Poslanci kývli na odškodné 100 tisíc za nucenou emigraci. Obětí komunistické šikany žijí ještě stovky

Lidé, které komunistický režim v někdejším Československu nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu, by mohli získat jednorázové odškodnění. Vláda pro každého z nich navrhla odškodné ve výši 100.000 korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na 17 milionů až 283 milionů korun. Sněmovna to dnes ve zrychleném řízení odhlasovala v trojici zákonů, které nyní dostane k projednání Senát.

Ochranný dohled z politických důvodů se stal nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům komunistického režimu. Čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě uvěznění. Návrh je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu. Předpis má být způsobem, jak obětem perzekuce projevit uznání a solidaritu.

Další norma má odškodnit občany, na něž se Státní bezpečnost jako komunistická tajná policie zaměřila v akci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa. Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 1989, stále jsou ale oblasti, kde nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Žadatelé, mezi něž by mohli patřit spisovatel Pavel Kohout nebo písničkář Jaroslav Hutka, se podle návrhů budou moci písemně obrátit do konce roku 2026 na příslušné ministerstvo, které bude o žádostech rozhodovat ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.

Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si ministerstvo vnitra zajistilo financování samo.

Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50.034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.