Stanjura chce na konci druhé Fialovy vlády vyrovnaný rozpočet. Budou potřeba další úspory

Pokud by u moci byla po volbách v roce 2025 druhá vláda Petra Fialy (ODS), měla by mít ambici na konci volebního období mířit k vyrovnanému rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že nynější opoziční strany by rozpočtu v budoucnu akorát škodily. Chce také změnit systém projednávání rozpočtů. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, uvedli, že úspěch ambice záleží na politické odvaze. Budou totiž pravděpodobně potřeba dodatečné úspory až ve výši zhruba 90 miliard korun.

„Příští vláda by na konci svého volebního období měla mířit k vyrovnanému rozpočtu. To určitě nelze očekávat od vlády levicových populistů. Druhá vláda Petra Fialy ale podle mě takovou ambici mít musí,“ řekl pro CNN Prima News ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že pro příští rozpočty chce změnit systém jejich projednávání. „Diskutovat bychom neměli jen požadavky na navýšení jednotlivých položek, ale kriticky zhodnotit každý jeden výdaj, jestli efektivně plní svůj účel, nebo ne,“ dodal Stanjura.

Proti označení „levicoví populisté“ se vymezili především představitelé hnutí ANO. „Jen bych připomněl, že vláda, kterou nálepkujete jako ‚levicové populisty‘, byla jediná, která dokázala hospodařit v uplynulých letech s rozpočtovými přebytky. Zatímco vláda ‚pravicových demokratů‘ vytvoří za 3 roky schodek vyšší než my za 8 let,“ uvedl například stínový premiér Karel Havlíček.

„Ale ale, tady se plánuje další slavná čtyřletka. Co se nejprve podívat jak dopadly plány té první? Nezvyšování daní. Nesnižování valorizace důchodů. Úspory na provozu. Nesplněno nic. Proto jedna vláda Petra Fialy stačila. Proto vám věří 2 % obyvatel,“ reagovala šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Analytici: Záleží na politické odvaze

Podle člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila je v první řadě třeba udržet schválenou konsolidaci na léta 2024 a 2025 a nedopustit její rozmělnění, a to ani po sněmovních volbách v roce 2025. „Vedle toho bude nutné v konsolidaci pokračovat, jelikož podle aktuálního Konvergenčního programu strukturální schodek veřejných rozpočtů v roce 2027 překročí zákonem stanovenou mez,“ uvedl pro Echo24 Musil.

Stát se k vyrovnaným rozpočtům podle něj může vrátit v zásadě dvěma kanály. „Prostřednictvím opatření, která posílí příjmovou stranu rozpočtů, nebo opatření, která budou brzdit nárůst výdajové strany rozpočtů. Zatímco posilovat příjmy veřejných rozpočtů nad rámec toho, co ‚zařídí‘ ekonomický růst, lze skrze zvyšování míry zdanění, na výdajové straně se jako efektivní jeví soustředit se na největší výdajové položky, tedy výdaje na důchody, školství, zdravotnictví a obranu,“ uvedl Musil s tím, že tam lze dosáhnout největších úspor. Neznamená to podle něj nutně výdaje škrtat, stačí přizpůsobovat tempo jejich růstu adekvátně růstu rozpočtových příjmů.

K vyrovnaným rozpočtům vede podle ekonoma České spořitelny a člena Výboru pro rozpočtové prognózy Michala Skořepy celá řada cest, mezi nimiž si musí vláda vybrat podle toho, co politicky preferuje, respektive podle preferencí jejích voličů. „Nabízí se například silnější využívání daně z nemovitostí, postupné oslabování odvodových výhod OSVČ oproti zaměstnancům, ústup od daňových výjimek například v oblasti placení DPH nebo paušální daně, přechod od snížené sazby DPH k adresnějším formám podpory ekonomicky slabších domácností skrze sociální dávky a podobně,“ uvedl pro Echo24 Skořepa.

Časový horizont stanovený ministrem Stanjurou je podle Petra Musila z NRR realistický za předpokladu mnohem ambicióznějších opatření jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů. „Podle již citovaného Konvergenčního programu by totiž celkový schodek veřejných rozpočtů měl v roce 2027 dosáhnout 1,2 procenta HDP. Pokud by tedy měly být veřejné finance v rovnováze již v roce 2028, bylo by nutné provést dodatečné úspory ve výši kolem 90 miliard korun, vyjádřeno v dnešních cenách,“ řekl Musil s tím, že datum, ke kterému by Česko mělo mít své veřejné rozpočty vyrovnané, závisí na politické odvaze těch, kdo za veřejné rozpočty ponesou odpovědnost.

České veřejné finance podle Michala Skořepy nejsou v nijak zoufalém stavu, takže načasování cíle vyrovnaných veřejných rozpočtů za zhruba pět let je samo o sobě dostatečné. „Cíl úplné vyrovnanosti je z historického hlediska velmi ambiciózní, takže pokud by se to podařilo, byla by to pro českou politiku velmi slušná vizitka. Pravidla praktické politiky říkají, že nejlepší okamžik pro nepříjemná úsporná opatření nastává ihned po volbách,“ řekl Skořepa.

„Předpokládám proto, že ministr Stanjura měl na mysli skutečné dosažení vyrovnaných rozpočtů na konci příštího volebního období, kdežto oznámení a zavedení příslušných úsporných kroků přijde mnohem dřív,“ dodal analytik.