Proč se nebát smrti

Smrt blízkého člověka často přijde nečekaně. Vím to i z vlastní zkušenosti – právě proto jsem chtěl mluvit s někým, kdo se s ní setkává každý den a dokáže o ní mluvit beze strachu. O tom, jak o smrti přemýšlet, jak se na ni připravit a proč by měla zůstat součástí našeho života, mluví Petra Černá, vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů.

Když se na vás lidé obrátí poprvé, co bývá to hlavní, s čím přicházejí? Dá se to nějak zobecnit? Je to spíš strach z toho, co bude, nejistota, jak situaci zvládnou, nebo spíš konkrétní praktické věci, které potřebují řešit?

Lidé potřebují vědět, co se děje, jaké mají možnosti. Zjišťují, jaké služby a formy podpory jsou k dispozici, aby si mohli udělat představu, jak péči naplánovat a zvládnout. Mluvíme o přáních jejich i nemocného a o jejich kapacitách k péči. Další velký okruh tvoří komunikační témata. Protože o smrti a umírání se běžně nemluví, a když na to dojde, je to pro všechny těžké. Lidé se ptají, jak o tom mluvit s nemocným, jak to říct ostatním blízkým, jak zapojit děti – nebo naopak, jestli je držet stranou a „chránit“. Říkám to schválně v uvozovkách, protože ta snaha o ochranu nebývá vždycky užitečná. Časté jsou také otázky právní povahy. Například: když už nebudu moct rozhodovat sám, kdo bude rozhodovat o mé péči? Nebo – tatínek je v kómatu a my víme, že by si nepřál být odvezen do nemocnice, můžeme ho tedy nechat doma? Nemůže nám to někdo později vyčítat, že jsme neposkytli péči? Takové situace jsou pro lidi velmi náročné a potřebují v tom mít jasno. A pak je tu ještě jedna oblast – podpora pozůstalých. Volají nám lidé, kteří přišli o blízkého a potřebují pro sebe pomoc, prostor, kde mohou mluvit o tom, co prožívají, a hledat cestu, jak dál.

Je to opravdu tak, že se těmito věcmi lidé začnou zabývat až ve chvíli, kdy se jich osobně dotknou? O umírání se prostě nechtějí bavit, dokud se netýká jich samotných nebo jejich blízkých?

Asi to tak je, ale zároveň to není úplně užitečné. Když je téma smrti a umírání mimo naši pozornost a nemáme ho nijak zvědoměné, pak nás skutečná zkušenost zasáhne a zaskočí mnohem víc, než kdybychom si to téma nesli přirozeně životem.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.