Studie GLOBSEC: rostou rozdíly v péči o zdraví ve starých a nových státech EU

Pražské GLOBSEC Forum 2024 řešilo především otázky strategického přístupu k bezpečnosti střední Evropy a hledalo řešení konfliktů na globální úrovni. Otázky politické a bezpečnostní jsou na konferenci velmi viditelné, ale v zákulisí a na doprovodných panelech se odehrávají desítky jednání mezi lídry byznysu, jednotlivých sektorů ekonomiky, představitelů EU a různých organizací zabývajících se prognózováním budoucího vývoje. V problematice odolnosti Evropy se neřešila pouze odolnost ve smyslu politickém či vojenském, ale probíhaly i debaty o tom, jak zlepšit péči o veřejné zdraví a tím přispět k odolnosti populace proti hrozbám, které řeší politici a vojáci.

Ze studie GLOBSEC Healthcare Readiness Index o odolnosti populace vyplývá, že existuje přímá souvislost při zavádění novinek do péče o veřejné zdraví s délkou pobytu ministra zdravotnictví ve vládním křesle. Zástupci Polska prezentovali zkušenost, kdy jim nový ministr zdravotnictví zadal připravit opatření ke snížení počtu kuřáků ve společnosti (v Polsku je to 28 % populace). Experti připravili návrh sady opatření, která se novému šéfovi resortu líbila, ale jejich dohoda skončila na základním problému – ministr potřeboval úspěch do půl roku, protože se blížily volby a opatření, která mu připravili byla během na dlouhou trať.

Hlavním závěrem studie GLOBSECu je zjištění, že se zásadním způsobem rozevírají nůžky v úrovni péče o veřejné zdraví. Dělící čára jde předvídatelně mezi starými a novými členskými zeměmi EU. Nejlepší je Norsko, které se také studie účastnilo, s Holandskem, Švédskem a Německem. Dolní polovinu žebříčku uzavírá Bulharsko, které se umístilo za Lotyšskem a Polskem. Česká republika spolu se Slovinskem uzavírají s mírným náskokem skupiny západních zemí EU.

Podle názoru profesora Andrzeje Fala, prezidenta Polské společnosti pro veřejné zdraví, „by měla brzy vzniknout celoevropská politika, která by pomohla členským státům při hledání cest ke zlepšení péče o veřejné zdraví. Samozřejmě, každá členská země musí mít možnost přidat k opatřením svá specifická opatření pro řešení individuálních slabin dané země.“

Taková opatření musí umožnit na jedné straně udržet vysokou kvalitu péče o veřejné zdraví v zemích, které jsou dnes mezi nejlepšími. Současně by měla být motivující i pro země ze středu pořadí, a především by měla dát prostor pro urychlení péče o veřejné zdraví v zemích, které zaostávají.

Mezi prezentovanými výsledky zazněl další důležitý faktor, který definuje úroveň péče o veřejné zdraví v jednotlivých zemích. Všude tam, kde prostředky vložené do zdravotnictví a podpory veřejného zdraví berou jako investici do budoucna je celkový obraz stavu fyzické odolnosti populace výrazně lepší než tam, kde se příliš do péče o zdraví neinvestuje. V diskusi se nejvíce řešily otázky spojené s nadměrnou konzumací alkoholu, živočišných tuků, kouření, špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu. Zkušenosti ukazují, že jde o řešení složitých sociálně ekonomických a mnohdy i politických problémů.

„Naším cílem musí být pomáhat lidem. Proto musíme dobře pochopit co jsou ochotni a schopni udělat pro zlepšení své kondice nebo omezení nebezpečných dopadů svých zvyků. Třeba vzít v úvahu fakt, že lidé tíhnou k méně rizikovým produktům, třeba proto, že jim pomáhají přestat kouřit. A samozřejmě nesmíme zapomenout na fakt, že ženy a muži vyznávají obvykle zcela jiný přístup k řešení problémů,“ řekl Salvatore Barbaro, odborník na behaviorální chování obyvatelstva z univerzity Johanna Gutenberga v Mohuči.

Většina jednorázových opatření na politické úrovni příliš samostatně nefunguje. Snahy o progresivní zdanění alkoholu, tabáku nebo slazených nápojů se spotřebou a návyky populace podle výsledků studie příliš nepohnuly. Cesta k cíli bude muset být mnohem komplexnější a nadčasová. Bývalý rumunský ministr hospodářství, Florin Spataru debatu uzavřel názorem, že „neexistují kouzelná řešení. Musíme prosadit integrovanou veřejnou politiku, která zohlední nejen ekonomické zájmy, ale také zájmy obyvatel našich zemí.“

Debata o veřejném zdraví a odolnosti evropské populace je na začátku a studie GLOBSEC je dalším podkladem pro jednání evropských politiků.