Kolik z nás opravdu využije korespondenční volbu? Odhady střílí různě, napoví Slováci

Poslaneckou sněmovnu zcela ovládla debata o zavedení takzvané korespondenční volby. Mezi argumenty koaličních poslanců pro a odmítáním opozice se tak vrací otázka, o kolik by skutečně počet voličů s volbami na dálku vzrostl. Odhady z průběhu let se totiž výrazně míjí.

Pokud by byla v České republice zavedena korespondenční volba ze zahraničí, mohlo by se to podle skalních zastánců projevit na výrazném nárůstu počtu voličů, kteří by se mohli zúčastnit voleb. Podle odhadů by mohl počet voličů vzrůst o desítky, případně i o stovky tisíc.

Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), z jehož pera návrh přichází, dříve odhadnul, že v zahraničí žije trvale asi 600 tisíc Čechů. Podle něj by se mohla ke korespondenční volbě přihlásit až polovina z nich. To by znamenalo nárůst o 300 tisíc voličů a solidní zisk pro kohokoliv, kdo by hlasy uzmul. „Je to odhad, ale troufám si říct, že bychom se mohli dostat třeba k polovině lidí, kteří využijí standardnější, jednodušší možnost korespondenční volby,“ řekl Rakušan.

Ministerstvo zahraničních věcí ještě v roce 2015 odhadovalo počet Čechů v zahraničí na 200 až 250 tisíc.

Volby poštou se staly jedním z hlavních témat vlády Petra Fialy, která má jejich prosazení v programovém prohlášení, ale také opozičních hnutí ANO a SPD, které jsou tvrdě proti. Podle kritiků proto, že v zahraničí mají jen minimální podporu, a bojí se tak efektu, který by korespondenční hlasování přineslo.

Podle průzkumu agentury Median pro organizaci Institute for Democracy 21 z roku 2017 by korespondenční volbu využilo přibližně 43 procent Čechů, jichž by se týkala. Z toho asi 10 procent plánovalo tuto možnost využít při příštích volbách do Poslanecké sněmovny. „I to by ale znamenalo nárůst o více než 300 tisíc voličů,“ vypočítává průzkum.

Nemusí ovšem nutně jít o 300 až 600 tisíc hlasů navíc, mnohdy jsou rozdíly mezi zisky stran menší. Například zkušenosti ze Slovenska říkají, že tamní zavedení volby na dálku přineslo minimálně desítky tisíc hlasů navíc. „V minulých volbách byla volba poštou decentralizovaná. Ti, co měli trvalý pobyt na Slovensku, si podávali žádost ve své obci, ti, co ho neměli, požádali ministerstvo vnitra. Dohromady to bylo nějakých 55 tisíc žádostí o volbu poštou,“ uvedla nedávno ředitelka odboru voleb slovenského ministerstva vnitra Eva Chmelová.

Při hrubém přepočtu na dvojnásobně lidnatou Českou republiku by to znamenalo asi 110 tisíc hlasů navíc.

Najdou se nicméně i tací, kteří tak velký přínos volby poštou rozporují. Podle Jana Rovenského z Institutu pro politiku a společnost, který je spjatý s hnutím ANO, při posledních sněmovních volbách na 111 českých ambasádách a generálních konzulátech odvolilo 13 236 z 18 808 zapsaných voličů.

„Šlo tedy o zlomek z odhadovaných půl milionu až 600 tisíc Čechů, kteří žijí, pracují či studují v cizině. Pro ilustraci 300 tisíc platných hlasů by korespondovalo počtu hlasů odevzdaných v loňských sněmovních volbách v Plzeňském či Královéhradeckém kraji. Jinými slovy, krajané by v případě voleb do Poslanecké sněmovny mohli citelně zamávat výsledky voleb nejen v kraji, kam jejich hlasy putují (v roce 2006 kvůli hlasům ze zahraničí vznikl pat 100 na 100) , ale při těsném výsledku změnit pořadí kandidátů v obou kolech prezidentské volby,“ míní.

Diskutuje se i o finančních nákladech korespondenční volby. Ministerstvo vnitra je před několika lety ještě pod vedením expředsedy sociální demokracie Jana Hamáčka vyčíslilo na částku přesahující 100 milionů.

„V nákladech bude nejvýznamnější položkou vytvoření a provoz informačního systému správy voleb. Předběžný odhad čítá přibližně 100 milionů korun na vytvoření informačního systému a dále zhruba 20 milionů ročně na jeho provoz a údržbu. Výslednou cenu může ovlivnit i to, že tento informační systém bude součástí kritické infrastruktury,“ uvedl resort.

Plus pro demokracii

Korespondenční volba by podle politologa Romana Chytilka vedla k posílení demokracie. Jejím zavedením se volby stanou občanům ČR dostupnější než v současnosti, uvedl. Chytilek působí v Národním institutu SYRI a na Masarykově univerzitě v Brně. O zavedení korespondenční volby ve středu začala jednat sněmovna. Provázely ji opoziční obstrukce.

„Dostupnost voleb je v současné době pro voliče žijící trvale na území ČR velmi dobrá, protože máme hustou síť volebních okrsků. Obecně by volby měly být ideálně stejně dobře dostupné pro každého občana ČR – a tomu korespondenční volba napomůže,“ řekl Chytilek.

„Celkově je velmi nešťastné vést diskusi o této i dalších případných reformách, směřujících k usnadnění volební účasti, optikou, že má některé straně pomoci či uškodit. Všechny totiž ve skutečnosti pouze odstraňují zjevné existující nerovnosti mezi občany České republiky v přístupu k volebnímu aktu,“ uvedl Chytilek, jenž v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na právo a vládnutí.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle koaličního návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli hlasovat dopisem v řádných volbách do Sněmovny v roce 2025.