Chcete do důchodu o 5 let dřív? Jak funguje předdůchod a v čem je jiný než předčasná penze

V souvislosti s důchodovou reformou se vzedmula debata o předčasných odchodech do penze. Ty se staly obzvláště populární během inflační krize a vláda se následně rozhodla zasáhnout přitvrzením podmínek. Stále častěji se však skloňuje i možnost tzv. předdůchodu. Ten je stále možné využít i pět let před řádným penzijním věkem. Jde však o diametrálně odlišnou záležitost od státního předčasného důchodu.

Tzv. předdůchod totiž nemá se státní penzí nic společného. Jde zkrátka o jednu z možností, jak čerpat své vlastní naspořené prostředky z penzijního připojištění. Čerpat ho lze ale pouze z „nového“ doplňkového penzijního spoření, pokud mají lidé prostředky v původním penzijním připojištění, je třeba před čerpáním prostředky přesunout.

Zásadní je však také doba spoření, nejen kvůli potřebě dosáhnout určité doby spoření, ale i kvůli samotné výši předdůchodu. Uživatel musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Na druhou stranu, po dobu pobírání předdůchodu platí stát za uživatele zdravotní pojištění a mohou libovolně pracovat či kupříkladu i pobírat podporu v nezaměstnanosti. Z hlediska řádné penze se pak doba pobírání počítá jako doba vyloučená.

„Čas strávený v předdůchodu však není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. V praxi to znamená, že předdůchodci nebude tato doba započítána do celkové doby pojištění pro stanovení finální procentní výměry starobního penze. Pokud se tedy doba pojištění sníží o dva až pět roků, sníží se procentní výměra starobního důchodu o 3 až 7,5 procenta. V době pobírání předdůchodu je ale možné podle chuti třeba opět pracovat, nebo podnikat,“ upozorňuje například Komora daňových poradců.

Možnost předdůchodu zatím v Česku využívá jen několik tisíc lidí, jejich počet ale roste. Zatímco v roce 2021 šlo zhruba o 4 tisíce lidí, v roce 2023 už to bylo přes 6 tisíc. Průměrná výše se pak drží u spodní hranice, v roce 2021 šlo o zhruba 12,5 tisíce měsíčně, o dva roky později už přes 14 tisíc.

Oproti tomu předčasný státní důchod patřil k „hitům“ posledních let. Jak dříve informovala sociální správa, téměř třetina starobních důchodců a důchodkyň šla do penze předčasně. Podíl postupně roste. Za poslední dvě desetiletí se zdvojnásobil. V době rekordní inflace nastala situace, při níž se vyplatilo odejít do předčasného důchodu než čekat déle na ten řádný, což se ukázalo jako značně špatná zpráva pro rozpočet. I tyto kroky vedly ke změnám v mimořádných valorizacích či zpřísnění pravidel pro předčasný důchod.

Kabinet předminulý rok prosadil výraznější krácení penze, nevalorizování zásluhové výměry do dosažení řádného věku, zkrácení možnosti jít dřív do penze z pěti na tři roky a prodloužení doby placení odvodů k získání dřívějšího důchodu ze 35 na 40 let. Změny platí od října 2023.

Předdůchodu lze tedy po těchto změnách využít o dva roky dříve, než předčasné penze. „Je možné do něj odejít nejdříve 3 roky před dosažením důchodového věku pojištěnce, při výpočtu bude trvale krácen o 1,5 % za každých 90 dnů dřívějšího odchodu do důchodu a navíc není procentní výměra tohoto důchodu až do dne dosažení důchodového věku pro řádný starobní důchod valorizována. Je třeba si uvědomit, že přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné a jeho krácení je trvalé,“ upřesňuje na svém webu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

S odchodem do předčasného důchodu také na rozdíl od předdůchodu platí omezení výdělečné činnosti, do dosažení řádného důchodového věku není možné ve větším rozsahu pracovat, jinak dojde k pozastavení důchodu a vykáže přeplatek na důchodu za dobu, kdy člověk pracoval.

„Proto je možný pouze takový přivýdělek (příjem z výdělečné činnosti), který nezaloží účast na důchodovém pojištění (např. dohoda o provedení práce s max. zúčtovaným příjmem 10 000 Kč za měsíc nebo zaměstnání malého rozsahu s příjmem, který je nižší než rozhodný příjem 4 000 Kč za měsíc, tzn. příjem nepřesahující 3 999 Kč za měsíc). U OSVČ nesmí příjem z této činnosti (po odpočtu výdajů) přesáhnout zákonem stanovenou hranici, která v roce 2024 činí 8 794 Kč za každý měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti,“ uvádí ČSSZ.