Čína využívá svůj monopol na vzácné kovy. Západní zbrojovky už začínají mít problémy

Západní výrobci zbrojní techniky čelí rostoucím problémům kvůli omezení exportu vzácných kovů a minerálů z Číny. Omezení výrazně zpomaluje výrobu zbraní a nutí společnosti hledat alternativní dodavatele po celém světě – často za mnohonásobně vyšší ceny. Dopady pociťuje i americká armáda, která je na dodávkách z Číny v mnoha ohledech závislá. Informuje The Wall Street Journal.

Peking v posledních měsících zpřísnil kontrolu nad vývozem vzácných zemin, především těch, které se využívají v obranném průmyslu. Ačkoli některé vývozní bariéry byly po červnových obchodních ústupcích ze strany Spojených států částečně zmírněny, u dodávek vzácných kovů, které se využívají ve zbrojním průmyslu, zůstává řada omezení v platnosti.

Čína začala v posledních měsících klást zájemcům o vzácné kovy řadu překážek. Omezila množství vyvezených kovů a v rámci vývozní licence požaduje řadu informací o firmách, které chtějí kovy využívat, včetně citlivých informací firem či například fotografií výrobních provozů v továrnách.

Peking systémem licencí utvořil pružný systém, který mu umožňuje rychle "zavírat nebo pootevírat kohoutky." Nemůže být obviňován z toho, že vývoz zcela zakázal, ale pustí jen to, co považuje aktuálně za pro něj vhodné.

Čína dnes ovládá přibližně 70 % těžby vzácných kovů a 90 % světové produkce. Mezi vzácné kovy patří 17 prvků periodické tabulky jako například germanium, galium nebo antimon. Tyto prvky jsou nezbytné pro výrobu střeliva, infračervených senzorů, motorů dronů, zaměřovacích systémů či komponent pro satelity a stíhačky.

Vývozní omezení vedou k prudkému nárůstu cen některých kovů a to přibližně až o pětinásobek cen před zavedením vývozních omezení v posledních měsících. Například u samaria, které se používá v motorech nadzvukových letadel, díky odolnosti vůči vysokým teplotám, došlo podle některých firem k nárůstu ceny až 60krát.

U některých firem tak kvůli omezení dovozu vzácných kovů už dochází ke zpoždění dodávek zákazníkům. Například společnost ePropelled přestala odebírat vzácné kovy z Číny kvůli požadavku Pekingu o zaslání seznamu zákazníků. To společnost odmítla a dodávky zákazníkům nabraly zpoždění jednoho až dvou měsíců. Společnost momentálně hledá dovozce vzácných kovů jinde, což je ale problematické, protože náhradu často nepůjde zajistit v krátké době.

Také šéf společnosti Leonardo DRS Bill Lynn nedávno uvedl, že firma bude muset v druhém pololetí roku zlepšit dodávky materiálů, pokud chce udržet dodací lhůty u svých produktů.

NOVÝ TÝDENÍK: Proč je láska šílená? Co se skrývá za zamilovaností

Problematiku závislosti na čínských vzácných kovech řeší i americká vláda. Pentagon chce, aby americké firmy, které dodávají zbraně americké armádě, do roku 2027 přestaly v těchto dodávkách využívat magnety ze vzácných kovů pocházejících z Číny. Tomuto cíli chce americká vláda pomoci také investicemi do rozvoje průmyslu se vzácnými kovy v USA.

Ministerstvo obrany už poskytlo několika firmám granty na rozvoj těžby a zpracování vzácných kovů. Za 400 milionů dolarů také koupilo podíl ve společnosti MP Minerals, která vlastní jediný důl pro vzácné kovy v USA. Společnost letos oznámila investice v hodnotě jedné miliardy amerických dolarů do rozšíření těžby i zpracování vzácných kovů. To je ale rovněž běh na dlouhou trať.

Americký prezident Donald Trump už v červenci dvakrát oznámil, že jsou USA a Čína blízko dohodě o konci exportních omezení u vzácných kovů, režim omezení vývozu však stále platí.