„Cynický a nestoudný počin“. Němci draží věci a dokumenty obětí nacismu v aukci

Dopisy židovských rodin, doklady o nucených sterilizacích, kartotéční lístky stvrzující zatčení a smrt odpůrců Hitlerovského režimu. Dokumenty, které vypovídají o lidském utrpení v době nacismu, mají být nyní v Německu vydraženy soukromým zájemcům. V aukci je i několik pohlednic české rodiny. Krok aukčního domu Felzmann z Neussu v Severním Porýní-Vestfálsku vyvolal obrovské pobouření mezi židovskými organizacemi, přeživšími holocaustu a pozůstalými po obětech nacismu.

Materiály pocházejí ze soukromých sbírek. Aukce, naplánovaná na 17. listopadu pod názvem „Systém teroru, Vol. II“, má nabídnout celkem 623 archivních položek – neanonymizovaných, včetně fotografií, adres a osobních údajů obětí, v některých případech dokonce i informací o jejich potomcích, popsal deník Bild. Podle odborníků by však takové dokumenty měly být uchovány ve veřejných archivech a památnících, nikoli prodávány tomu, kdo nabídne nejvyšší sumu. Mezinárodní osvětimský výbor podle serveru Der Spiegel vyzval aukční dům, aby akci zrušil. Viceprezident výboru Christoph Heubner označil tuto myšlenku za „cynický a nestoudný počin.“

V online katalogu se objevují například židovské hvězdy nabízené jako „vzácné originály se stopami používání“ s vyvolávací cenou 180 eur (asi 4 350 Kč). Nejvýraznější položkou je však soubor 85 pohlednic, které si mezi sebou vyměňovali členové židovské rodiny z polské obce Weruschau – rodiče a jejich děti Icek, Mordka a Hana. Startovní cena činí 12 000 eur (asi 290 000 Kč). V katalogu jsou dopisy označeny jako „raritní“, protože „v roce 1943 žilo už jen málo Židů“. Podle popisu je korespondence „jedinečným výzkumným objektem“. Mezi nabízenými položkami je i soubor čtyř pohlednic z koncentračního tábora Buchenwald, které mezi lety 1941 a 1943 posílal Čech Josef Brandejs. Vyvolávací cena je 600 eur (asi 14 500 Kč).

Za 400 (asi 9 600 Kč) eur se má dražit lékařský posudek táborového lékaře o nucené sterilizaci muže z Řezna. Dokument obsahuje nejen jméno a adresu vězně, ale i údaje o jeho rodičích a počtu dětí. Za 600 eur (asi 14 500 Kč) je nabízena kartotéka o zatčení odbojáře Ernsta von Harnacka, jenž patřil mezi účastníky atentátu na Hitlera 20. července 1944.

„Aukce je z hlediska chybějícího respektu k pronásledovaným a jejich pozůstalým morálně vysoce problematická. Navíc hrozí, že historicky významné dokumenty budou navždy ztraceny,“ myslí si Johannes Beermann-Schön, archivář Institutu Fritze Bauera.

Aukční dům však kritiku odmítá. Už před šesti lety vydražil v první části podobné série téměř 650 dokumentů z období nacismu. „Naším úkolem je prostřednictvím uchování a dokumentace historických dokladů umožnit hlubší pochopení tehdejších událostí,“ hájí prodej ředitel aukčního domu Reinhard Fischer. „Úplné stažení těchto materiálů z trhu by znamenalo, že část hmatatelných důkazů té doby opět zmizí z veřejného povědomí,“ vysvětlil.

Aukcí je pobouřen i polský prezident Karol Nawrocki. Jeho mluvčí Rafał Leśkiewicz na sociálních sítích uvedl, že prezident požaduje, aby polská vláda převzala zpět památky polských obětí, nebo je odkoupila.