USA naznačují dohodu s Putinem: Rusko by si nechalo Krym, Ukrajina by získala zpět jih

Záporožská a Chersonská oblast zpět pod kontrolu Kyjeva, Krym a části Donbasu formálně pod Ruskem? Právě takový scénář výměny území by mohl být podle magazínu Newsweek předmětem jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Kyjev se však jakýmkoliv územním ústupkům důrazně brání.

Možná výměna území mezi Ruskem a Ukrajinou, tzv. „land swap“, by podle informací Newsweeku mohla být součástí jednání o ukončení války. V návrzích, které podle několika zdrojů kolují mezi vyjednavači, se uvažuje o tom, že by Rusko formálně získalo Krym a části Doněcké a Luhanské oblasti, které již částečně okupuje, zatímco Ukrajině by byly navráceny části Záporožské a Chersonské oblasti. Odměnou by mělo být příměří a případné zmírnění sankcí.

Summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem by se mohl konat už v příštích dnech. Kreml uvedl, že místo jednání je již dohodnuto a jako možný dějiště zmínil Spojené arabské emiráty. Bílý dům v prohlášení pro Newsweek potvrdil, že o konkrétním místě zatím rozhodnuto nebylo, ale že schůzka by se mohla odehrát „již příští týden“.

Agentura Bloomberg uvedla, že Trump během telefonátu se svými spojenci, mezi nimiž byl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, naznačil pozitivní postoj k příměří a že Putin by mohl být otevřen mírovým rozhovorům, pokud by jejich součástí byly právě územní dohody. Jedním z architektů těchto návrhů má být Trumpův vyslanec Steve Witkoff, který se ve středu setkal s Putinem v Moskvě. Witkoff podle dřívějších zpráv navrhoval uznání Krymu jako součásti Ruské federace a de facto přijetí ruské kontroly nad dalšími okupovanými regiony.

Podle informací serveru Evropská Pravda, který se odvolává na polské médium Onet, zahrnoval americký návrh nejen příměří, ale i odložení rozhodnutí o statusu okupovaných území na 49 až 99 let a také možnost zrušení sankcí vůči Rusku. Moskva návrhy zatím veřejně nekomentovala.

Ukrajina se proti podobnému přístupu opakovaně staví. Prezident Zelenskyj v dubnu znovu zopakoval, že o územních otázkách bude možné jednat až po úplném a bezpodmínečném zastavení bojů. Vyloučil jakékoli předběžné ústupky. Podobně se v minulosti vyjádřil i starosta Kyjeva Vitalij Kličko, který pro BBC připustil, že Kyjev může čelit tlaku na dočasné územní kompromisy – avšak veřejné mínění v zemi jakékoli ústupky odmítá.

Elina Beketova z washingtonského think-tanku Center for European Policy Analysis (CEPA) řekla Newsweeku, že postoj Ukrajiny je stále stejný – důsledné trvání na zachování státnosti a územní celistvosti, jak to vyžaduje ukrajinská ústava. „Není ani jasné, co by Rusku mohlo být nabídnuto, když jeho apetit se zdá být neukojitelný,“ dodala s tím, že nelze mluvit o žádném „ústupku“, pokud jde o agresora okupujícího cizí území.

Zároveň uvedla, že Ukrajina se soustředí na obnovení kontroly nad svými hranicemi a na rozvoj domácí zbrojní výroby. Trvá však na tom, že cílem není jen příměří, ale udržitelný mír, a to ideálně s podporou západních spojenců.