Pravicová vláda výrazně přitvrzuje pracovní právo

Vláda pod vedením ODS plánuje výrazně přitvrzovat v oblasti pracovního práva. „Suchá nit“ přitom nemá zůstat na drobných podnikatelích, zaměstnavatelích ani dohodářích, kteří místo dříve zvažovaného zvýšení limitu pro odvody zřejmě dostanou přinejlepším pár set korun navíc či v horším případě vyhazov. Návrhy z dílny ministerstva práce, které vede předseda koaličních lidovců Marian Jurečka, tak možná poněkud překvapují tradiční voliče ODS.

V rámci takzvaného konsolidačního balíčku, ale i některých transpozic směrnic Evropské unie do zákoníku práce, přichází vláda s přitvrzením některých dosud volnějších pracovních podmínek. Pro živnostníky i dohodáře to znamená zejména výrazně vyšší odvody, pro zaměstnavatele pak také vyšší náklady a navýšení byrokracie. Ze strany expertů i samotných zaměstnavatelů a podnikatelů však nepřichází příliš pochopení. Naopak přichází varování, že tvrdší podmínky pro práci na dohodu, pro živnostníky či například chystané legislativní ukotvení práce z domova mohou mít i výrazně negativní následky.

Firmy dávají poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv, podobně tvrdě se nakonec postavily nedávno i původně plánovaným pravidlům práce z domova. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít. Podle průzkumu Hospodářské komory to tak povede k nežádoucímu efektu, kdy firmy raději dohodáře propustí či budou dělit práci mezi zaměstnance, podle některých expertů mohou firmy přistoupit i ke snížení odměn za práci a odradit tak žádoucí „brigádníky“ z pracovního trhu.

Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění.

U jedné dohody se přitom nemá změnit prakticky nic. Zatímco tak vláda slibovala původně v programovém prohlášení, že navýší dekádu starý limit 10 tisíc korun pro odpuštění odvodů, v případě jedné dohody ho nastaví na čtvrtinu průměrné mzdy zaokrouhlené na pětisetkoruny dolů, což by znamenalo v současnosti přinejlepším pár stovek nad „starý“ limit. Do dalších let bude záležet na tempu růstu průměrné mzdy.

Podobně pak přichází přitvrzení v otázce práce z domova. I zde tlačí na změny hrozba pokut za nepřenesení evropských směrnic, na jejichž uvedení do legislativy mělo Česko přes tři roky už do loňského srpna. Legislativní ukotvení home office, o kterém se začalo mluvit už za covidové pandemie, přichází v době, kdy už si firmy i zaměstnanci na tento flexibilní způsob práce zvykají, hledají kompromisy či od něj naopak ustupují. Původně navržená pravidla, která vzbudila tvrdý odpor ze strany firem, sice vláda nakonec zmírnila, podle varování některých odborníků to však naopak může znamenat jiné potíže: právní úprava bude v některých ohledech prakticky nadbytečná a v budoucnu ji pravděpodobně budou muset vyjasnit soudní spory například v otázce bezpečnosti práce.

Zaměstnavatelé budou moci podle novely zákoníku práce mimo jiné dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Norma také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Předlohu se pokusil zmírnit Senát, ta má tak na začátku září opět zamířit do sněmovny. Ministr práce Marian Jurečka předem změny odmítl.

Například senátor Jaroslav Chalupský (za Svobodné) z klubu ODS a TOP 09 navrhoval zamítnutí novely, kterou označil za „další svěrací kazajku pro podnikatele“ a „písek do podnikatelského motoru“. „Hážeme klacky pod nohy i samotným brigádníkům,“ uvedl při projednávání novely senátor k navrhovaným změnám.

Přitvrzení má čekat i živnostníky, ačkoliv „pouze“ v otázce vyšších odvodů. I zde jde však o spor dotýkající se pracovního práva, zástupci podnikatelů upozorňují na to, že si nižší odvody vykupují živnostníci výrazně vyšším rizikem, chybějící ochranou zákoníku práce či paradoxně i některými ohledy, v kterých jsou finančně znevýhodněni.

OSVČ si tak mají výrazně připlatit a podle odborníků to dopadne zejména na drobné podnikatele. Vládě se nelíbí, že většina OSVČ odvádí jen minimální částku na sociálním pojištění, podle kabinetu Petra Fialy nepřispívají podnikatelé férově do důchodového systému. Stát jim tak chce nařídit přispívat více a to i na zdravotním pojištění. Návrh už dříve vzbudil kritiku, podle zástupců podnikatelů může vést k úbytku podnikání. Resort práce zde opět argumentuje tím, že až 60 % živnostníků platí minimální zálohy na důchodové pojištění, podnikatelé pak tedy v důchodu zjišťují, že budou pobírat velmi nízké penze a jsou závislí na dávkách. Zástupci podnikatelů či živnostníci samotní argumentují i tím, že je stát nemá „vodit za ručičku“.