Sýrie se chce zbavit amerických sankcí. Trumpovi nabízí dohodu o minerálech a mrakodrap v Damašku

Sýrie pod novým politickým vedením spjatým s terorismem hledá cestu, jak obnovit válkou zbídačenou zemi. Jednou z komplikací pro nový režim Ahmada Šary je platnost řady sankcí, které západní státy zavedly ještě na režim Bašára Asada. Podle amerického podnikatele Jonathana Basse, který se s novým syrským vedením setkal na začátku měsíce, se nové syrské vedení inspiruje zřejmě u sousedního Izraele. Spojeným státům nabízí jednání o dohodě o těžbě minerálů či vybudování nové „Trump Tower“ přímo v Damašku. Výměnou za to chce zrušení sankcí, informuje agentura Reuters.

Sýrie čelí sankcím v řadě oblastí, nemá například standardní přístup k mezinárodnímu bankovnímu sektoru, sankcím čelí i syrské podniky nebo obchod s ropou. Američtí podnikatelé nesmí spolupracovat či provádět transakce se syrskými společnostmi, sankcím čelí i syrští vládní představitelé a Spojené státy Sýrii stále vedou jako státního sponzora terorismu.

Po vyhnání diktátora Bašára Asada některé západní státy dočasně uplatňování sankcí omezily. Řada sankcí však zůstává v platnosti a západní státy čekají na vývoj v zemi. Nová syrská vláda argumentuje tím, že sankce byly mířeny na režim, který noví vládci sami svrhli a neměly by se tak na ně uplatňovat. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však nedávno kritizoval masakry milic nové vlády vůči menšinám v Sýrii. Především vůči menšině Alavitů, ze které pochází i sám bývalý vůdce Sýrie Asad.

Na začátku května se s novým syrským prezidentem setkala delegace v čele s americkým podnikatelem Jonathanem Bassem. Ten následně Reuters po setkání tlumočil představy nové syrské vlády. Na setkání podle něj padlo několik návrhů na sblížení se s novou americkou administrativou. Výměnou za zrušení sankcí, nabízí například nová vláda dohodu o těžbě minerálů. „Šára chce obchodní dohodu o budoucnosti své země,“ uvedl Bass. Podle něj by se mohla týkat těžby nerostů, spolupráce nového režimu proti Íránu nebo naopak pozitivních budoucích vztahů s Izraelem.

Podle Basse Šára také akcentoval, že Trump, podobně jako on sám, čelil atentátu.

Trump v minulých dnech opatrně mluvil o možnosti uvolnění sankcí vůči Sýrii, konkrétní však nebyl. „Mnoho lidí se mne na to ptalo, protože to jak jsou sankce nastavené, jim nedává moc dobrou pozici do začátku. Takže se chceme podívat na to jak jim můžeme pomoci. Rozhodneme se,“ uvedl k možnému uvolnění sankcí Trump.

První oficiální setkání mezi americkou vládou a novým syrským režimem proběhlo 18. března v Bruselu. Se syrským ministrem zahraničí Asadem Al-Šibáním se tam setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Natasha Franceschiová. Předala mu tam seznam požadavků, kterými Spojené státy podmiňují uvolnění některých sankcí. Mezi ně například patří likvidace všech chemických zbraní bývalého režimu, spolupráce s USA na protiteroristických operacích či závazek, že na vládní posty nebude nová vláda instalovat cizince. Poslední bod nová vláda neplní, když do pozic na ministerstvu obrany prosadila bývalé bojovníky z milic, které pochází například z Jordánska či Turecka.

O posunu v syrsko-amerických vztazích by se mohlo jednat při návštěvě Trumpa v regionu tento týden. Jestli se jednání s několika arabskými lídry s americkou administrativou účastní i nové syrské vedení, není jasné.