Merzova předvolební nejistota. Nemusí mít stabilní koalici, potřebuje neúspěch malých stran

Jasným favoritem německých voleb je šéf Křesťanskodemokratické unie CDU Friedrich Merz, přesto je před nedělním kláním v nejistotě. Pokud chce pevnou vládu, potřebuje, aby menší strany utrpěly „drtivou porážku“. Ideálně natolik, že by se ani nedostaly do Spolkového sněmu. Oslovení politologové uvádí, že existuje ještě celá řada nejistot a může se stát, že Německo opět nebude mít stabilní koalici.

Merz podle serveru Politico otevřeně hovoří o své strategii s tím, že jeho CDU musí zvítězit natolik, aby ji k vládnutí stačil jediný koaliční partner. V ideálním případě by si mohl mezi partnery vybírat. „Chci zajistit, že budeme mít nejméně dvě možnosti – ale potřebovat budeme jen jednu,“ řekl v nedělní debatě. Za možné spojence označil sociální demokraty a Zelené. Problémem CDU je však fakt, že přestože se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent, nemusí to k dosažení jeho cíle stačit. Záleží tak na výsledcích menších stran. Klíčové je, aby se jich co nejvíce propadlo pod pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do parlamentu.

Momentálně se v ohrožení nacházejí tři strany: krajně levicová Die Linke, tvrdě levicová Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) a liberální Svobodná demokratická strana (FDP). Pokud se do parlamentu nedostanou, jejich mandáty budou rozpočítány mezi úspěšné strany, což by mohlo posílit právě CDU. Rozštěpení levicového elektorátu mezi Die Linke a BSW může paradoxně pomoci Merzovi, který potřebuje, aby ani jedna z těchto stran nepřekročila pět procent. BSW poprvé kandiduje do Spolkového sněmu a zároveň již zaznamenala pokles preferencí oproti minulému roku.

Dalším slabým článkem je zmíněná FDP, která sice byla členem vládní koalice, ale nyní se potácí kolem čtyř procent a Merz ji otevřeně varoval, že „hlas pro FDP je ztraceným hlasem“.

Experti: Ve hře je několik scénářů, stabilní koalice vzniknout nemusí

Politolog zaměřující se na Německo Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně pro Echo24 řekl, že je ještě možné očekávat posuny, pokud by opět došlo k nějaké další katastrofě jako v Mnichově nebo Aschaffenbergu. „Dotklo by se to asi podpory zejména AfD, která klidně může být i vyšší, než kolik je to teď v různých průzkumech. Vítězem bude patrně CDU/CSU. Spíše pak bude zajímavé sledovat to, jestli vůbec budou moci vzniknout stabilní koalice,“ míní Novotný, který zároveň dodal, že si nemyslí, že do sestavování koalice vstoupí některá z menších stran. „Otázkou bude, jestli se na 5 procent dostane FDP a jak dopadne BSW,“ řekl Novotný.

Podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy bude záviset to, jestli se nakonec sníží rozdíl mezi výsledkem CDU/CSU a AfD, na řadě faktorů. „Nejvýraznější spočívá v tom, jestli se AfD povede na poslední chvíli mobilizovat skupiny, které byly v podpoře této strany v nedávné době spíše vlažné, respektive svou volbu jen zvažovaly. Teorie o podpoře radikálně pravicových stran nám říkají, že když umírněná strana začne pracovat s radikálními návrhy, které obvykle tematicky vlastní radikální pravice, profituje na tom právě spíš radikálně pravicová strana než ta umírněně konzervativní,“ uvedl Michal.

„Něco takového se běžně dělo v 80. letech ve Francii nebo v nedávné době v Rakousku. Z posledních průzkumů se však zdá, že Merzovi se tento fenomén snaží držet na uzdě, zejména díky velké energii investované do proklamací, že s AfD skutečně nikdy spolupracovat nebude. U těchto deklarací vždy závisí na tom, jak moc je lídr důvěryhodný, a poslední předvolební debaty ukazují, že lídr Unie si v tomto svou autentickou pozici přes všechny komunikační nedostatky našel,“ uvádí dále Michal.

Podle Novotného je role AfD či BSW předně taková, že jejich procenta v součtu jsou procenty pro strany, s nimiž nikdo nechce spolupracovat v koalici. „To velmi zkomplikuje potom vytváření funkčních koalic. Ty jistě nebudou obsahově koherentní, otázkou je pak i zajištění funkčních většin. Hrozí opakování podobného scénáře, jako je tomu v tomto volebním období,“ míní Novotný.

Zvýšená cena Zelených

Aleš Michal v souvislosti s koalicemi říká, že vidí dva možné povolební scénáře. „Prvním je velká koalice – tedy aliance CDU/CSU a SPD. Přijde mi relativně přirozená, v minulosti už několikrát vládla a jeví se jako taková aliance umírněných, která by mohla být do budoucna životaschopná. I tato koalice by však vznikla za značných ústupků obou partnerů a nelze vyloučit, že půjde i o kladení značných personálních podmínek,“ uvedl Michal.

Druhou variantou je podle něj koalice Unie se Zelenými. „Ani ta není zcela vyloučená, určitě by však nepotěšila bavorskou CSU. Hodně bude záviset také na tom, které všechny strany se do Bundestagu dostanou. Kdyby uspěly všechny, které se pohybují kolem pětiprocentní hranice, dvoučlenná koalice by patrně neměla většinu,“ dodal politolog.

Překvapením posledních dní je podle Michala mobilizace Die Linke, která z tria FDP-BSW-Die Linke má největší šanci se do Bundestagu probojovat. „V Bundestagu se srozumitelně postavila na odpor proti Merzovým migračním návrhům, což jí umožnilo nejen mobilizovat vlastní příznivce, ale také lákat zpět ty, kteří utekli ke konkurenci. Aliance Sahry Wagenknecht BSW se pak ocitá v krizi – v nastalé situaci si vůbec nenašla autentickou polohu, což se pak lídryně snažila zachránit návrhem na celonárodní referendum o migraci. Přitom jsou pro tuto stranu volby existenčně důležité – pokud se do Bundestagu nedostane, povede to k postupnému zániku této strany,“ řekl Michal.

Co se týče podpory Zelených, ta je v posledních týdnech relativně stabilní, soustřeďuje se dominantně do západoněmeckých lokalit. „Strana může fungovat jako možný koaliční partner pro Merze i Scholze, což zvyšuje její cenu,“ uzavřel Michal.