Nejde jen o úředníky. Vládní reforma může ovlivnit výplaty a jistoty milionu lidí

Veřejná sféra v Česku dnes zaměstnává zhruba jeden milion lidí a patří tak k největším „zaměstnavatelům“ v zemi. Právě na tuto širokou skupinu má dopadnout plánovaná reforma státní služby a zaměstnávání ve veřejném sektoru, kterou připravuje nová vládní koalice vedená premiérem Andrejem Babišem. Kabinet slibuje uvolnění pravidel, větší flexibilitu a možnost reálných personálních škrtů – na rozdíl od předchozí vlády, která podle kritiků mnohdy šetřila spíše „opticky“.

Základním problémem celé debaty je nejasnost pojmů. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že čísla se liší podle toho, koho do „státu“ započítáváme. „Jde o cca 489 tisíc,“ říká. Jde o zaměstnance, jejichž platy jdou přímo ze státního rozpočtu – včetně regionálního školství či bezpečnostních sborů.

Zároveň ale dodává, že tento údaj neukazuje celý obrázek. „Nejsou tam započteni zaměstnanci ve zdravotnictví, protože systém zdravotního pojištění není součástí státního rozpočtu. Není tam samozřejmě ani ČEZ či jiné korporace s účastí státu,“ vysvětluje Dufek.

Při pohledu na celý veřejný sektor – tedy tzv. sektor vládních institucí – jsou čísla výrazně vyšší. „Podle údajů statistického úřadu v celém veřejném sektoru pracovalo ve třetím kvartále 2025 necelých 956 tisíc lidí, tj. o 140 tisíc více než před deseti lety,“ upozorňuje Dufek. Do této skupiny patří kromě státní správy také samosprávy, zdravotnictví, veřejné školy nebo další veřejné instituce.

Podobně to shrnuje hlavní ekonom Investiky Vít Hradil: „Zaměstnanců státu, tedy těch placených ze státního rozpočtu, je u nás přibližně 490 tisíc… Širší skupinou jsou pak zaměstnanci veřejného sektoru, kterých je zhruba 1 milion.“

Co chce koalice konkrétně změnit

Vládní plán stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je změna legislativy, konkrétně nahrazení dosavadního služebního zákona novou normou s flexibilnějšími prvky. Stát se má více přiblížit běžnému zaměstnavateli: místo správních řízení při přijímání úředníků by se více používaly pracovní smlouvy, zjednodušit se mají výpovědní důvody a zkrátit ochranné lhůty.

Druhým pilířem je přímý tlak na snižování stavů. Vláda chce po jednotlivých resortech konkrétní procentní úspory a počítá s tím, že část ušetřených peněz se využije na vyšší odměňování „klíčových“ a výkonných zaměstnanců. Jinými slovy: méně lidí, ale lépe placených.

Reforma se přitom netýká jen úzké skupiny státních úředníků. Odbory mluví o zhruba 70 tisících lidech v režimu služebního zákona, reálně však může mít nepřímý dopad na celý veřejný sektor – tedy až na milion zaměstnanců.

Platy versus mzdy: kde je veřejný sektor dnes

Součástí debaty je i srovnání odměňování. Data z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) ukazují, že medián platů ve veřejném sektoru je vyšší než medián mezd v soukromé sféře. V první polovině roku 2025 činil medián hrubého měsíčního platu ve veřejném sektoru zhruba 45 700 korun, zatímco v soukromé mzdové sféře přibližně 42 100 korun.

Průměrná čísla jsou vyrovnanější: průměrný plat ve veřejném sektoru dosahoval zhruba 49 700 korun, průměrná mzda v soukromé sféře byla kolem 51 800 korun. Veřejný sektor tak nabízí vyšší jistotu a menší rozdíly mezi nízkými a vysokými příjmy, ale zároveň menší prostor pro rychlý růst odměn u špičkových profesí, například v IT.

Lze vůbec výrazně škrtat?

Ekonomové se shodují, že potenciál pro úspory existuje, ale není neomezený. „Vzhledem k tomu, jak veřejný sektor dlouhodobě expanduje, je na místě otázka, zda si to vůbec můžeme při současném nastavení daní dovolit,“ říká Dufek. Zároveň však varuje před jednoduchými řešeními: „To je ovšem velký úkol, který musí někdo poctivě odpracovat a posléze prosadit. Vzhledem k síle a lobbingu některých zúčastněných protistran si to vlastně nedokážu vůbec představit.“

Hradil upozorňuje na podobný paradox. „Je nepochybné, že v tak obří organizaci, jako je stát, se statisíci lidí, musí zákonitě existovat pozice či útvary, které nejsou nezbytné… Které to ale konkrétně jsou a kolik jich je, nelze zvenku s rozumnou přesností odhadnout,“ míní.