Havlíček: Důchody chceme upravit hned, na MPO a obraně uděláme audity. ČEZ si vykoupí akcie sám

Na výkup minoritních akcionářů ČEZu máme připravené dva scénáře, nyní se musíme i ve spolupráci s koaličními partnery rozhodnout, který z nich aktivujeme. V rozhovoru pro Echo24 to řekl pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO) s tím, že ČEZ bude určitě vykupovat akcie za své peníze. Dodal, že reformu důchodů chce budoucí vláda Andreje Babiše (ANO) udělat co nejdříve. Vyjádřil se také k personálním otázkám, včetně toho, že ANO bude chtít minimalizovat počet politických náměstků či k tomu, že na ministerstvu průmyslu a obchodu a také na resortu obrany chce vláda provést audity.

Směřuje vyjednávání s Motoristy k tomu, že podobně jako SPD budou mít ve vládě jen experty (rozhovor probíhal v pondělí před jednáním mezi ANO a Motoristy)?

Nechci to předjímat, stanovisko SPD je zatím takové, že vyšle do vlády odborníky, že nebudou funkce zdvojovat, stanovisko Motoristů je takové, že chtějí mít ve vládě politiky. Druhá věc je, jak se to vyřeší personálně, protože zatím nejsou vyřčena ta jména a jednat budeme i o aktuálních informacích ohledně pana Turka. Na jednu stranu nás to znepokojuje, na druhou stranu jsme dostatečně zkušení na to, abychom věděli, že každý má právo říci své stanovisko a hájit se, případně se obhájit. Rádi si vyslechneme názory pana Turka.

Vy jste říkal, že ctíte presumpci neviny, nicméně ohledně jeho osoby se objevují i jiné problematické informace, nejen ty z Deníku N. Na síti X například před dvěma lety mluvil o studentech bojujících proti klimatické změně jako o “špíně levičácké”. Úplně obecně – je pan Turek za vás ideálním kandidátem na ten resort zahraničí, kde bude muset jednat i s partnery, kteří třeba klimatickou změnu považují za vážnou hrozbu?

Nám se to samozřejmě nelíbí. Já odlišuji dvě věci. Jedna věc je expresivnější vyjadřování na sítích, které není bohužel ojedinělé. Já jsem občas na sítích pichlavý, ironický, nemažu se se s politickými oponenty a zájmovými skupinami, ale snažím se tam držet určitou úroveň. Ale když se podíváte i do jiných stran, co píší na sociálních sítích, tak někdy nestačím kroutit hlavou. Je třeba si vyjasnit to, jak to bylo s tou holčičkou popálenou, zda tam někdo třeba nepodstrčil nějakou informaci v tom objemu zpráv, které se stáhly ze sociálních sítí. Já jsem k sociálním sítím velmi rezervovaný, respektive jim nevěřím. Využíváme je, abychom sdíleli informace. Umím si představit, co se tam odehrává. Ale ty informace jsou velmi závažné a chceme se jimi zabývat.

Řešíte to třeba i s panem Metnarem, který byl v tom inkriminovaném případě hlavním vyšetřovatelem?

Neřešíme. My to víme, že byl vyšetřovatelem, ale myslím si, že to není propojeno tak, že by on měl k tomu co říct.

Zůstanu u životního prostředí, kde se spekuluje o panu Macinkovi, proti němuž přišla ta petice vědců. Nemůže postoj Motoristů k životnímu prostředí vytvářet třecí plochy jak v zahraničí, tak s domácími experty?

Vždy, když někdo nastupuje, tak má kolem sebe velké množství podporovatelů, ale i odpůrců. To je úplně normální. Z řad byznysu jsem zase slyšel, že jim Motoristé vyhovují, že budou dostatečně důrazní a razantní, tedy že se nebudou prosazovat nesmysly. Ale nedělejme účet bez hostinského. Někdo třeba vstupuje do ministerského křesla s méně zkušenostmi, to ale neznamená, že si s tím nedokáže poradit. Pokud tam půjde zástupce Motoristů, což je nyní domluveno, a byl by to pan Macinka, tak to pro něj bude skutečná výzva. On musí přesvědčit odbornou veřejnost, zájmové skupiny, resortní partnery a vyjednavače v Bruselu, že je schopný domluvit nějaký kompromis. A můžeme se ještě divit, že to třeba bude velmi dobře fungovat. Richard Brabec byl výjimečný a měl velký respekt v zahraničí i u odborníků, ale pak tam byla paní Hubáčková, která stojí za zákazem spalovacích motorů, pak tam suploval pan Jurečka a nakonec pan Hladík, který řešil všechno ostatní, jen ne životní prostředí. My ale jsme připraveni s odborníky i zájmovými skupinami jednat a když se budou vzájemně skládat účty, tak to fungovat může.

Andrej Babiš potvrdil, že na rozdělení resortů se navzdory situaci okolo pana Turka nic nemění, tedy vzniká nadále vláda ANO, SPD a Motoristé. Jste ale připraveni vytvářet různé ad hoc koalice se stranami končící vlády ve věcech, na kterých třeba s budoucími vládními partnery nemáte shodu?

Myslím si, že je velmi dobrá možnost postavit vládu, která bude stát na pohodlné většině. Druhá věc je, že jde o vládu, která je ideologicky poměrně ukotvená jako středopravicová, zůstaneme-li u té klasické terminologie. Navíc jde o vládu postavenou na konzervativních principech, jakkoliv někdo může být razantnější a někdo zase méně. To si myslím, že je určitá šance to poskládat ne jen na základě toho, co nechceme, ale i toho, co chceme. Končící vláda byla postavena na principu nenávisti a toho, co nechce. My máme šanci vytvořit solidní program, který tu zemi někam posune. Logickým zájmem každé vlády je hledat podporu napříč, takže když nás někdy podpoří strany budoucí opozice, tak my se zlobit nebudeme, ale primárně budeme hledat podporu uvnitř naší koalice.

Podle avizovaného rozdělení máte mít jak finance, tak spravedlnost. Chcete na nich provést vlastní audit průběhu kauzy bitcoin, nebo už to necháte na orgánech činných v trestním řízení?

Do toho, co je už nyní součástí vyšetřování v gesci orgánů činných v trestním řízení, už zasahovat nemůžeme. Já věřím policii a soudům, že to dotáhnou do spravedlivého konce. Jsou ale resorty, kde se nevyšetřuje a kde audit musí proběhnout. Jedná se například o ministerstvo obrany, kde to z našeho pohledu, který ale potvrdil i NKÚ, nefunguje dobře.

V souvislosti s armádními zakázkami?

Ano. Zazálohovalo se kde co, ale nešlo se ku posilování bezpečnosti, ale ku plnění procent vůči HDP, což podle nás není cesta, respektive nemůže se to opřít jen o ty zálohy. Hodně tam pracoval marketing, objevilo se hodně vylhaných věcí, hodně zbytečných záloh a tak dále. To všechno musí projít auditem, včetně muniční iniciativy, kde máme velké připomínky. Není to zdaleka jen tento resort. Chceme udělat i audit na ministerstvu průmyslu, chceme se znovu podívat za jakých podmínek a za jakou cenu se kupoval ztrátový Net4Gas, proč se to koupilo s dluhem 33 miliard korun a proč se za to zaplatilo dalších pět plus téměř tři miliardy, tedy nás to stálo 41 miliard korun. To jsou závažné věci, které měly dopad třeba na regulovanou složku plynu. Je potřeba to řádně prověřit. Předpokládám, že každý z ministrů, který si nebude něčím jistý, udělá audit, což ale neznamená, že někoho předem kritizujeme. Třeba se ukáže, že jsme se třeba domnívali, že něco není v pořádku a ono to v pořádku bylo. Ale je nutné to mít podložené.

V minulém období se hodně mluvilo o revizi agend státní správy, při úřadu vlády k tomu vznikla pracovní skupina. Vy jste ten audit viděl?

Ne. Všechny tyhle pracovní skupiny byly akorát seance, kde si vypili kafe, zahájili pracovní skupinu nebo strategický výbor a ve finále neudělali vůbec nic. Vláda neměla lídra, tah na branku, klasické principy managementu, controlingu a důsledného zhodnocování, co se povedlo a co ne. Byla to vláda výborů a pracovních skupin, to samo o sobě nestačí.

Provedete vy analýzu agend tak, aby došlo k odstranění duplicit a třeba i k určitému zefektivnění?

Musíme jít konkrétně, nemít představu, že někdo vyřeší každou duplicitu ve státní sféře, to je nesmysl. Každý ministr si ale bude muset projít svou agendu. Uvedu příklad, pokud já budu ministrem hospodářství, což je naší ambicí, uděláme si kompletní audit spolu s Hospodářskou komorou duplicit v rámci povinností v podnikatelském sektoru. To chceme překlopit do zákona, kterému HK říká detox, ale fakticky je to antibyrokratický zákon, který musí jednou provždy zjednodušit podnikání. Součástí toho musí být odstranění všech duplicit, kterým podnikatelé čelí. Podobně k tomu musí přistoupit jednotliví ministři, což pak musí mít jednoho lídra a my to všechno máme v hospodářské strategii.

U slučování MPO a ministerstva pro místní rozvoj jste již avizoval, že to nebude ze dne na den. Chcete to tedy mít zhruba v polovině volebního období?

Je to krok, který je pro nás důležitý, chceme vytvořit silné ministerstvo hospodářství, což částečně ušetří něco na provozu, ale především to bude resort, který pod sebou bude mít agendu energetickou, průmyslovou, stavební, výzkumnou, telekomunikační, zahraniční obchod, spotřebitele a fondy. Takový resort pak bude mít příslušný výtlak. To může tedy trvat přibližně dva roky, musí se změnit kompetenční zákon, musí se to dobře připravit s ohledem na personál, logistiku, všechny právní nášlapné miny, které tam jsou ze strany EU, protože MMR je významným partnerem ve fondech EU. Další věc jsou informační systémy i to, kde lidé budou sedět. Chtěli bychom, abychom už ve druhé polovině volebního období měli silné ministerstvo hospodářství.

Co bude s budovou MMR na Staroměstském náměstí?

Uvidíme, jakým způsobem to zkoncentrujeme, kam ty lidi dáme, zatím nemáme rozhodnuto, zda všichni tito lidé odejdou z toho Staromáku, nebo tam někdo zůstane. Byl bych rád, aby to bylo zkoncentrováno tak, aby lidé nebyli rozesazeni po celé Praze. Ale je to také otázka kapacit, které musíme mít i na té druhé straně. Já vám řeknu příklad. Když jsem v roce 2021 dával dohromady CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism do jednoho sídla, tak všichni říkali, že je to nesmysl. Ve finále jsme ušetřili budovu na Vinohradské a budovu u Tančícího domu, všichni jsou na jednom místě a funguje to. Fialova vláda neudělala to B, tedy že je nepropojila po právní úrovni, což uděláme my. Každý krok, který děláme, musí vést k tomu, že máme sloužit. Musíme si říci, komu sloužíme, jestli rodinám, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům velkým či malým a tak dále. Jednotlivá rozhodnutí by měla vést k vyššímu komfortu těch jednotlivých skupin.

Kdo bude mít na starosti evropské záležitosti, kdo vědu a kdo legislativu, tedy agendu těch ministerstev bez portfeje, která chcete zrušit?

Legislativa už je naštěstí vyřešená, protože vláda po vyhození Pirátů z vlády tuto trafiku zrušila. Ministr pro evropské záležitosti je totální trafika, z toho měli všichni akorát legraci, ten člověk nedělal nic a do dneška není jasné, co bylo jeho každodenním úkolem, protože to musí činit resortní ministři, případně premiér. Co se týče vědy, výzkumu a inovací, půjdeme do toho modelu, který zde byl už v minulosti, tedy že to bude buď premiér, nebo vicepremiér, který bude zodpovědný za řízení Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace. Ten tým zůstane v zásadě stejný, ale nebude okolo toho ten ansámbl a sekretariát toho ministra.

Přikláníte se nyní více k variantě, že by to byl premiér, nebo spíše některý z vicepremiérů?

Ta varianta, která v minulosti fungovala a já bych ji rád zachoval, byť to ještě nemáme vyjednané, je, že to byl premiér, který chodil na RVVI a operativně mu to případně odřídí vicepremiér, což jsem dělal já tehdy. Já jsem vědu dělal osm let, dělal jsem i rozpočty a myslím si, že docela dobře znám jak tu problematiku, tak systém financování. Premiér má ale tu výhodu, že na vládě pak má docela dobrý výtlak a dokáže zájmy výzkumu dobře prosazovat. A pro nás je výzkum alfou a omegou naší hospodářské strategie, která je postavena na přidané hodnotě a posilování profitability privátního sektoru. Výzkum a inovace jsou pro to absolutní základ a bylo by dobré, aby u toho premiér byl, ale můžeme se domluvit tak, že já obsloužím tu operativu.

Jak budete přistupovat k náměstkům, především těm politickým? Dá se na tom něco ušetřit?

Dá se na tom určitě něco ušetřit, budeme velmi střízliví v tomto. To, co nastalo po nástupu Fialovy vlády, jsem nezažil. To byl kobercový nálet politických náměstků. Já jsem třeba neměl žádného a to jsem měl v jednu chvíli na starosti resort průmyslu, dopravy a dokonce ještě vědu, dělal jsem tedy práci za tři současné ministry. A neměl jsem žádného politického náměstka. Chápu, že v nějakých výjimečných případech třeba na přechodnou dobu si může ministr přivést politického náměstka, ale pro mě by tam měli být lidé, kteří jsou kompetentní a zdatní. Nějaké jednotky tam asi mít můžeme v rámci celé vlády, ale budeme velmi velmi střízliví v tom, abychom jich tam měli minimum.

S odboráři o platech státních zaměstnanců vyjednává končící vláda. S čím do jednání půjdete vy, pokud vládu sestavíte v nějaké rozumné době a to jednání tak spadne na vás?

My už s nimi hovoříme. Já už jsem v kontaktu jak s panem Ďurčem, což je klíčové pro průmysl, tak s panem Středulou. Řekl bych, že jsme vždycky s odboráři měli dobré profesní vztahy, čímž nechci říci, že jsme se vždycky shodli. Náš program je silně protržně orientovaný, ale má sociální kontrolku a chápali jsme, že tripartita není od toho, aby se tam každý vykecal, ale že to musí mít i nějaký závěr. Ať už jde o zdravotní odbory, dopravácké odbory, s nimiž jsem měl vždy velmi dobré vztahy, nebo odbory průmyslové, tak už jedeme na plný kotel, setkáváme se s nimi a věřím, že vždycky najdeme rozumný kompromis. Naše politika je založená na výkonnosti privátního sektoru, ale velmi dobře si uvědomujeme, že bez dobrých zaměstnanců a solidního zázemí pro ně toho nikdy nedosáhneme.

Vy jste v Otázkách Václava Moravce naznačoval, že by mohlo jít pro státní zaměstnance o nárůst o šest procent a k tomu nastavení určitého transparentního trendu dalšího růstu. To platí?

Já jsem ani tak neříkal těch šest, ale spíš to, že to jednání obvykle končí na nějakém kompromisu. Vláda navrhovala pět procent, odboráři sedm, tak jsem říkal, že je možné, že se dojde právě ke kompromisu někde uprostřed. Já to ale nyní ještě nemám dopočítané, jaký by byl dopad do rozpočtu, co by to znamenalo pro jednotlivé profese, v tomto tedy ještě potřebujeme trochu času.

Kdy a jak dojde k vykoupení minoritářů ČEZ?

My jsme jako stínová vláda nelenili a docela poctivě jsme pracovali. Máme připravenou celou řadu scénářů, dokonce i zákonů, od stavebního počínaje, přes regulovanou složku energií, až po dva scénáře výkupu akcií ČEZu. Musíme se definitivně rozhodnout, který z nich spustíme a k tomu pak potřebujeme najít podporu koaličních partnerů. Mám pocit, že by na tom shoda v rámci koalice mohla být. My jsme obezřetní v jakémkoliv komentování, protože se z toho pak dělají závěry, jak a za kolik bude vykupovat. Já jsem někde vypočítal počty akcií očekávanou výkupní hodnotou a řekl jsem, že orientačně se nejedná ani o 30 miliard, ani 900 miliard, ale zhruba čtvrt bilionu korun. To je ale s velkým otazníkem, záleží na vývoji ceny akcií. Ten krok je ale velmi důležitý s ohledem na posílení energetické nezávislosti české energetiky, investic do budoucna, ale i na možnost záchranné brzdy pro případ, že by nastala situace jako v roce 2022, kdy stát se vymlouval na to, že nemůže zasáhnout do trhu, protože tam mají minoritní akcionáře.

Vnímáte i některá negativa výkupu?

Minusy si samozřejmě uvědomujeme, ale není to tak, že by člověk byl fatalistou a myslel si, že to nepřinese žádný problém. Přinese. Ad jedna ten problém toho výkupu, ad dva debaty se všemi zainteresovanými, ad tři jaký to bude mít dopad do ekonomiky společnosti ČEZ ve smyslu následujících několika let a dopad do státního rozpočtu v podobě dividend. To všechno je třeba zvážit a následně najít podporu u koaličních partnerů, pak to bude se společností ČEZ, která by byla tím, kdo by akcie vykupoval, nevykupoval by rozhodně stát.

Končící ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že buď tím výkupem zničíte ČEZ, když to zaplatí ze svých peněz, nebo státní rozpočet. Tak jak to je?

Pan Stanjura se jako ekonom a hospodář měl nějakým způsobem šanci prezentovat v uplynulých čtyřech letech. Jak to dopadlo, všichni víme, jeho už nemá cenu komentovat. Je zajímavé, že to takhle neříkal panu premiérovi, který několikrát v roce 2022 řekl, že vykoupí akcie společnosti ČEZ. Předpokládám, že to diskutoval s ministrem financí, který je zástupcem resortu, který má v držení těch 70 procent. Divil bych se, kdyby to nekomunikovali, když jsou členy stejné politické strany a ještě byl pan Stanjura jeho prvním místopředsedou. Je nepochybné, že to v plánu měli, diskutovali a vyhlásili to. Teď tedy pan ministr tvrdí něco úplně jiného, než říkal v roce 2022. Proč to nakonec neudělali, když k tomu měli příležitost a naladěnou společnost, protože byla energetická krize, je mi záhadou. Pak museli složitě řešit, že ten management ČEZu se nebyl schopen podepsat ani pod dva jaderné bloky, museli to vyčlenit do EDU II. A já se ptám, co budou další investice? To se bude vždycky vyčleňovat nová společnost? To tady budeme mít několik investičních společností se státní kontrolou? Co tam pak z toho ČEZu zůstane? Není lepší to udělat v rámci celku? Samozřejmě, že je.

Ministr Kupka varoval, že ČEZu pak bude chybět cash flow na údržbu a dobudovávání infrastruktury. Můžete tady našim čtenářům slíbit, že nedojde k situaci, kdy by ČEZ musel lidově řečeno nechat reznout trubky, protože na jejich opravu nebude mít peníze?

Jejich problém je, že nerozumí energetice a hospodářství. Kdyby si promluvili s vedením společnosti ČEZ, nechali si vysvětlit všechny plusy a minusy – a já neříkám, že to budou jenom plusy – tak by navnímali tu realitu. Jsem zvědavý, zda by pan ministr byl schopen z hlavy říci, jaký EBITDA generuje ČEZ za poslední tři čtyři roky a jaké zisky plánuje do dalších let, aby nám řekl něco o struktuře investic, systému garancí těch investic skrze garantovou výkupní cenu a tím tak zajištěnou návratnost té investice. Pak by bylo dobré si to dát do kontextu, jakým způsobem fungují notifikace a jaké jsou jejich nástrahy. To oni neví a papouškují pár blbostí, které jim napíší jejich marketingoví experti, kteří o tom rovněž vědí kulové. Já beru jakoukoliv férovou diskusi, ale musí ten člověk být vybaven energetickou a ekonomickou znalostí.

Kolaterální problém výkupu bude výrazné oslabení Pražské burzy. Jaká je podle vás její budoucnost poté, co se vykoupí ten dominantní titul a její objem bude najednou třeba poloviční?

Tohle si uvědomuji, ale je třeba to vidět z několika úhlů pohledu. Pražská burza je na solidní trajektorii růstu, já jsem se o tom bavil s panem Koblicem (Petr Koblic, gen. řed. BCPP - poz. red), on mi ukazoval tituly, které mají, počet investorů a nevyvíjí se to úplně špatně. My nemůžeme stavět stabilitu burzy na jednom titulu. Pak budete v situaci, že vám to jiný titul stáhne, jsou tam privátní investoři, ta burza nemůže být závislá na jednom hráči, u něhož se dlouhodobě ví, že struktura akcionářů není úplně v pořádku. Burza musí ustát i toto a ona to ustojí, o to nemusí mít nikdo obavu. Z pohledu množství těch obchodů to krátkodobě může mít negativní vliv, ale dlouhodobě to burza ustojí. Druhá věc je, že musíme dávat na misky vah, zda je důležitější energetická bezpečnost a stabilita vůči krátkodobému poklesu obchodu na Pražské burze. A já tvrdím, že energetická bezpečnost má v tomto přednost. Za třetí, tady není řečeno, že ČEZ bude plně státní na věčné časy.

Jak to myslíte?

Musíme si uvědomit, že to nejsou vyhozené peníze, ale peníze, které jsou alokovány do aktiv a stát bude mít pod kontrolou zcela mimořádný majetek, který je valuován a má určitou hodnotu. A do budoucna může jakákoliv vláda, pokud by k tomu dospěla – a já neříkám, že my to uděláme – část toho ČEZu, konkrétně tu část distribuční, která není spojená s energetickou bezpečností a je to těžce regulovaný byznys, ze 40 nebo 60 procent pustit opět tuto část ČEZu na burzu. Tím by získala značné množství prostředků, dokonce možná takové, že by to mohlo vybalancovat ten výdaj, který ČEZ bude mít s tím výkupem a burza by mohla získat další zajímavý titul. Já tím chci jenom říci, že to je variabilní hra, která může pokračovat i tímto krokem.

Vrátím se ke státnímu rozpočtu a veřejným financím. Vy ostře kritizujete nedostatek peněz na dopravní infrastrukturu. Jak probíhalo zářijové jednání dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, kde prý pan ministr Kupka avizoval, že peníze do konce měsíce sežene?

Došlo tam podle mého názoru dokonce k podvodu a je otázkou, jakou to bude mít dohru. Že chybí peníze, je jasné dlouhodobě. Všichni ekonomové, kteří tvrdí, že to tak není, tak buď lžou, nebo si trestuhodně neověřili zásadní informace. Státní rozpočet zkrátka nekoresponduje s rozpočtem SFDI. Ze 189 miliard chybělo původně 60 miliard, nyní chybí 38 plus 10 miliard, které jsou na vodě díky evropským fondům, které jsou nekryty kvůli financování. Je to selhání vlády a skandál, který nemá obdoby z hlediska tvorby rozpočtu. Musím objektivně říci, že pan ministr Kupka na tom SFDI, který se konal týden před koncem září, pár dní před volbami, toto věcně zkonstatoval správně, že ví, že se ty peníze musí zabezpečit a že udělá všechno proto, aby tam do konce září ty peníze byly. Do zápisu se dalo, že se do konce “měsíce” podaří peníze získat. Já jsem to zpochybňoval, že se mu to nepodaří, což se mu nepodařilo a zároveň se ale v eKlepu z toho zápisu objevila jiná věta, tedy že se to zajistí v následujících “měsících”. Šel proti závěrům z výboru a z dozorčí rady, což jsou kontrolní mechanismy. Do dneška neřekl, proč tak učinil. A já budu chtít na příští dozorčí radě, pokud ještě zasedne, aby řekl, proč tak učinil. Nechápu, jak si to může někdo dovolit.

Vládnout ale budete vy, ne vláda Petra Fialy. Můžete zaručit, že třeba zahájení výstavby na tom úseku D11 Jaroměř-Trutnov, což pan ředitel Mátl označil za asi největší problém, se neoddálí?

Dva úseky jsou kritické, protože se tam výstavba má zahajovat v příštích týdnech. Jeden je ten, co říkáte a potom jde o úsek na dálnici D35. Jsou tam ale i další klíčové úseky silnic a dálnic a stejné je to i s železnicí, poslední úsek čtvrté koridorové trati na České Budějovice a tak dále. To v tuhle chvíli stojí, nemůže se to zasmluvňovat a to je problém. Já od minulého týdne nedělám nic jiného, než že řeším jednu stavbu po druhé s ohledem na to, jak ji prioritizovat. Mohu slíbit, že tyto klíčové úseky, jako je D35 a D11, se podepíšou nakonec. Samozřejmě tam ty peníze ale chybí. My v tuhle chvíli řešíme doslova každou miliardu, odkud ji kam poslat. A místo toho, aby se vláda slušně omluvila, tak ještě říká, že to bylo nefér a že to bylo třeba součástí předvolebního boje, tak prachsprostě lže, že připravili rekordní rozpočet na dopravu, když ho nemají krytý a ještě mají tu neomalenost tvrdit, že my si brousíme zuby na zvyšování deficitu. To není náš cíl. My jsme jim v roce 2021 předali rozpočet, který kopíroval rozpočet SFDI a všechny výdaje byly kryté. Ministr Kupka si pak mohl vybrat, jestli v něčem chce pokračovat, nebo ne. Nedovolil bych si mu dát rozpočet, který je nekrytý z 50 miliard. To je šílené, já chci, aby věděli, že udělali podraz na lidi, na příští vládu a na resort dopravy.

Pokud se ukáže, že ty peníze nejsou, z jakéhokoliv důvodu a v jakémkoliv resortu, aniž bych hodnotil, čí je to chyba, jste připraveni upravit zákon o rozpočtové odpovědnosti tak, aby umožnil zvýšení deficitu?

Pokud nebude jiné cesty a bude to pro tyto investice, pak jsme připraveni to učinit. Všichni musí vědět, že to jde za touto vládou, která nevysvětlila, kde by peníze sehnala a proč to udělala tímto způsobem, kdy to neměla kryté a tvrdila, že to kryté je. A ať to ta vláda dohraje. Všichni se soustředili na to, že tady za měsíc nastoupí nová vláda. A my bychom rádi nastoupili a jsme na to připraveni. A pokud oni to neumí napravit, tak my jsme připraveni to po nich opravit. Nebudu se vymlouvat. Co když jejich vláda bude ještě několik měsíců fungovat? My nevíme, jak se rozhodne pan prezident, vidíte, že je složité to sestavit. Co když budou vládnout ještě v únoru, nebo v březnu? To budou bez rozpočtu? Oni by správně měli v rámci sněmovny připravit rozpočet, tam bychom si to vyříkali, možná by to bylo dost ostré, ale my jsme samozřejmě připraveni i na nějaké kompromisy, protože je jasné, že nemohou rozhodovat úplně o všem. Já se ptám, kde je premiér Fiala? Viděl jste ho někde za posledních 7 dní? Všimněte si, že ministr Kupka to taky veřejně nekomentuje. Nechápu, že nekousnou do toho kyselého jablka a neřeknou: Tak to pojďme řešit. Oni říkají: Ne, ne, to si vyřešte vy.

Před nějakým časem, když se ještě nevědělo, jaký problém bude v resortu dopravy, jste avizoval, že by rozpočtové provizorium mohlo trvat cca do února. To platí?

Já jsem to tehdy v OVM řekl v rychlosti, nicméně si myslím, že ten termín je realizovatelný. Když tato vláda nastoupila, tak si udělala rozpočtové provizorium, což jsem tehdy chápal. A v zásadě to měli za dva měsíce hotové. Jestli to bude šest týdnů nebo sedm, to neumím říci. Čím dříve se vláda předá, tím lépe. Ale pokud nenastoupíme do ledna, tím to může být horší.

Rozpočet je třecí plocha mezi vámi a Motoristy, kteří říkají, že ho chtějí mít po čtyřech letech vládnutí vyrovnaný. Andrej Babiš už to označil za nesmysl. Jaký je tedy váš cíl s veřejnými financemi po čtyřech letech ve vládě?

Musí být jasný trend, že se strukturální schodek snižuje. Já jsem nikdy netvrdil, že se musí za každou cenu snížit, což jsem říkal i končící vládě. Tvrdili, že budou konsolidovat tempem 90 až 140 miliard za rok, to byl úplný nesmysl, nakonec to bylo někde okolo 20 miliard. Je lepší si dávat cíl splnitelný. Jsme pod velkým tlakem nejen mandatorních výdajů, ale také výdajů spojených s novými investicemi. Můžeme se bavit o tom, zda ty priority sdílíme a tak dále, ale vláda nás zazávazkovala, co se týče obrany, že máme platit F-35. A když to přestaneme platit, tak přijdeme o už zaplacené zálohy, takže to v zásadě není možné. Jsou tady gigantické investice do dopravy, které já nezpochybňuji, ale pak také investice do energetiky. A je třeba si říci, z čeho se to bude splácet, protože je iluzorní si myslet, že se to zaplatí z úspor a ze slabého výběru daní. Na daních se dá vybrat více, úspory také pomohou. Ale na investice potřebujeme nastartovat hospodářský růst a pokud se nám to nepodaří, tak si buď musíme říci, že tyto investice nebudou. A nebo – protože je všichni chceme a ani nám často nic jiného nezbývá – to bude muset jít do schodku státního rozpočtu, tedy do vyšší zadluženosti, ale jinde peníze nenajdete.

Vy máte dlouhodobě odmítavý postoj ke Green Dealu, avizujete, že na prvním jednání vlády odmítnete systém povolenek ETS2. Chci se ale zeptat na automobilky, které mají velké problémy. Jste s nimi v kontaktu, abyste věděli, jak jim může vláda pomoci?

Jsem s nimi průběžně v kontaktu i v době, kdy jsem byl v opozici i nyní. Pomáhali nám s naší hospodářskou strategií. Jejich názor je jasný: Přibrzdit Green Deal. A to říkají i šéfové těch největších automobilek, jakkoliv se přizpůsobují i tomu trendu, tedy investují do výroby elektromobilů. Ale panuje shoda, že rok 2035 jako konec aut se spalovacími motory, který odsouhlasila vláda Petra Fialy v době českého předsednictví, je naprostý úlet a že to není v žádném případě reálném. My jsme to říkali hned a dnes už je to černé na bílém. Když se to bude posouvat, tak to ale nesmí být nějaká kosmetická úprava posunu o rok nebo dva. Musí se to udělat tak, aby si jednotlivé země mohly rozhodnout a vycházet z požadavků tamních firem. Firmy totiž nejsou hloupé, vědí, že se budou muset ekologizovat. Ale ten trend, který tady byl, kdy při výrobě aut se spalovacími motory se utahovaly kohouty tak, aby měly nižší a nižší emise, byl jasný a hráli jsme v tom prim ve světě. My jsme se zbavili této konkurenční výhody, vyměnili jsme to za elektromobilitu, v níž nehrajeme prim, už nás dusí nejen USA a Musk s Teslou, ale i Čína. Tehdy ta naše výhoda byla navíc podložena i solidním tempem ekologizace. To je něco neodpustitelného, teď to budeme lopotně dávat dohromady. Věřme více byznysu a nespoléhejme se na politiky, politici jsou ideologové, často za nimi stojí různé finanční skupiny, je to prolobované a tak dále. Nenechme politiky dělat ekonomický restart, to nedopadá dobře. Myslel si to Petr Fiala, myslela si to Evropská komise a jak to dopadlo. Restart udělá privátní sektor a úkolem politiků je vytvořit prostředí, aby v něm ten byznys mohl pracovat.

Nicméně v Německu připravila tamní vláda startovací balíček, který by měl podle odhadů MF pomoci zkrotit dopad amerických cel na ekonomiku. Jaký očekáváte vývoj německé ekonomiky?

Já německé ekonomice věřím. Nebyl jsem vždycky nadšen z toho, jaká udělali opatření v energetice, protože to mělo dopad i na český trh. Velmi dobře si uvědomuji, že je to pro nás zásadní partner s ohledem na export, import i investice. Jeho pozice ovlivňuje i českou ekonomiku. Vidíte, že i Polsko se dokázalo mobilizovat a navzdory pomalému vývoji ekonomiky v Německu uhrát solidní růst HDP. Pokud budu ministrem hospodářství, tak jedno z prvních jednání, které budu chtít mít, bude se zástupci německé vlády, respektive té hospodářské části. Musíme si sladit noty, jak společně v různých oblastech postupovat. Racionální středoevropský postoj může vytvořit tlak na Evropskou komisi. Potěšilo mě, co říkal německý kancléř, že nemůžeme dopustit konec aut na spalovací motory. Byznys sektor už jim vysvětlil, že to je nereálné. Musíme si domluvit i energetické vztahy mezi Českem a Německem. Závislost ČR na logistice spojené s Německem je fatální, co se týká plynu, LNG, přenosové soustavy, poplatků za plyn a tak dále, to všechno si musíme vyjasnit a budeme pro Německo důstojným partnerem.

Připravíte sami i na základě té své hospodářské strategie nějaký obdobný startovací balíček, nebo budete spíše pozvolně implementovat jednotlivá opatření?

My nemáme tolik peněz jako Německo. Jedna věc je, co já bych si přál, druhá věc je, co můžeme finančně zvládnout. My musíme firmám říkat, že budou mít méně a méně dotací a podporu překlopit do podpisové politiky, do nepřímých daňových pobídek a tak dále. Hlavně ale chci vytvářet firmám předvídatelné daňové prostředí, v němž se nebudou bát investovat. Já je chci v dobrém smyslu slova nastartovat, aby si uvědomily, že to budou právě firmy, které budou hybatelem. Navštívil jsem stovky a stovky firem v předvolebním období, jsem z toho sektoru, byl jsem ministrem, byl jsem šéfem jejich asociace. Oni vědí, že se nenechám nikdy zlobovat, ale také ví, že jim věřím, že dokáží být hybatelem toho růstu.

A bude to mít tedy podobu jednoho balíčku?

Já se budu držet hospodářské strategie. Tam si budu důsledně odškrtávat bod za bodem.

Kdy chcete mít připravenou důchodovou reformu a jakou má mít podobu?

Máme tam tři věci, které jsme slíbili. Jednak je to návrat věku odchodu do penze ze 67 na 65 let. Dále koeficient růstu v rámci valorizace z 1,3 na 1,5 takzvané reálné průměrné mzdy a za třetí revize těch takzvaných náročných profesí.

A kdy to tedy chcete mít hotové?

To by mělo být hned. Jedna věc je, že se na tom musí shodnout koalice, pak to musí odsouhlasit vláda a pak to jde do parlamentu.

Takže třeba od 1. ledna 2027?

Žádná z těchto věcí nemá okamžitý dopad na ten systém. Asi nejpalčivější je to u těch náročných profesí, protože lidé musí vědět, na čem jsou. Co se týká té valorizace, tak ta s ohledem na to, že jsme měli jeden z nejhorších růstů reálné mzdy v Evropě, nejsme ještě na úrovni let 2019 nebo 2020, tak tam se to týká až někdy až roku 2030. A co se týče toho věku odchodu do důchodu, tak to je problém třeba až za dvacet let. I když chápu, že to postupně najíždí, ale rozhodně to není otázka života a smrti v příštím roce.