Zemědělci se začínají bát o úrodu brambor nebo kukuřice. Škody se spočtou, teprve až odezní horka

Pěstitelé brambor a dalších plodin jako kukuřice nebo cukrová řepa čelí poslední dny vážným problémům způsobeným přetrvávajícím suchem. Nedostatek srážek v minulých dnech a vysoké teploty mají přímý dopad na růst hlíz či klasů, což vede ke snížení výnosů a kvality úrody. Podle agrárních expertů hrozí, že pokud se počasí nezlepší, výnosy mohou klesnout o pár až desítky procent. V neděli sice Česko zasáhly prudké deště, ale je pravděpodobné, že voda rychle odteče, nestačí se vsáknout a sucho v podstatě přetrvá.

Pro brambory je vedle nedostatku vody problémem i horko. Teploty nad 25 stupňů Celsia způsobují zastavení růstu brambor, a teplé noci přes 20 stupňů Celsia situaci dále zhoršují. Vysoké teploty vedou ke zvýšenému odpařování vody z půdy, což ještě více ztěžuje situaci pro pěstitele. Agrární analytik Jiří Havel varuje, že pokračující sucho by mělo negativní vliv nejen na úrodu brambor, ale i na další plodiny, jako je cukrová řepa a kukuřice. „A byla by to velká škoda. Do minulého týdne tyto porosty vypadaly velmi dobře. Úroda by jinak v letošním roce mohla být o pár procent lepší než vloni, nicméně právě to počasí do toho ještě může promluvit,“ uvedl pro Echo24 Havel.

Nicméně, regionální rozdíly v dopadech sucha jsou značné. Celková čísla zveřejňovaná statistiky totiž podle Havla nevypovídají o tom, kolik se sklidí v rámci regionu nebo i v rámci velkého producenta. Podle portálu Intersucho se situace oproti minulým týdnům na většině území nezhoršila a v některých okresech došlo i ke zlepšení. Na Moravě a ve Slezsku většina okresů dopady sucha na výnos nehlásí, s výjimkou jižní Moravy, kde je situace nejhorší v okolí Znojma. V jiných oblastech, jako jsou jižní a západní Čechy, jsou dopady výraznější, zejména v okresech Hodonín, Klatovy a Příbram.

Přesto jsou oblasti, kde suché podmínky přetrvávají a situace je kritická. Například v okresech Hodonín, Klatovy a Příbram hlásí ztráty na výnosech mezi 10 a 40 procenty.

„V této chvíli ještě není jasné, jak to dopadne. Kdyby to pokračovalo dále, tak by se to samozřejmě negativně projevilo na hektarových výnosech jak okopanin, tak kukuřice,“ míní Havel. „Například o 10 procent i 20 procent, ale těžko se to odhaduje. O deset hektarů dál už to nemusí platit. Doposud se zdálo, že by výnosy mohly být v jednotkách procent vyšší než vloni, nyní to vypadá, že to až tak slavné být nemusí,“ doplňuje.

Dopady na zemědělství a trh

Prezident Agrární komory ČR, Jan Doležal, varuje, že kombinace sucha, jarních mrazů a nedostatečné ochrany rostlin zapříčiněné regulacemi EU, kvůli které hrozí přemnožení škůdců, může vést k jedné z nejnižších sklizní obilovin a olejnin po vstupu Česka do EU. „Náklady pěstitelů zůstávají vysoké a kopírují inflaci posledních let, výkupní ceny odpovídají cenám globálním, a zemědělci tak budou prodávat pod výrobními náklady,“ řekl Doležal. Na hodnocení sklizně kukuřice a brambor si podle něj ještě musíme počkat.

Vysoká poptávka po bramborách v kombinaci s nedostatečnou nabídkou znamená růst cen. Češi přitom v Evropě s téměř 70 kilogramy patří mezi rekordmany, co se roční konzumace brambor na osobu týče. Ani farmářské ceny se netvoří u nás, ale u velkých pěstitelů, jako jsou Německo, Francie, Belgie a Nizozemí.

Nejen brambory

Sucho nemá dopad pouze na brambory, ale i na další plodiny, jako je kukuřice a cukrová řepa. Nedostatek vody a vysoké teploty mají podobně negativní vliv na jejich růst a výnosy. Pěstování těchto plodin je zásadní nejen pro potravinářský průmysl, ale také pro výrobu biopaliv a dalších průmyslových produktů.

Podle zpráv portálu Intersucho se stav vodní bilance za poslední tři měsíce oproti minulému týdnu mírně zlepšil zejména ve středních a západních Čechách. Na celém území aktuálně převládá v polovině případů stav půdy spíše sušší bez dopadů, dále je ve 33 procentech hlášen stav normální, spíše vlhčí, v 10 procentech hlásí reportéři portálu velmi sucho a ve 3 procentech hlášení je reportováno extrémní sucho. Aktuálně převládá sušší stav, který je reportován ve 31 procentech hlášení.

Pokud se sucho a extrémní teploty budou opakovat, může to vést k nutnosti změn v zemědělských postupech a adaptaci na nové klimatické podmínky. To zahrnuje například zavedení odolnějších odrůd plodin, investice do závlahových systémů a hledání nových zemědělských metod, které lépe odolají klimatickým výkyvům.

V tuzemsku je také kvůli dlouhotrvajícímu suchu nedostatek sena, zemědělcům dochází zásoby a seno tak musí dokupovat. Za balík ale oproti loňskému roku zaplatí až o 1000 korun více. Vyplývá to z informací, které poskytl Zemědělský svaz ČR. Sklizeň pícnin na orné půdě, které zahrnují i travní porosty a pastviny, klesá podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) od roku 2020, loni zemědělci posekali meziročně o 6,7 procenta tun pícnin méně. Svaz očekává snížení i v letošním roce. Pokud bude nedostatek přetrvávat, může to vést k problémům s výživou a snižování počtu zvířat, tvrdí.