„Cynický a nestoudný počin“. Němci chtěli v aukci dražit věci a dokumenty obětí nacismu. Polsko zasáhlo

Dopisy židovských rodin, doklady o nucených sterilizacích, kartotéční lístky stvrzující zatčení a smrt odpůrců Hitlerovského režimu. Dokumenty, které vypovídají o lidském utrpení v době nacismu, bylo v Německu v plánu dát do aukce, kde by je mohli vydražit soukromým zájemcům. Krok aukčního domu Felzmann z Neussu v Severním Porýní-Vestfálsku vyvolal obrovské pobouření, mimo jiné mezi židovskými organizacemi, přeživšími holocaustu a pozůstalými po obětech nacismu. Ostré reakce přišly i z Polska, přímo od prezidenta Karola Nawrockého. Krátce nato tak byla aukce zrušena.

Materiály pocházejí ze soukromých sbírek. Aukce, která byla naplánovaná na 17. listopadu pod názvem „Systém teroru, Vol. II“, měla nabídnout celkem 623 archivních položek – neanonymizovaných, včetně fotografií, adres a osobních údajů obětí, v některých případech dokonce i informací o jejich potomcích, popsal deník Bild. Plánovaná dražba však vyvolala vlnu nevole. Odborníci uvedli, že takové dokumenty by měly být uchovány ve veřejných archivech a památnících, nikoli prodávány tomu, kdo nabídne nejvyšší sumu. Mezinárodní osvětimský výbor podle serveru Der Spiegel vyzval aukční dům, aby akci zrušil. Viceprezident výboru Christoph Heubner označil tuto myšlenku za „cynický a nestoudný počin.“

V online katalogu se objevily například židovské hvězdy nabízené jako „vzácné originály se stopami používání“ s vyvolávací cenou 180 eur (asi 4 350 Kč). Nejvýraznější položkou byl však soubor 85 pohlednic, které si mezi sebou vyměňovali členové židovské rodiny z polské obce Weruschau – rodiče a jejich děti Icek, Mordka a Hana. Startovní cena činila 12 000 eur (asi 290 000 Kč). V katalogu byly dopisy označeny jako „raritní“, protože „v roce 1943 žilo už jen málo Židů“. Podle popisu je korespondence „jedinečným výzkumným objektem“. Mezi nabízenými položkami byl například i soubor čtyř pohlednic z koncentračního tábora Buchenwald, které mezi lety 1941 a 1943 posílal Čech Josef Brandejs. Vyvolávací cena byla nastavena na 600 eur (asi 14 500 Kč).

Za 400 (asi 9 600 Kč) eur se měl dražit také lékařský posudek táborového lékaře o nucené sterilizaci muže z Řezna. Dokument obsahuje nejen jméno a adresu vězně, ale i údaje o jeho rodičích a počtu dětí. Za 600 eur (asi 14 500 Kč) byla nabízena kartotéka o zatčení odbojáře Ernsta von Harnacka, jenž patřil mezi účastníky atentátu na Hitlera 20. července 1944.

„Aukce je z hlediska chybějícího respektu k pronásledovaným a jejich pozůstalým morálně vysoce problematická. Navíc hrozí, že historicky významné dokumenty budou navždy ztraceny,“ uvedl Johannes Beermann-Schön, archivář Institutu Fritze Bauera. Pobouřen byl i polský prezident Karol Nawrocki. Jeho mluvčí Rafał Leśkiewicz na sociálních sítích uvedl, že prezident požaduje, aby polská vláda převzala zpět památky polských obětí, nebo je odkoupila.

Aukční dům však kritiku zprvu odmítal. Už před šesti lety vydražil v první části podobné série téměř 650 dokumentů z období nacismu. „Naším úkolem je prostřednictvím uchování a dokumentace historických dokladů umožnit hlubší pochopení tehdejších událostí,“ hájil prodej ředitel aukčního domu Reinhard Fischer. „Úplné stažení těchto materiálů z trhu by znamenalo, že část hmatatelných důkazů té doby opět zmizí z veřejného povědomí,“ vysvětlil. Aukce však byla po řadě výzev, hlavně těch ze strany Polska, nakonec zrušena.