Politici zpackali zákon o partnerství. Měl bránit adopcím stejnopohlavními páry, ve skutečnosti je umožňuje

Děti si mohou „adoptovat“ i stejnopohlavní páry v nově vytvořeném institutu partnerství. A to i přesto, že cílem dlouhých debat v parlamentu bylo právě jasné vymezení, že tomu tak nebude. Ze znění zákona totiž vyplývá, že adoptovat děti páry mohou jako jednotlivci a následně si dítě přiosvojit. Že je podobná praxe možná potvrdila advokátka zabývající se rodinným právem Renáta Šínová. Podle poslankyně Heleny Válkové, která se na kompromisním znění novely podílela, by se však právníci a soudci v případě nejasností měli řídit důvodovou zprávou k zákonu, která jasně mluví o možnosti osvojení pouze v případě alespoň jednoho biologického rodiče.

O zrovnoprávnění lidí žijících v registrovaném partnerství s manželstvím se debatuje několik let. Po dlouhých jednáních parlamentu politici nakonec kývli na zrovnoprávnění registrovaných partnerů s manžely. Avšak s jednou výjimkou, a to jsou adopce dětí, které lidem žijícím nově v partnerství novela zapovídá. Prošel nakonec kompromisní návrh, který podle jeho spoluautorky poslankyně Heleny Válkové má umožnit partnerům osvojit biologické dítě toho druhého. Novela občanského zákoníku začala platit letos v lednu.

Z textu této novely občanského zákoníku však vyplývá, že adoptovat mohou i partneři. A to právě přes institut osvojení. V textu pro server Echo24 na to nedávno upozornil právník Jakub Kříž. „Práva a povinnosti partnerů jsou stejná jako práva a povinnosti manželů – s výjimkou společné adopce dětí, která je jiným ustanovením výslovně vyloučena. To byl častý argument ochránců manželství – institut partnerství je prý kompromisem, ale děti do něj zahrnuty nejsou, nejvýše tzv. přisvojení biologického dítěte druhého z partnerů. Omyl. Adopce dětí partnery byly umožněny již rozhodnutím Ústavního soudu z roku 2016, ovšem ve formě tzv. individuální adopce. Dítě si osvojí pouze jeden z manželů. A ten druhý? Ten si jej od letošního roku může „přiosvojit“. Nikde není stanoveno, že přiosvojit je možné pouze biologické dítě druhého z partnerů – zákonná podmínka pouze vyžaduje, aby druhý z partnerů byl rodičem dítěte; tím je ovšem také osvojitel,“ uvedl v nedávném komentáři pro Echo24 advokát Jakub Kříž.

SOUVISÍ: Katalyzované manželství. Zavede Ústavní soud stejnopohlavní manželství?

Jeho slova potvrzuje i místopředsedkyně sekce rodinného práva advokátní komory Renáta Šínová. Ta upozorňuje, že přestože zákonodárci deklarovali záměr omezit adopce dětí, které v jiném paragrafu občanský zákoník omezuje, současná úprava tohoto nedosahuje. „Ten účel se rozhodně nenaplnil a současný stav je takový, že pokud stejnopohlavní pár bude chtít osvojit dítě, tak musí to osvojení realizovat dvakrát, že nejprve osvojí jeden a pak druhý, protože to ten zákon umožňuje,“ uvedla Šínová.

S tím však nesouhlasí spoluautorka pozměňovacího návrhu, který byl nakonec jako kompromisní poslanci přijat, poslankyně a profesorka práva Helena Válková (ANO). Ta upozorňuje, že návrh byl kompromisem, jelikož v Poslanecké sněmovně nebyla pro adopci či osvojení stejnopohlavních párů podpora. Upozornila také, že v zákoně se termín biologický rodič, jak o tom mluvili poslanci, neobjevuje, protože jej občanský zákoník nezná. Je však zdůrazněn v důvodové zprávě k novele. "Dále je speciálně upraveno pravidlo osvojování pro případy partnerství; stanovuje se, aby osvojování, resp. tzv. přiosvojování v případě partnerů bylo možné pouze tehdy, jde-li o dítě, jehož (biologickým) rodičem (tj. matkou dle § 775 nebo otcem dle § 776 a násl. občanského zákoníku) je druhý z partnerů,“ upozorňuje na pasáž z důvodové zprávy Válková.

"Při formulaci pozměňovacího návrhu jsem vycházela z jazykového a systematického výkladu občanského zákoníku, který důsledně rozlišuje mezi osvojitelem a rodičem. Např. ustanovení § 795 OZ stanoví: "Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu.“ Dále samotné ustanovení § 800 odst. 1 OZ pozměňovacího návrhu stanoví: "Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů, nebo se osvojitelem může stát také partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Výkladem jazykovým i systematickým, ve spojení s jednoznačně deklarovaným záměrem pozměňovacího návrhu, by mělo být zřejmé, že návrh cílil pouze na biologického rodiče, nikoliv na osvojitele a jeho partnera. Soudy by měly k odůvodnění návrhu v případě výkladových nejasností přihlédnout,“ uvedla Válková.

S tím souhlasí i Renáta Šínová. „Jako akademik a člověk, který částečně působí v legislativě, určitě s kolegyní souhlasím a byla bych jenom ráda, pokud by se s těmi důvodovými zprávami pracovalo, tak jak to v tom zákoně je, a přihlíželo se třeba opravdu k tomu subjektivně historickému výkladovému cíli, když to řeknu odborně. Tedy to, co zákonodárce skutečně zamýšlel,“ uvedla Šínová. V praxi to však podle ní tak probíhat nemusí. „Praxe jde často takzvaně po tom jazykovém výkladu. Ne, že by to bylo úplně správně, ale velmi často k tomu jazykovému výkladu tenduje. Zrovna tady v tomto případě se z hlediska praxe obávám, že k té důvodové zprávě se v advokacii nebude takto přihlížet. Otázka je, co s tím udělá soudnictví, protože když už, tak mají tendenci k té důvodové zprávě přihlížet soudci, kteří zákon aplikují jako takový,“ uvedla Šínová.

Také upozornila, že otázka nového zákona a osvojení je mezi advokáty i soudci diskutována, první výsledky zákona a jeho výkladu v praxi se však veřejnost dočká pravděpodobně až v roce 2026. A to kvůli složitosti samotného procesu osvojení a řady lhůt. Existuje preadopční doba, která trvá nejméně rok a od samotného souhlasu s osvojením pak běží ještě tříměsíční lhůta.