Tak jak je to s těmi Patrioty? Američané nedají, Němci zaplatí, ale nemají

Německo se dostalo do poněkud nečekaně prekérní situace. V pondělí německý ministr obrany Boris Pistorius po setkání se svým americkým protějškem Petem Hegsethem ohlásil, že se s USA dohodl na společné dodávce dvou systémů protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu a náklady zhruba za dvě miliardy eur (49 miliard Kč) uhradí Německo. S tím, že buďto Německo systémy koupí přímo od Američanů a následně je okamžitě pošle na Ukrajinu, anebo pošle systémy své a až později je nahradí koupenými od USA. Navzdory původním německým očekáváním první varianty nakonec bude platit spíše varianta druhá. Ale je tu řada dalších otazníků. Jeden problém je v tom, že samo Německo již nyní má nedostatek systémů protivzdušné obrany a náhrady obdrží až za dlouhou dobu, píše deník Bild.

Původně panovaly domněnky, že Američané dodají Ukrajině zbraně ze svých vlastních zásob a Německo převezme náklady na dodatečnou objednávku. Prezident Donald Trump však trval na tom, že americká armáda nemůže poskytnout nic ze své protivzdušné obrany. Evropa si musí obstarat protivzdušnou obranu ze svých vlastních zásob, píše Bild na základě informací z kruhů německé vlády.

Trump dřív tento týden skutečně oznámil, že bude americké vybavení, a to včetně právě systémů Patriot, odesláno velmi brzy. Také řekl, že evropské země, které se na jeho financování rozhodly podílet, tak budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině. Právě Berlín je hlavním činitelem důvěrných jednání, jež se již několik dní vedou o tom, kdo může Ukrajině pomoci. Kromě Německa projevily zájem podílet se o financování amerických zbraní také Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Kanada a také Nizozemsko. Je tedy také mimo jiné zatím nezodpovězenou otázkou, jestli a jak se něco podobného dotkne i některých jiných zbraní než Patriotů a tedy i jiných zmíněných zemí.

Německá vláda každopádně podle Bildu nyní přistoupila k alternativnímu řešení, chce využít americkou dodávku systému Patriot určenou Švýcarsku. První jednotka by tak nešla do Bernu, ale na Ukrajinu, přičemž náklady uhradí Německo. Švýcarsko se tím posouvá na čekací listině pro systémy Patriot dále dozadu. Další problém je ale v tom, že tento systém pro Švýcarsko je stále ve fázi dokončování americkou zbrojní společností Raytheon a měl by být hotov nejdříve za šest až osm měsíců, píše Bild.

A tak aby bylo možné Kyjevu pomoci rychleji, se zkoumá, zda Berlín dodá Ukrajině další jednotku Patriotu německé armády. Náhrada následně musí být objednána u společnosti Raytheon, ale dodávka potrvá roky, uvádí Bild.

Bundeswehr však již nyní má nedostatek vlastní protivzdušné obrany. Na začátku války na Ukrajině měla armáda k dispozici dvanáct systémů Patriot, aby chránila zemi před leteckými útoky. Tři systémy poslala již dříve Ukrajině. Další dva systémy jsou nyní nasazeny v Polsku, kde zajišťují bezpečnost letiště u Řešova, přes které NATO dopravuje všechny zbraně pro Ukrajinu. Dále jsou podle informací Bildu tři systémy z německé armády právě modernizovány, takže v současné době nejsou připraveny k použití a další alespoň jeden systém je potřebný pro výcvik vojáků. Pro vlastní protivzdušnou obranu jsou tak v současné době k dispozici pro Německo maximálně tři jednotky. A pokud bude dodán právě zmíněný další systém na Ukrajinu, budou zbývat už jen dvě. Přičemž situace se zlepší až za několik let - předchozí vláda objednala osm systémů Patriot, první z nich by měl dorazit k letectvu na konci roku 2026, zbývající do roku 2029, dodává Bild.