„Jednání začala pozdě“, hejtmani neví, co se bude dít s lékařskými pohotovostmi

Od začátku roku mají místo krajů provoz lékařských pohotovostí zajišťovat pojišťovny. Počítá s tím už platná novela o zdravotních službách, která má vytvořit síť páteřních pohotovostí a lépe zajistit dostupnost péče. Podle Asociace krajů však necelé dva měsíce před termínem změny není jasné, jak a kde příští rok pohotovosti budou. Podle předsedy asociace Radima Holiše začala jednání o budoucím uspořádání s pojišťovnami pozdě.

„Od 1. ledna jsou pojišťovny povinny zajistit provoz, tedy domluvit se s lékaři, nemocnicemi a zajistit financování. Jednání začala pozdě a ani v polovině listopadu hejtmani neví, jak bude struktura pohotovostí vypadat,“ uvedl předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Dodal, že tématem se bude v pátek znovu zabývat komise Asociace krajů pro zdravotnictví.

Podle asociace zástupce zdravotních pojišťoven na zasedání v Mladé Boleslavi konkrétní podobu nového systému nepředstavil. Pojišťovny však podle novely, která byla schválena letos v létě, mají od roku 2026 pohotovosti zajišťovat.

Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Vytvoření páteřní sítě lékařských pohotovostí prosadili do novely Tom Philipp (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle úpravy vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb.

Nynější odpovědnost krajů pokládá ministerstvo zdravotnictví za bezdůvodnou a neúčelnou výjimku z obecného principu odpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Převod má podle Válkova úřadu odbourat administrativu, která v souvislosti s pohotovostmi dopadá na kraje.

Odpůrci změn se však obávají rušení pohotovostí. Pohotovostí je celkem v zemi přes 120 a jejich síť se v jednotlivých krajích i výrazně liší. Někde tak pohotovosti obsluhují v porovnání i násobně nižší počty pacientů.

Návrh už v počátcích našel řadu odpůrců zejména mezi krajskými politiky, ale třeba i Českou lékařskou komorou. Zatímco politici se obávají „hněvu“ voličů za to, že se jim po možném konci pohotovostních služeb kupříkladu na některých poliklinikách prodlouží cesta za péčí, lékařská komora argumentuje proti návrhu tím, že může dojít k přetížení pohotovostních služeb. Naopak ale změna nachází pochopení u některých odborníků.