Zemřel charismatický herec i režisér Jan Kačer. Proslavil se Údolím včel a Činoherním klubem

SMRT SLAVNÉHO HERCE

Zemřel charismatický herec i režisér Jan Kačer. Proslavil se Údolím včel a Činoherním klubem
Zemřel herec a divadelní režisér Jan Kačer, kterému bylo 87 let. Foto: Wikimedia Commons / Petr Novák, che
1
Domov
Echo24
Sdílet:

Ve věku 87 let zemřel herec a režisér Jan Kačer. O úmrtí jednoho z představitelů československé filmové nové vlny informovala jeho dcera Adéla Kubačáková.​​​​​​ Byl ikonou nové vlny československého filmu, v roce 1965 stál u založení pražského Činoherního klubu. Prosadil se jako divadelní režisér, režíroval například v Divadle na Vinohradech, Národním divadle nebo v ostravském Divadle Petra Bezruče.

Vážný, přemýšlivý a podle svých slov i přísný a částečně asketický režisér byl bezmála šest desítek let nedílnou součástí české kultury, kterou obohacoval svými četnými aktivitami.

Uznávaný filmový a divadelní herec a režisér se léčil se zápalem plic a na vlastní žádost opustil pražskou nemocnici Motol v úterý. Herec se proslavil především klasickými filmy jako je historický velkofilm Údolí včel, válečný thriller Smrt si říká Engelchen, komedie Hotel pro cizince, drama Člověk proti zkáze o posledních dnech spisovatele Karla Čapka nebo sci-fi horor Vlčí bouda od Věry Chytilové.

Kačer utkvěl divákům v paměti jako rytíř Armin von Heide v Údolí včel Františka Vláčila či tajný agent W4C v komedii Václava Vorlíčka. V 60. letech se objevil ve filmech Evalda Schorma Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna a Den sedmý, osmá noc. Mimo hraní a režírování napsal také několik knih.

Kačerovým posledním filmem je politické drama Moc z roku 2023. Jako režisér pracoval především v divadlech a kariéru spojil hlavně s Činoherním klubem v Praze, Národním divadlem a Divadlem na Vinohradech.

Budoucí režisér a herec se narodil 3. října 1936 v Holicích. Jeho otec byl obchodník židovského původu a poté, co nacistické Německo obsadilo Sudety, si vzal život. Tím své syny, tehdy dvouletého Jana a o deset let staršího bratra zřejmě zachránil před deportací do koncentračních táborů a téměř jistou smrtí. Cesta mladého Jana Kačera vedla nejprve do Bechyně, kde vystudoval keramickou školu, poté na režii na pražské DAMU. Jan Kačer absolvoval divadelní režii v roce 1955 a následně odešel do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Se zdejšími herci a divadelníky poté založil Činoherní klub v Praze.

Tamní divadlo se mu podařilo výrazně oživit. Po hvězdné éře Činoherního klubu byl v polovině 70. let poslán do "vyhnanství“ zpět do Ostravy. Paradoxně směl tehdy hostovat v zahraničí, ale deset dlouhých let odloučení od rodiny nesl těžce. S manželkou Ninou Divíškovou se Kačer seznámil na studiích, svoji byli bezmála šedesát let a vychovali tři dcery. Herečka Divíšková, která excelovala například ve filmu Příběhy obyčejného šílenství, zemřela 21. června 2021.

Kromě toho působil i v pražském Divadle E. F. Buriana a Divadle na Vinohradech. Ve filmu debutoval epizodní rolí ve filmu Probuzení a svoji první hlavní roli ztvárnil ve filmové adaptaci s partyzánskou tématikou Smrt si říká Engelchen od režisérů Jána Kadára a Elmara Klose.

Na divadle režíroval celou řadu divadelních her. Zaměřoval se především na díla ruských klasiků (Revizor, Višňový sad, Maškaráda), Williama Shakespeara (Bouře, Sen noci svatojánské, Romeo a Julie) a další klasická dramata (Poprask na laguně, Matka Kuráž a její děti, Loupežník).

Kromě toho natočil i několik televizních snímků. Mezi známější patří televizní drama o vitální důchodkyni Umění nestárnout, milostné drama Jsem nebe nebo love story Čas plyne i v dešti o mladé zhrzené umělkyni, která utíká z domu.

Kačer byl aktivní i ve společenské a politické sféře. Už v roce 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, poté přešel do Občanského hnutí a ve Federálním shromáždění setrval do roku 1992. Od roku 1995 pak desetiletí stál v čele Nadace Charty 77, která poskytuje pomoc handicapovaným lidem. V minulosti neúspěšně kandidoval do Senátu za Svobodné demokraty a poté za KDU-ČSL.

Napsal čtyři vzpomínkové biografie Jedu k mámě, Mírnou oklikou, K přátelům a Zadními vrátky. V roce 1998 obdržel od prezidenta republiky Václava Havla Medaili Za zásluhy v oblasti kultury, zatímco v roce 2016 dostal od Miloše Zemana Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. "V těch osmdesáti člověk vidí svět, který do té doby neviděl. Bez ctižádosti, bez touhy vyniknout, bez zlodějství, bez zlejch úmyslů, a najednou máte ten život jakoby sladkej," poznamenal Kačer během oslav svých osmdesátin v roce 2016.

Sdílet:

Hlavní zprávy