Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele. Dokládají to dokumenty, které pocházejí z Archivu hlavního města Prahy a které má podle informací Echo24 od středy k dispozici i prezidentská kancelář.

Dělníka ze skladu Paláce kultury udal někdo z jeho spolupracovníků, že hrubě urážel představitele federální vlády, čímž se podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 dopustil trestného činu hanobení republiky a jejího představitele. „Vyjadřoval se o nich jako o 'sklerotických dědcích, senilních dědcích a mozcích vylízaných' a dále urážel členy KSČ výrazy jako 'komunisti zasraní, kurvy komunistický, debilové komunistický atd.', což vyvolalo pohoršení u jeho spolupracovníků,“ stojí v rozsudku, pod nímž je podepsán Robert Fremr jako předseda senátu a který má Echo24 k dispozici.

Obviněný, sám člen KSČ, byl ihned vzat do vazby, přičemž jeho manželka byla na mateřské dovolené s právě narozenou dcerou.

Soudce Robert Fremr poslal dělníka za nadávání komunistům na deset měsíců do vězení. V odůvodnění rozsudku uvedl, že „stupeň nebezpečnosti jednání obžalovaného pro společnost byl zvyšován dlouhou dobou páchání trestné činnosti, opakováním závadných
výroků a to i poté, co byl napomínán k slušnosti“. Obžalovanému podle rozsudku přitěžovalo, že se takového jednání dopustil jako člen KSČ, čímž poškodil reputaci strany i v očích nestraníků.

Zpětně upravený rozsudek

Odvolací soud 27. prosince 1985 rozsudek zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců.

Do případu zásadním způsobem zasáhlo podezření z manipulace. Obžalovaný i prokurátor totiž shodně namítli, že soud při vyhlašování rozsudku neřekl nic o trestném činu hanobení republiky a jejího představitele. Přesto se to objevilo v písemném rozsudku z 6. listopadu 1985 podepsaném soudcem Fremrem.

Městský soud v Praze toto podezření ověřil a rozsudek zrušil. Odvolací senát dokonce zjistil, že byl zpětně upraven protokol senátu soudce Fremra: v původním textu psaném přes průklepový papír byl uveden jen jeden paragraf, kdežto později bez průklepu byl dopsán přísnější paragraf hanobení republiky a jejího představitele, se kterým se pojil až dvojnásobný trest.

Druhý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. února 1986 znovu shledal obžalovaného dělníka vinným, ale nově mu uložil mírnější trest, pouze jeden rok s podmíněným odkladem. Na žádost odsouzeného byl v lednu 1991 v rámci soudní rehabilitace rozsudek zrušen.

Fremrovo působení v komunistické justici prověřuje ÚSTR

Místopředsedu Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra nominoval do Ústavního soudu prezident Petr Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech.

Fremrovým působení v komunistické justici se od uplynulého týdne zabývá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Z rešerší v Archivu hlavního města Prahy zatím vyplynulo, že Fremr mezi lety 1983-85 odsoudil za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob. Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.

Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna. Na informace z archivů a výsledky bádání čeká i prezident Pavel – podle nich se rozhodne, zda jmenuje Fremra ústavním soudcem. Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiály v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci.

Fremr: Obvinění jsou z větší části nepodložená

Robert Fremr ve čtvrtek v Interview ČT24 řekl, že zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky. Uvedl, že v této chvíli pro něj nejsou primární ambice stát se ústavním soudcem, „ale vypořádat se nějakým uspokojivým způsobem s těmi obviněními, která proti mně kritici vznášejí. A ta otázka, jestli se stanu nebo nestanu ústavním soudcem, v této chvíli pro mě ustupuje do pozadí,“ řekl v televizi.

Připustil, že o otázce, zda se stát ústavním soudcem, uvažuje. „Mám za to, že kdybych – a zvažoval jsem a zvažuji stále tuto alternativu – rezignoval nyní, tak mám jednu velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako jakési doznání,“ uvedl. Obvinění Fremr považuje za velice závažná. „Ale podle mého názoru, a to bych rád prokázal, jsou skutečně z větší části nepodložená,“ řekl.