Za komorní hudbou do Kutné Hory. Zazní i pocta Janu Kodešovi Wimbledon 1973

Začátkem června se v Kutné Hoře uskuteční 17. ročník Mezinárodního hudebního festivalu. Umělecký ředitel Jiří Bárta představil v tomto týdnu na tiskové konferenci program 12 koncertů, který bude významně reflektovat Rok české hudby, zejména 200. výročí narození Bedřicha Smetany a 170. výročí narození Leoše Janáčka. Nebyl by to ale kutnohorský festival, aby ve své tradici nehledal velmi překvapivé až netušené kontrasty.

Smetanův kvartet Z mého života zazní spolu s dojemně nostalgickým Kvintetem pro klarinet a smyčcový kvartet Hanuše Bartoně, Janáčkovo klavírní Concertino, Preludia Miloslava Kabeláče a jazzová suita Kuchyňská revue Bohuslava Martinů.

Jména jako Igor Ardašev (klavír), Roman Patočka, Milan Pala (oba housle), Jiří Kabát (viola), Irvin Venyš (klarinet), Jan Hudeček (fagot), Lubomír Kovařík (trubka) a Jiří Bárta (violoncello), z nichž většinu kutnohorské publikum již dokonale zná, jsou zárukou, že výsledný zážitek bude přinejmenším „extraordinaire“.

Zajímavé srovnání jistě přinese i večer s názvem Wimbledon 1973, v jehož rámci zazní jednak Klavírní trio Petra Ebena napsané pod dojmem rodinné tragédie, dva z nejhodnotnějších opusů Bedřicha Smetany Duo pro housle a klavír Z domoviny (Milan Pala – housle, Terezie Fialová – klavír) a Klavírní trio g moll, op. 15 (Terezie Fialová – klavír, Roman Patočka – housle, Jiří Bárta – violoncello) a v kontrastu s nimi Klavírní kvartet Wimbledon 1973 Ondřeje Kukala s podtitulem Pocta Janu Kodešovi.

Skladatel Ondřej Kukal byl tak fascinován fantastickým výsledkem legendárního českého tenisty, který v roce 1973 ve finále Wimbledonu zvítězil nad Alexandrem Metrevelim ve třech setech 6:1, 9:8, 6:3, že usedl nad notový papír a složil klavírní kvartet. V něm jako hudební téma využil výsledků jednotlivých setů – sexta-prima, nona-oktáva, sexta-tercie.

„Před rokem jsem se s Ondřejem Kukalem sešel,“ říká k tomu Jan Kodeš. „Netuším, zda hraje tenis, ale docela mě udivil, jaké má znalosti o mých zápasech v Davisově poháru a jak vždycky obdivoval můj backhand. Věnoval mi CD s nahrávkou a pozval mě na koncert, kde jeho skladbu hrálo Dvořákovo kvarteto. Bylo to trochu symbolické, protože v roce 2023 uplynulo padesát let od mého vítězství ve Wimbledonu.“

Rok české hudby dává šanci autorům, kteří hledají své místo na piedestalu české hudby. Kromě zmíněného Hanuše Bartoně to jsou Luboš Fišer, František Gregor Emmert, Karel Husa, Miloslav Ištván, Ondřej Kukal, Vít Zouhar a Pavel Zemek-Novák. I když se závěrečný koncert s příznačným názvem Le Grand Tango poněkud vymyká české dramaturgii letošního ročníku – zazní tu skladby Antonia Vivaldiho, Josepha Haydna a Astora Piazzolly, které však budou od první do poslední noty v rukou pouze českých interpretů.

Koncerty se konají v chrámu sv. Barbory, kostele sv. Jana Nepomuckého, v kapli Božího těla a v dalších historických prostorách. Více na www.mfkh.cz.

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora se od svého založení v roce 2008 stal neoddělitelnou součástí kulturního dění v regionu a pyšní se pověstí jedné z nejvýznamnějších událostí komorní hudby v České republice. Za léta své existence si získal pravidelné návštěvníky nejen z Kutnohorska a dalších krajů republiky, ale i ze zahraničí. Dramaturgie uměleckého ředitele Jiřího Bárty se vždy vyznačuje velmi rozmanitým programem od klasické komorní hudby přes pozapomenutá díla, soudobou hudbu, méně známé autory až po projekty na hranici žánrů. Většina skladeb se studuje a zkouší v Kutné Hoře, za což patří dík především místní ZUŠ. Její studenti a učitelé tak mají možnost sledovat jednotlivé zkoušky a být v bezprostřední blízkosti špičkových domácích i zahraničních interpretů, jejichž sestava vzniká na základě výběru Jiřího Bárty.