Vláda za televizi, televize za vládu. Proč pětikoalice tak riskuje ve jménu ČT a ČRo?

Česká televize se řadí k oněm ostrovům relativního blahobytu v ČR, kde už vědí, že se ekonomickému vývoji navzdory nebudou muset uskrovňovat. Takový je výsledek jednání v pětikoalici. Táhlo se téměř rok a minulý týden vešly ve známost hlavní rysy: zvýší se koncesionářské poplatky o 25 korun měsíčně na 160 korun. Veřejnoprávní rozhlas si má polepšit o 10 korun, bude se za něj platit 55 korun – obojí od 1. ledna 2025.

Důležitější než zvýšení poplatků (nezvedaly se patnáct, respektive osmnáct let) je druhá změna obsažená v tomto záměru velké novely mediálních zákonů. Všem, kdo veřejnoprávní produkci financovat nechtějí, je deklaratorně ztížen únik, a krom toho se množina plátců ze zákona významně rozšíří.

Jak známo, místo aby platila domácnost, která vlastní televizor, má od ledna 2025 platit každý, kdo má doma aspoň osobní počítač, nebo dokonce jeden chytrý telefon. Tím by se teoreticky měla eliminovat množina asi 230 tisíc domácností, které dnes neplatí. Takto koncipovaný poplatek, vlastně daň z přístupu k internetu, si vymysleli uvnitř České televize, ještě za generálního ředitele Petra Dvořáka.

Stejně tak to byl management ČT, kdo politikům vnukl, že poplatek by měly nově platit i všechny firmy nad pět zaměstnanců, nikoli podle počtu přijímačů v továrně, ale zhruba podle počtu zaměstnanců. Strop údajně leží u 230 tisíc korun ročně, což dělá na měsíc lehce přes 20 tisíc korun mobilové daně. Tato horní sazba hrozí velkým firmám nad jeden tisíc zaměstnanců. (Rozhlasu prý firmy žádné nové peníze odvádět nebudou).

Určitě neobstojí tvrzení, že jsou to drobné, rozhodně ne pro televizi. Všechny změny dohromady by jí přinesly dalších 1,4 miliardy korun ročně. Letos ČT hospodaří se sedmi miliardami, takže pětikoalice chce občany a hlavně firmy dovyždímat tak, aby Kavčí hory z roku na rok disponovaly rozpočtem vyšším o 20 procent. Takovou štědrostí jsou vyvedeni z míry dokonce i někteří lidé uvnitř dvořákovského managementu. Pokud jde například o výši poplatku, bývalý generální ředitel prý lobboval za to, aby v první fázi stoupl jen o 15, a ne hned o 25 korun.

Pětikoalice se však rozhodla riskovat další úbytek popularity, riskovat v zájmu veřejnoprávních kanálů. Je to rozhodnutí, které se buď stane, nebo nestane jakýmsi definitivním symbolem povýšenosti „elit“. Vyjednávači vládních stran se toho nebojí a možná že v časech setrvalého propadu kupní síly, který už teď obnáší několik tisíc korun z měsíčního příjmu, mají při zvýšení o pouhé desítky korun pravdu. Ale sílu symbolu v politice, toho, který nabere vlastní dynamiku, lze jen stěží předvídat. V roce 2008 debakl ODS v krajských volbách zpečetily 30korunové platby za návštěvu lékaře. Tak jako tehdy sociální demokracie mohou teď téma koncesionářských poplatků neustále oživovat opoziční strany ANO a SPD. A budou mít evidentně pravdu v tom smyslu, že ČT i ČRo jsou dvě obří chráněné dílny, kde se už dlouho žije nad poměry.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.