Zranění dítěte policejním psem nemá obdoby. Psovod musí vyhodnotit situaci

Pátrání po převaděčích nelegálních migrantů skončilo v pátek mezinárodní kauzou. Na hranicích u Lanžhota poblíž trojmezí Česka, Slovenska a Rakouska došlo k pokousáním čtyřleté kurdské dívky. Zatím není jasné, co přesně události předcházelo a proč měl psovod zodpovídající za zvíře psa bez náhubku. Postup psovoda musí prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policejní prezidium pro Echo uvedlo, že podobný incident nepamatuje.

K naprosto ojedinělému případu, kdy bylo napadeno malé dítě služebním psem, došlo v pátek poblíž Lanžhota na Břeclavsku. Kurdská dívka, která podle všeho patřila ke skupině nelegálních migrantů, musela být se zraněním obličeje transportována vrtulníkem do brněnské nemocnice, kde pobyla několik dnů. Vyvázla nicméně bez vážných zranění. A v tuto chvíli už opustila péči lékařů.

Jihomoravská policie o incidentu informovala pouze stroze. Zvíře prý zareagovalo na „vnější podnět“, což naznačuje, že nešlo o pokyn psovoda a pes se mohl například jen leknout prudkého pohybu nebo kontaktu s dívkou. Zodpovědný je ale jinak za zvíře po dobu služby psovod, který se musí řídit svým instinktem i jasnými pravidly. Služební pes totiž patří podle zákona o policii k donucovacím prostředkům, stejně jako pouta nebo podobně jako zbraň

Klíčové bude, jak událost posoudí policejní inspekce. Pravidla, kterými se použití psů u policie řídí, popsala pro Echo24 mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. „Psovod vždy vyhodnocuje situaci a okolnosti, aby zajistil bezpečnost veřejnosti a příslušníků policie. Přitom musí respektovat specifické potřeby zvířete pro dosažení požadovaného úkolu při výkonu služby,“ vysvětluje běžný postup. Rozhodnout o použití služebního psa s náhubkem, nebo bez náhubku je pak v plně v kompetenci psovoda, mimo situací, kdy zákrok podléhá společnému velení.

Při pohledu do dlouhodobých statistik policie neeviduje, že by k napadení nebo zranění malého dítěte služebním psem někdy předtím došlo. Počet nasazení služebních psů se přitom každý rok počítá na desítky tisíc případů. Třeba loni jich podle policejního prezidia bylo celkem 20 530. I z tohoto pohledu se jedná o zcela unikátní případ. Policejní psi bývají perfektně vycvičeni, a to bez ohledu na to, zda jsou určeni k pátrání po pohřešovaných nebo k zastavení zločinců.

Pes musel k veterináři

Inspekce bezpečnostních sborů musí prověřit, jestli nedošlo k pochybení psovoda, popřípadě zkratu zvířete. „Všeobecně lze říci, že v případě, když dojde k zákroku se služebním psem a zranění osoby tímto psem, dochází ke klinickému vyšetření u veterinárního lékaře a následnému 5 dennímu pozorování daného psa,“ popisuje Rubášová.

„Poté veterinární lékař provede opětovné veterinární vyšetření. V případě, že by se v dané době objevily příznaky nějakého onemocnění psa, museli bychom přijmout potřebná opatření daná závažností zjištěného onemocnění. Pokud by se u takového psa následně projevily známky náhlé změny chování, které by odporovaly jeho využití v policejní praxi, pak by tento pes musel být vyřazen ze služby Policie ČR,“ dodává Rubášová. Stará nebo problémová zvířata pak bývají nabídnuty psovodům, podobně je tomu i u policejních koní.

Plemeno vám neřekneme, říká policie

Zajímavé je, že jihomoravská policie ani po dotazech novinářů nechce prozradit, o jaké plemeno psa šlo. Nejčastěji však policisté používají německé a belgické ovčáky, rottweilery nebo německé ohaře – podle druhu úkolů. Podle dostupných údajů v roce 2019 využívala dohromady čtrnáct plemen služebních psů včetně kříženců nebo kokršpanělů.