Změny pro děti v prvních třídách narazily. „Nemáme rozhodovat, jestli si Zdeněk a Miloš zopakují ročník“

V Senátu tvrdě narazila zásadní „malá“ novela školského zákona, která měla po letech pohnout s epidemií odkladů školní docházky. S ročním zpožděním zde totiž chodí z každého ročníku do první třídy prakticky čtvrtina dětí. Jenže předloha obsahovala i několik pravidel, která měla podle předkladatelů umenšit strach rodičů z neúspěchu dětí po nástupu do školy. Kupříkladu to, že se zruší možnost nechat nejmenší děti v první třídě propadnout či že dojde ke zrušení tradičního známkování. Místo toho však tyto návrhy spíše vyděsily část senátorů a předloha tak zamířila zpátky do sněmovny.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v Česku zbytečně moc dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Dlouhodobě jde už téměř o čtvrtinu a řeč je o ročnících, které mají kolem 100 tisíc dětí. Podle expertů by mělo jít o výjimečné opatření, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí. V rámci Evropské unie dosahují odklady většinou hodnot do 5 %. Podle všech ukazatelů se tak zdá, že není možné, aby k takové masivní míře odkladů docházelo z racionálních důvodů.

Dopady v návrzích reformních kroků popsala například i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Pozdní nástupy na ZŠ zvyšují nároky na kapacity MŠ, zvyšují věk, kdy mladí lidé dokončují počáteční vzdělání ve školách a kdy vstupují na trh práce. To negativně dopadá na objem disponibilní pracovních sil, snižuje výběr daní a pojistného a prodlužuje nároky na rodičovské zázemí dětí,“ uvedl v doporučeních vládě NERV.

Na tom, že je něco potřeba udělat s mírou odkladů, však byla všeobecně shoda, to i mezi vládou a opozicí ve sněmovně či v samotném Senátu. Na čem však návrh narazil byla skupina dalších „nástrojů“, které mají podle předkladatelů umenšit obavy rodičů o studijní výkony svých potomků a s tím tak umenšit jejich přirozenou snahu školní docházku oddálit.

Senát tak mimo jiné odmítl, aby školy povinně známkovaly žáky v prvních a druhých třídách slovním hodnocením místo známek. nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil sněmovně také zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.

Proti těmto návrhům se postavil zejména senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09, jeho návrhy na ponechání současného stavu už předtím schválil ústavně-právní výbor, jehož je místopředsedou. „Ten hlavní argument je ten, že my, tady jak sedíme, nejsme sborovna, ale jsme Senát. My jsme zákonodárný sbor. Pokud ale budeme souhlasit s navrženým zákonem, mávnutím kouzelného proutku jsme se změnili ve schůzi pedagogické rady ve školní sborovně, která až dosud řeší, jestli si Miloš, Zdeněk nebo Jana zopakuje první třídu, nebo ne. Pokud zákon projde v navrženém znění, řešit to nebudou, to jsme za ně rozhodli my. Skutečně se k tomu cítíme kompetentní? Máme to skutečně být my, kdo místo elementaristek a elementaristů řeknou, že i když Zdeněk neumí číst, má se jít trápit do druhé třídy?“ tázal se před hlasováním Senátu Stanislav Balík.

„Podobně je tomu se slovním hodnocením. Jindy se zaklínáme konceptem subsidiarity, tedy že věci se mají rozhodovat na co nejnižší úrovni, tam, kde se dějí, kde se jich to týkat. Až dosud měly školy a mají možnost výběru. Zjednodušeně řečeno: zda budou známkovat, nebo slovně hodnotit. Předkladatel to už zmínil. A podle vyjádření zástupce Ministerstva školství na jednání ÚPV si slovní hodnocení zvolilo v prvních třídách 20 % škol. I kdyby to bylo o něco víc. Společnost teď jasně ukazuje, co chce. A my v tuto chvíli přicházíme s nejsilnějším nástrojem, který máme, se zákonem, a říkáme ředitelům, pedagogům, rodičům a zástupcům obcí: Vy si to myslíte špatně. My to víme lépe místo vás,“ kritizoval návrh senátor Balík.

Známkování žáků prvních dvou tříd by podle poslanecké novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle spoluautora předlohy Pavla Klímy (TOP 09) pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že děti na prvním stupni základních škol mají určitě nebo spíše dostávat známky. Určitě jen pro slovní hodnocení je pět procent lidí, vyšlo v průzkumu nakladatelství Fraus Klett, který udělala společnost Ipsos. „Pro 63 procent populace je známkování na prvním stupni přirozenou součástí výuky a děti mají dostávat známky. Určitě jen pro slovní hodnocení je jen pět procent lidí,“ řekl jednatel nakladatelství Fraus Klett Lukáš Tykal. Spíše jen pro slovní hodnocení bylo podle průzkumu necelých 17 procent respondentů, asi 15,5 procent dotázaných neví. Průzkumu se zúčastnilo 1000 respondentů.

Školy si nyní mohou vybrat, jak budou žáky hodnotit, zda známkami, slovně či kombinací obojího. Názory odborníků a učitelů na slovní hodnocení se rozcházejí. Podle některých je v nižších ročnících slovní hodnocení efektivnější než hodnocení známkou. Někteří upozorňují na to, že nahrazení známek slovním hodnocením jen na vysvědčení je nesystémové.

Odklad školní docházky by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli. Senátoři ANO v čele s jejich předsedkyní Janou Mračkovou Vildumetzovou ale prosadili, aby doporučení o odkladu mohli dávat kliničtí logopedové. Změny v posuzování odkladů by měly platit od letošního září, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí.