Stanjura: Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude. „Nezaznamenal jsem, že by to někdo vážně navrhoval“

Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Situace podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není jednoduchá, ale neděsí ho. Rozhovor Týdeníku Echo s ministrem financí se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací. Ta má letos příčiny většinou už pouze domácí, tvrdí Stanjura. Ministr také ubezpečuje, že zvýšení odvodů pro živnostníky vláda nechystá.

Jak hodnotíte hospodářskou situaci, v níž se poslední dva roky v České republice nalézáme? Je to krize, je to bezprecedentní stav?

Nejsme v hospodářské krizi, jsme v technické recesi. Žádná z těch černých prognóz z loňského jara, léta, podzimu se naštěstí nenaplnila. Česká ekonomika a obecně evropská ekonomika jsou odolnější, než se před rokem očekávalo. Teď makroprognózy očekávají, že letos bude růst naší ekonomiky kolem nuly, a nemá moc cenu přít se dopředu, jestli to bude -0,2, nebo +0,2 procenta. Pro příští rok se očekává hospodářský růst kolem tří procent. To, že nejsme v žádné hospodářské krizi, vidíme například na úrovni nezaměstnanosti. Zvládli jsme těžký rok s vysokými cenami energií. Největším problémem dneška je vysoká inflace, to bezesporu problém je. Klíčovým úkolem je dostat inflaci pod kontrolu, vrátit se minimálně k tolerančnímu pásmu do tří procent. Je to hlavně zodpovědnost centrální banky, ale my máme také svůj díl zodpovědnosti, k boji s inflací chceme přispět snižováním schodků veřejných rozpočtů. Teď, kdy se snižují světové ceny energií, už zahraniční vlivy na inflaci působí pozitivně. Neboli naprostá většina příčin inflace je letos už pouze domácí.

Co klimatická a energetická politika EU, ta je dlouhodobě proinflační faktor, nebo ne?

Některá opatření ano, některá ne. Záleží taky na tom, kdy ta která opatření budou přijata. Ať se nám to líbí, nebo ne, rozhodující je, že ta opatření mají podporu většiny voličů v členských zemích, a následně to jejich vlády prosazují i na unijní úrovni. Tak to prostě je. Dokud bude střední třída v západní Evropě ochotna platit zvýšené náklady, tak se ta politika bude provádět, možná i překotně. A přestože loňský rok a nervozita na energetickém trhu ukázaly, že i střední třída na Západě má svoje limity v ochotě připlácet si za některá opatření, celkově ten trend považuji za neodvratný. My si tady můžeme říkat, že se někde zastaví, ale já myslím, že se nezastaví. Zejména střední třída tu zelenou politiku chtít bude, teď jde o tECHOPRIMEo, aby daná opatření měla nějakou elementární ekonomickou logiku, aby politická rozhodnutí nepředstihla normální vývoj inovací, což zatím předstihují.

Chce zelenou politiku střední třída i u nás?

Bude ji chtít čím dál víc, tak jako na Západě. Protože Česká republika jako celek bohatne a bohatne i střední třída.

Děsí vás stav státního rozpočtu? Za první tři měsíce letošního roku máme rekordní schodek.

Situace není jednoduchá, ale neděsí mě. Děláme určité kroky, abychom udrželi deficit v rozumných hranicích. Plnění příjmů ani výdajů nikdy není rovnoměrné v tom smyslu, že každý měsíc by to byla jedna dvanáctina. Teď podrobně analyzujeme procentuální srovnání s minulými lety. V prvním kvartále bývá obvykle dosaženo 21 procent daňových příjmů, letos je to za první kvartál o něco horší. Ze čtyř důvodů: Jednak loni v prvním čtvrtletí bylo rozpočtové provizorium, tudíž tehdy bylo mnoho resortů logicky opatrnějších ve výdajích. Letos máme za stejnou dobu o 20 miliard korun kapitálových výdajů víc. Tím pádem ale nebude v druhém čtvrtletí tak prudký nárůst kapitálových výdajů. Zadruhé jsou vyplaceny vyšší zálohy a kompenzace, než jaké jsou zatím odvody z cen vyrobené energie. Zatřetí máme předfinancované sociální služby, byť to je rozpočtově detail. V únoru už jsme vyplatili prvních šest měsíců. Podobně i ve školství se v březnu vyplácely peníze i za duben. V dubnu budou výdaje za školství nula. Celkově výdaje za první čtvrtletí zhruba odpovídají čtvrtině. Příjmy jsou zatím nižší, ale známe příčiny a neočekáváme na příjmové straně za celý rok větší problémy. Příklad: u sociálního pojištění jsme odhadli, že letos porostou příjmy o 7,5 procenta. Za první kvartál vyrostly o 10,5 procenta. Pokud by se tento trend udržel, tak jen na této položce stát za rok vybere o 20 miliard víc. Celkově je Zvýšení odvodů pro živnostníky nebude. Zelenou politiku Bude chtít střední třída čím dál vícpro mě vývoj rozpočtu důvodem k velké pozornosti a opatrnosti, nejsem s ním spokojen – a možná spustíme debatu se všemi ministerstvy v podstatě o každém jejich provozním výdaji. Ale důvod k panice zatím není.

Budou ve vašem souboru opatření zvýšené daně a odvody pro OSVČ?

Vyšší odvody pro OSVČ tam určitě nebudou, ani jsem nezaznamenal, že by to někdo vážně navrhoval. Ačkoliv některé návrhy, aniž by to snad jejich autoři domysleli, s tím souvisí. Dnes máme jednu sazbu daně z příjmu, 15 procent, která platí jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ.

Celý rozhovor si můžete přečíst už nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.