„Čeká nás migrační tsunami. V Evropě jsou vosí hnízda radikálů“

Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

V Nizozemsku vyhrál volby Geert Wilders. Uvádí se, že jeden z důvodů jeho úspěchu, možná i hlavní, je jeho protiimigrační rétorika. V ostatních částech Evropy rostou preference podobným stranám. AfD v Německu je druhá, FPO v Rakousku první, roste Marine Le Penová ve Francii.

Audio si můžete pustit zde.

Je migrace opravdu tím důvodem, proč stoupají preference pravicově populistických stran?

Hraba: Dal jsem si tu práci a přečetl jsem si program strany Geerta Wilderse. Je potřeba odlišovat jeho osobu, jeho stranu a jejich program. Myslím si, že pokud by si ho přečetli Češi, tak výrazná většina českého národa by se s tím ztotožnila. On totiž není krajně pravicový. Vychází z toho, v jaké situaci Holandsko je. Samozřejmě bodovaly i další strany, třeba farmáři, kteří reagovali na ty nesmysly ohledně omezování chovu skotu z důvodu produkce CO₂. Dominantním důvodem vítězství Geerta Wilderse bylo nezvládnuté řešení migračního problému. Procento obyvatel, kteří se pohybují po Holandsku a jsou afrického původu nebo z Blízkého východu, je v řádu možná nízkých jednotek, ale ta kriminalita, která je s nimi spojená, je třeba ve věci znásilnění 40 % a 60 %, co se týká loupeží. Nizozemci nemohli pominout, že ostatní strany to takhle nevidí. Na rozdíl od strany Geerta Wilderse, která navrhuje, aby byly nepromlčitelné násilné trestné činy, že by měli být vyhošťováni pachatelé těchto trestných činů, kteří mají jiné občanství než nizozemské, atd. Ten program nebyl vůbec špatně napsaný. Samozřejmě měl bych tam velké výtky. Pouhé zahájení trestního stíhání určitě nesmí být důvodem pro vyhoštění. Ale ten striktní přístup vůči násilí musí podle mě následovat i ostatní evropské státy bez ohledu na to, jaká politická reprezentace bude zrovna v jejich vedení.

Hloušek: Není to úplně tak, jak říkáte. Je potřeba k tomu dodat několik věcí. Zaprvé, Geert Wilders ve volební kampani velmi výrazně mírnil. Kdybychom si poslechli Wilderse třeba před třemi měsíci a dívali se na to, co ta strana dlouhodobě představuje, viděli bychom, že vzal velmi výraznou zpátečku. Je otázka, jestli mu to máme věřit. Není pro to moc velký důvod, Geert Wilders se profiluje dvacet let jako jeden ze zastánců nizozemské krajní pravice. Zadruhé máme za sebou třináct let vlády Marka Rutteho. Rutteho koalice se samozřejmě proměňovala od jedněch voleb k druhým, ale třináct let je prostě dlouhá doba. A vy jste zmínil jenom některé z těch problémů, které Holanďané považují za neřešené. Je potřeba říci, že další krajně pravicové strany zdaleka tak dobře nedopadly. Zmínění farmáři, o kterých se ještě před půlrokem mluvilo, že by mohli mít možná dokonce přes 10 %, získali necelých pět. Fórum pro svobodu získalo něco málo přes 2 %. Takže je potřeba to trochu mírnit. Pak je potřeba říct druhou věc. Samozřejmě že v tom hraje roli migrace. V Nizozemsku a dalších zemích je to téma už někdy od přelomu tisíciletí, ale opravdu není možné to vnímat tak, že by se teď najednou nějakým radikálním způsobem zhoršila situace. Je to spíš prostě výraz dlouhodobé frustrace, ale rozhodně to není tak, že by migrační téma bylo jediné téma.

Celý text a audio najdete již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.