Sáhnou vám na benefity nebo mzdy? Příspěvek na důchody pro náročné profese firmy odmítají
POVINNÉ SPOŘENÍ
Vládou schválený návrh zákona, který zaměstnavatelům ukládá povinnost přispívat na spoření na stáří zaměstnancům v náročných profesích, vyvolal ostrou kritiku ze strany podnikatelských organizací. Hospodářská komora (HK ČR) varuje, že nový legislativní počin přinese firmám poměrně výrazné administrativní i finanční zatížení. Zaměstnavatelé se obávají dopadů na firemní benefity, a v krajním případě i na výši mezd. Odbory naopak považují příspěvek za nedostatečný a tvrdí, že současné nastavení nepřinese reálné zvýhodnění pro zaměstnance.
Podle návrhu, který připravili vládní poslanci a ve středu na něj kývla vláda, by zaměstnavatelé museli přispívat na důchodové spoření pracovníkům ve ztížených podmínkách, tedy například těm, kteří pracují v chladu, horku, s vibracemi nebo pod velkou fyzickou zátěží. Při odpracování tří až deseti směn za měsíc by zaměstnavatelé odváděli tři procenta z hrubé mzdy zaměstnance, při více než jedenácti směnách by příspěvek činil čtyři procenta. Zákon má podle předkladatelů kompenzovat zrušení plánované možnosti dřívějšího důchodu pro tuto skupinu zaměstnanců.
Podle současných klasifikací ministerstva práce a sociálních věcí patří do tzv. třetí kategorie pracovníci, kteří jsou pravidelně vystavováni nepříznivým podmínkám. Mezi hlavní faktory, které definují tuto skupinu, patří:
Práce v extrémních teplotách – například hutníci, kováři, skláři, zaměstnanci chladíren a mrazíren
Práce s vibracemi – například obsluha těžké techniky, stavební dělníci, vrtači nebo řidiči těžkých nákladních vozidel
Fyzicky náročná práce – například horníci, slévači, dřevaři, pracovníci v těžkém průmyslu nebo zpracovatelských závodech
Hluk – například zaměstnanci v provozech s trvalou hlukovou zátěží, což se týká zejména průmyslových továren a staveb
Práce s chemickými látkami a prachovými částicemi – zaměstnanci v chemických provozech, lakýrníci, svářeči, dřevaři či zaměstnanci v azbestovém průmyslu
Celkově by se opatření mělo dotknout až 108 000 zaměstnanců, jejichž povolání splňuje tato kritéria.
Kritika podnikatelů: Nové náklady, byrokratická zátěž a zásah do benefitů
Zástupci podnikatelů namítají, že zavedení povinného spoření pro zaměstnance přinese firmám další finanční výdaje a administrativní komplikace, zejména pro malé a střední podniky.
„Předložený návrh zákona zavádí pro zaměstnavatele řadu nových povinností, které s sebou nesou významné administrativní náklady. Kromě přímých finančních příspěvků by firmy musely upravovat interní systémy pro evidenci směn a příspěvků, což znamená zvýšení provozních nákladů,“ říká tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.
HK ČR rovněž upozorňuje na to, že už nyní zaměstnavatelé platí zaměstnancům v náročných profesích příplatky za práci ve ztížených podmínkách, které zohledňují náročnost jejich práce. Přidání další povinnosti podle nich jen zvýší náklady na pracovní sílu, což by mohlo mít důsledky v podobě nižší konkurenceschopnosti podniků.
„Zaměstnavatelé, kteří již poskytují benefity, by museli upravit kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy. To znamená další časovou i finanční zátěž. Hrozí, že kvůli tomuto opatření budou firmy nuceny redukovat benefity, jako jsou příspěvky na stravování či volnočasové aktivity, nebo dokonce zmrazit růst mezd,“ varuje Minčič.
Odbory: Příspěvek je nedostatečný, pracovníkům nepřinese reálnou výhodu
Na druhé straně odbory návrh nepovažují za dostatečně ambiciózní. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) tvrdí, že spoření ve výši tří až čtyř procent nebude mít zásadní dopad na možnosti předdůchodu.
Podle odborářů by měl mít pracovník naspořeno tolik, aby mohl alespoň dva roky čerpat 30 procent průměrné mzdy, což nyní odpovídá částce přibližně 810 000 korun. Při současném návrhu by ale například zaměstnanec s hrubou mzdou 60 000 korun musel spořit 28 let, než by dosáhl této částky.
„Tento návrh neřeší problém lidí v náročných profesích. Skutečná pomoc by byla například možnost dřívějšího důchodu nebo podstatně vyšší příspěvek,“ uvedl zástupce ČMKOS.
Rychlé schvalování vyvolává obavy
Jedním z největších sporů mezi zaměstnavateli, odbory a politiky je rychlost, s jakou chce vláda zákon prosadit. Poslanci plánují návrh schválit zrychleným procesem a zajistit, aby opatření začalo platit už od července letošního roku. Hospodářská komora se proti tomuto postupu ostře ohrazuje a požaduje širší odbornou diskusi.
„Spěch v legislativním procesu je v tomto případě spíše na škodu. Místo příliš rychlé legislativní procedury by bylo vhodnější otevřít širší odbornou diskusi, která by zahrnovala všechny zúčastněné strany. Teprve taková diskuse by mohla vyústit v konsensuální řešení, které bude skutečně přínosné pro zaměstnavatele, zaměstnance i celý pracovní trh,“ uzavírá Minčič.
Vláda se návrhem zákona zabývala na svém středečním zasedání. Očekává se, že opozice následně bude požadovat úpravy a že se odbory i zaměstnavatelé pokusí přesvědčit zákonodárce, aby před přijetím zákona proběhla širší odborná debata.
