Pomohlo 16 miliard rozvoji venkova? Nevíme. Projekty neměly konkrétní cíle, kritizuje NKÚ
PODPORA VENKOVA
Projekty financované z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle, kritizuje v pondělí vydané zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak podpora přispěla k rozvoji venkova, proto nelze vyhodnotit. Příjemci dotací podle kontrolorů navíc často uváděli nepravdivé údaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.
NKÚ se zaměřil na peníze státu a Evropské unie vyplácené z Programu rozvoje venkova na období 2014–2020. Prověřil vybraná opatření, na která bylo k září 2023 vyplaceno celkem 15,7 miliardy Kč. Peníze byly určeny hlavně na podporu investic zemědělských podniků a podporu nezemědělských činností a agroturistiky.
Kontrola ukázala, že MZe nedefinovalo cíle programu konkrétně a měřitelně, aby bylo možné vyhodnotit přínosy pro rozvoj venkova, konstatuje NKÚ. Resort podle něj na zjišťování přínosu v podstatě rezignoval i na úrovni jednotlivých projektů. "Údaje požadované v žádostech o dotaci a v monitorovacích zprávách nejsou vzájemně provázány, a lze tedy jen těžko ověřit, zda projekt dosáhl zamýšleného cíle," kritizuje NKÚ.
Zatímco u podpory investic zemědělských podniků byla situace lepší a v pěti kontrolovaných projektech ze sedmi bylo zřejmé a ověřitelné, jak tyto investice přispěly například k vyšší produktivitě či péči o zvířata, u 13 projektů na podporu nezemědělských činností a agroturistiky tomu bylo naopak. Ani jeden NKÚ nehodnotil bez výhrad.
Kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání veřejných zakázek projektů Programu rozvoje venkova 2014–2020, uvedlo MZe v reakci na zprávu NKÚ. Zároveň upozornilo, že celkový dopad podpory bude vyhodnocen v souladu s platnou legislativou až v roce 2026.
K vyhodnocení projektu mají sloužit tzv. monitorovací zprávy. NKÚ zjistil, že v nich příjemci dotace často uváděli nesprávné údaje. Chyby odhalil u poloviny z 20 kontrolovaných projektů, přičemž v některých případech byly nesprávné údaje zcela zjevné.
Kontrolorům NKÚ úředníci Státního zemědělského intervenčního fondu sdělili, že uvedená data ve své činnosti nijak nevyužívali. Ověřovali jen, zda zprávy byly odevzdány v termínu. A zatímco za nedodání zprávy riskoval příjemce sankci, za nesprávné informace žádný postih nehrozil, poukázal NKÚ.
Ani u jednoho z kontrolovaných projektů NKÚ nezjistil, že by příjemci vynaložili peníze na projekty nehospodárně a v rozporu s právními předpisy, uvedlo ministerstvo. Současně odmítlo výtku kontrolorů, že s monitorovacími zprávmi nepracovalo. "Údaje sbírané od příjemců dotace v rámci monitorovacích zpráv jsou dále používány jako jeden ze zdrojů pro sledování plnění celkových ukazatelů programu a před jejich využitím jsou vždy ověřeny," uvádí MZe.
Za významný nedostatek považuje NKÚ i fakt, že SZIF ani MZe ve třech případech neoznámily orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu ze strany žadatele o dotaci. Reosrt postup v této věci hájí tím, že ani on, ani SZIF nedošli k závěru, že okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu.