Trumpův protiválečný plán: evropští vojáci obsadí nárazníkovou zónu na Ukrajině a Evropa to také zaplatí

Donald Trump slíbil, že až bude prezidentem, zastaví válku na Ukrajině. Jeden z plánů, které podle deníku The Telegraph zvažuje, je možné vyzvání evropských a britských vojáků, aby v rámci plánu zmrazení války mezi oběma zeměmi obsadili nárazníkovou zónu o délce 1 200 km. Američané zůstanou doma. Podrobnosti o tomto plánu se objevily v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že jakýkoli pokus o uzavření míru ústupkem Rusku by pro Evropu znamenal „sebevraždu“. Nedá se ale předpokládat, že by Kreml souhlasil s podobnou představou, když jeho opakovaně deklarovaným cílem je vedle připojení dobytých území neutralita zbylé Ukrajiny, její "denacifikace," Moskvě přijatelná vláda a omezená armáda. Trumpův poradce navíc uvedl, že by se Ukrajina měla zaměřit na dosažení míru, nikoliv na obnovu ztracených území, píše BBC.

Plán zvoleného prezidenta, který nastínili tři Trumpovi spolupracovníci, by znamenal zmrazení současné frontové linie a souhlas Ukrajiny s odložením ambice vstoupit do NATO na 20 let. Výměnou za to by USA zásobily Ukrajinu zbraněmi, aby odradily Rusko od obnovení války.

USA by neposkytly vojáky na hlídkování a prosazování vzniklé nárazníkové zóny ani by nefinancovaly její misi. „Můžeme poskytnout výcvik a další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl člen Trumpova týmu listu The Wall Street Journal. „Nebudeme posílat americké muže a ženy, aby udržovali mír na Ukrajině. A nebudeme za to platit. Ať to udělají Poláci, Němci, Britové a Francouzi.“

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poblahopřál Trumpovi k jeho volebnímu vítězství a prohlásil, že Moskva je připravena s ním jednat o řešení války na Ukrajině. Putin dodal, že to, co Trump řekl „o přání obnovit vztahy s Ruskem, pomoci ukončit ukrajinskou krizi, si podle mého názoru přinejmenším zaslouží pozornost“.

V projevu na Valdajském diskusním klubu v ruském černomořském letovisku Soči Putin řekl, že doufá v „obnovení“ vztahů své země s USA, ale že míč je na straně Washingtonu. Putin rovněž uvedl, že na něj udělala dojem Trumpova reakce během červencového pokusu o atentát na shromáždění v Pensylvánii. „Zachoval se podle mého názoru velmi korektně, odvážně, jako skutečný muž,“ řekl Putin. V pozdějším čtvrtečním rozhovoru pro televizi NBC News Trump uvedl, že s Putinem ještě nemluvil, ale „myslím, že si promluvíme“.

Ukrajina dala jasně najevo, že je připravena naslouchat Trumpovým plánům na ukončení války, ale postaví se proti jakékoli dohodě, která bude vypadat jako vítězství Kremlu. Sám nově zvolený prezident nikdy podrobně nevysvětlil, jak by byl schopen konflikt ukončit.

Bryan Lanza, stratég republikánské strany, řekl, že Trumpova administrativa požádá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby předložil „realistickou vizi míru“ a aby Ukrajina nevyžadovala zpět Krym. „A pokud prezident Zelenskyj přijde ke stolu a řekne, že můžeme mít mír jen s Krymem, ukazuje, že to nemyslí vážně,“ řekl Lanza. „Krym je pryč,“ konstatoval.

V září zvolený americký viceprezident J. D. Vance navrhl, že by Rusko mohlo získat zabraná území jako „podmínku míru“. Zároveň by zbytek Ukrajiny zůstal nezávislým suverénním státem se silně opevněnou stranou kontaktní linie. Kromě toho by Rusové získali také příslib neutrality Ukrajiny.

V červnu Trumpovi asistenti předložili další nápad. Konkrétně se jednalo o návrh na přerušení pomoci Ukrajině, pokud nebude souhlasit s mírovými rozhovory.

Kreml se k případným mírovým plánům zatím nevyjádřil, ale podle The Telegraph nemá Rusko příliš velkou motivaci k okamžitému uzavření míru, protože okupanti na frontě neustále postupují a Moskva je přesvědčena, že ekonomickou zátěž války ponese ještě nejméně rok.

Deník naznačuje, že verze plánu, kterou Trump zvolí, bude pravděpodobně záviset na členech jeho kabinetu.