Několik poznámek ke tragickému skonu paní Šimůnkové

Dovolím si několik poznámek: Vyznamenaným 28.10. by měl být O. V., který zachránil řadu studentů, když je vyvedl na římsu. Sám při tom utrpěl zranění.

Hanebné je, že se nemluví o následných a trvalých obětech - někteří studenti, kteří masakr přežili, jsou dodnes fyzicky i psychicky poškození střelbou a někteří významně. Tento dlouhodobý problém jsme vytlačili za okraj našich zájmů...

Pan Rakušan by měl po svém posledním projevu jednoznačně odstoupit a odejít z politiky. Jediný, kdo totiž celou věc nechutně politizuje, je on sám. Navíc se chová, bez pardonu, jako sociopat bažící po moci.

Čtěte také: „Vyšetřovací komise mě zklamala. Byla to fraška,“ říká Lenka Šimůnková

Pan Jurečka měl odstoupit okamžitě, kdy se provalilo, že na jeho ministerstvu mejdan neskončil okamžitě po střelbě.

A paní Šimůnková skutečně možná čekala jenom na to, že někdo přijde, projeví ji osobní soustrast a omluví se za selhání. Z mého pohledu ji ve skutečnosti zabila arogance zastupitelů státu.

Je smutné, jak hluboce je naše společnost rozdělena. V kauzách a skandálech se měří dvojím metrem. Jediný správný narativ je ten vládní (dnes Foltynovský). Není žádoucí mít odlišný pohled na covidismus, střelbu na FF, Ukrajinu... Problémy se vymlčují a nakonec hrnou pod koberec. Možná už nám chybí jenom to orwellovské "Ministerstvo lásky".

S úctou a s díky za vaše úsilí o poctivou novinařinu. Vytrvejte prosím.

Petr Plaňanský