Twitter není „skutečný život“. A zároveň je

KOMENTÁŘ

Twitter není „skutečný život“. A zároveň je
Twitter není reálný život, říkalo a psalo se předtím, než tu síť koupil Elon Musk.... Foto: Elon Musk
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Naše vláda pravicová nebyla, říká Stanjura. Green Deal, nebo peníze na obranu? Volba je jasná

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Mezi ty, kdo nevyhráli volby v Německu, nepochybně patří také Elon Musk. Na svém masově sledovaném (200 milionů sledujících) účtu na síti X (dříve Twitter), již vlastní, masivně propagoval AfD, psal o ní jako o „poslední jiskřičce naděje“ pro Německo, burcoval, co to šlo, přidávali se k němu i někteří další členové Trumpovy administrativy. Zdá se ale, že ta nebývale silná podpora z Ameriky výsledek AfD nijak neovlivnila. Podpora strany byla podle průzkumů od konce roku plus minus stabilní, oscilovala mezi 19 a 22 procenty, její zisk ve volbách průzkumy kopíroval. Sociologové nezaznamenali žádný nárůst, jejž by Muskova intenzivní kampaň přinesla, a volební výsledek odpovídal jejich měřením. Je možné, že bombastické angažmá Elona Muska a dalších mohlo některé lidi, již volbu AfD zvažovali, nakonec odradit.

 

Twitter není reálný život, říkalo a psalo se předtím, než tu síť koupil Elon Musk. A v jistém smyslu to platí i dneska. Jeho uživatelé nepředstavují reprezentativní vzorek společnosti, nejde jenom o jejich politické rozvrstvení, dříve byla na Twitteru silněji reprezentována levice, po převzetí Muskem se to změnilo. Pořád ale platí, že tam chodí nemálo lidí, kteří vyhledávají konfrontaci, a algoritmus sítě pracuje podle toho. Publikování tam není účinný způsob, pokud člověk potřebuje někoho o něčem přesvědčit, nebo ho dokonce přivést ke změně názoru. Je to místo, kam se chodí proto, aby se člověk utvrdil v tom, co už si stejně myslí, případně vyztužil averzi proti těm špatným. Nejbohatší člověk na světě, navíc globálně známý a pozitivně vlivný, se tam může dočkat pozitivní zpětné vazby od obrovského množství lidí, jenomže nadšený a bojovný souhlas fanoušků nemusí moc znamenat ve chvíli, kdy člověk neshání lajky od kohokoliv, ale potřebuje oslovit konkrétně německé voliče. Co na X může působit jako veliká událost globálního dosahu, může v reálu skončit jako splasklá bublina. Někomu to může znít optimisticky, jako potvrzení toho, že skutečnost (ať už tím myslíme cokoliv) bude mít nakonec vždycky navrch.

Stejně pravdivé by totiž dnes bylo říct: X a další sociální sítě jsou reálný život. Nejenom proto, že na nich lidé tráví spoustu času, jsou důležitou součástí jejich reality. Na sociálních sítích se ustalují vzorce chování, třeba i ideologie, jež si odtud lidé přinášejí do těch „skutečných životů“. Vlna levicového identitářství se podle některých „internetových historiků“ rodila kolem roku 2011 na síti Tumblr, odkud se rozšířila do světa, jemuž přinesla excesy woke smýšlení a kulturu rušení, založenou také na nestálých, povrchních a prudkých citových hnutích internetového davu. Dnes už je za zenitem a z internetu do skutečného světa silněji protéká silácké internetové „pravičáctví“, často ventilující nedospělou potřebu šokovat (own the libs), vnímající politiku a vůbec veřejnou debatu jako pokračování hádky na internetu jinými prostředky. Jeho prioritou jako by byla především okamžitá emocionální satisfakce (slyšet protivníka kňučet bolestí a ponížením) nad dosažením nějakého trvalejšího výsledku. V tomhle smyslu Twitter a další sítě formují „skutečný život“, hmotný svět. Člověk tak může žít na Twitteru, i když je zrovna off-line, protože realitu jejich života spoluutvářejí ti, jejichž myšlení, cítění a vztah k životu a druhým lidem se na síti formovaly.

 

×

Podobné články