EU proti Německu. Pokud nepřestane „zdražovat“ plyn, může skončit u soudu

Některým státům Evropské unie včetně Česka leží dlouhodobě v žaludku německý tranzitní poplatek. Státy si stěžují, že Německo zdražuje dodávaný plyn ostatním státům, aby si samo „látalo“ díry v rozpočtu. Situaci nyní řeší po nátlaku některých zemí i Evropská komise, která se chce s Německem dohodnout na snížení či ukončení tranzitního cla. Komise je připravená dojít až před soud, píše bruselský server Politico.

Německo poplatek nazývaný Gasspeicherumlage (doslova příplatek za uskladnění plynu) zavedlo v roce 2022, aby tak vykompenzovalo rozpočtovou díru způsobenou v té době se rapidně zvyšující cenou této komodity. Od té doby bylo clo několikrát navýšeno, Německo zde přitom těží ze své role významného centra evropské energetické infrastruktury, které reexportuje dodávky od mimoevropských dodavatelů do dalších zemí EU.

Německý poplatek, jehož výše činí 1,86 eura (47 Kč) za megawatthodinu, kritizuje vícero zemí Evropské unie, neboť prodražuje plyn dodávaný přes Německo. Vedle Česka jsou to mimo jiné Rakousko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Ministr průmyslu Jozef Síkela v březnu při jednání v Berlíně zdůraznil, že má Česko proti poplatku výhrady, neboť podle něj neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem EU. Náklady na ni si mají na svých územích nést jednotlivé státy. „My jsme v tomto smyslu zahájili jednání s komisí za podpory dalších zemí a komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl v počátku března ministr Síkela.

Podle serveru Politico se musí Německo s poplatkem vypořádat, jinak mu hrozí soud, tedy řízení pro porušování evropských pravidel, které může vyústit ve finanční postihy. Jak ale server upozorňuje, podobnému postihu nejprve předchází měsíce či i roky jednání, v kterých se nejprve žádá náprava. Podle zástupce Evropské komise, kterého server cituje anonymně, musí Německo zrušit či alespoň omezit clo natolik, aby nenarušovalo společný trh, jinak musí dojít „v rámci měsíců“ k dalším krokům.

Německo ale odmítá, že by byl poplatek jakkoliv diskriminační, naopak tvrdí, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. Středoevropské státy pak argumentují, že německé kroky zvyšují náklady těm zemím, které se snaží zbavit energetické závislosti na Rusku.