úspěšnost integrace Ukrajinců snižuje podle inspekce i náročná distanční výuka, které se školáci účastní po vyučování v českých školách. Účast žáků na pravidelné výuce vedené z Ukrajiny inspektoři zaznamenali ve 13 procentech SŠ.

Inspekce ve 404 mateřských, 520 základních a 145 středních školách se konaly od září 2022 do března tohoto roku ve všech krajích. Letos na jaře se inspektoři soustředili na podmínky a podobu vzdělávání při začleňování dětí z Ukrajiny. Jaká je situace, zjišťovali ve 47 základních školách, v nichž jsou třídy s převahou ukrajinských žáků.

Ukrajinci jsou nyní nejpočetnější skupinou cizinců v českém školství. Ve školkách, ZŠ a SŠ se podle ministerstva školství k 31. březnu vzdělávalo 51.281 dětských uprchlíků. Téměř 40.000 z nich se učí na ZŠ. Naopak na SŠ se aktuálně vzdělává jen kolem 3000 Ukrajinců. Celkem české MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře navštěvuje v tomto školním roce 1,850.751 dětí a mladých lidí.