Americký Kongres varuje před globální cenzurou z EU

Evropské Nařízení o digitálních službách (DSA) je podle amerického Kongresu cenzurním nástrojem na umlčování nepohodlných hlasů. Nařízení je podle kongresmanů v rozporu se svobodou projevu a americkou ústavou. Kongresmanům vadí například zřízení „nahlašovatelů obsahu“, jejichž podněty k odstraňování mají platformy řešit přednostně. Výbor také upozornil, že Evropská komise nedávno uspořádala workshop pro velké internetové společnosti, kde zaznívaly příklady „nenávistných projevů“, které mají sítě odstraňovat, a to přesto, že nemusí být nezákonné. V obsáhlé zprávě z ročního šetření to uvádí Výbor pro justici americké Sněmovny reprezentantů.

Nařízením se výbor začal zabývat před rokem, po výhružkách eurokomisaře Thierryho Bretona Elonu Muskovi. Tomu zaslal otevřený dopis, ve kterém ho varoval před šířením dezinformací v souvislosti s jeho rozhovorem Donaldem Trumpem.

SOUVISEJÍCÍ KOMENTÁŘ: Evropská komise uděluje prokurátorskou výstrahu

Ve zprávě výbor uvádí, že „Akt o digitálních službách vytváří globální cenzurní režim“. Upozorňuje, že několik ustanovení v nařízení o digitálních službách je definováno velmi široce a může dojít k jejich zneužití k potírání nepohodlných, především konzervativních názorů. Varuje především před povinnostmi velmi velkých platforem (VLOP- společností, které mají více jak 45 milionů uživatelů) na svých stránkách identifikovat nenávistné projevy, dezinformace či zavádějící obsah, který by mohl narušit občanský diskurz. Tyto velké platformy mají pak pravidelně informovat, jak tyto problémy systematicky řeší.

Zpráva upozorňuje, že platformy mají motivaci vycházet nařízení vstříc především kvůli vysokým pokutám, které mohou dosáhnout až 6 % globálního obratu společnosti. Z toho důvodu mohou američtí technologičtí giganti měnit svá pravidla moderování po celém světě, obávají se kongresmani.

„Hrozba pro americkou svobodu projevu je jasná: evropské regulační orgány definují politické projevy, humor a další obsah chráněný prvním dodatkem Ústavy Spojených států jako „dezinformace“ a „nenávistné projevy“ a poté vyžadují, aby platformy změnily své globální zásady moderování obsahu tak, aby jej cenzurovaly,“ uvádí zpráva.

O tom, jak mají platformy k požadavkům DSA přistupovat, uspořádala nedávno Komise workshop s jejich představiteli, akademiky či digitálními společnostmi. Ten byl neveřejný a podle zveřejněných dokumentů, které zpráva obsahuje, nesměli účastníci o obsahu workshopu mluvit veřejně.

Na workshopu účastnící řešili několik potenciálních scénářů, jak přistupovat k obsahu na sítích.

V jednom příkladu je 16letá muslimská dívka Amira, která má „problémy s přijetím své identity“, vystavena obsahu na hypotetické platformě uživatelem s přezdívkou „@Patriot90“, který sdílí mem s „ženou v hidžábu“ a popiskem „Teroristka v přestrojení“. Poté si přečte komentáře jako „Musíme si vzít zpět naši zemi“ a „Nejsem rasista, ale...“, které u ní vyvolají „vlnu úzkosti“. Ve scénáři se pak uvádí, že je vystavena „nelegálnímu nenávistnému projevu“ a obtěžování na základě identity. Účastníci semináře pak mají představit opatření na snížení rizik takovéto situace a návrhy, co platformy mají změnit, aby podobnému obsahu v budoucnu zabránily.

"Jak mohou procesy moderování obsahu řešit používání kódovaného jazyka nebo memů, které mohou být použity k šíření nenávistných projevů nebo diskriminačních ideologií?" navrhují organizátoři jednu z otázek diskuzi, jak problematiku řešit.

Další příklad se týkal nebezpečí radikalizace mladých mužů na internetu. V příkladu se osamocený chlapec Luke na internetu připojí ke skupině lidí, kteří otevřeně mluví o své frustraci, především vůči ženám a časem začnou mluvit i o násilí mimo prostor internetu. Účastníci workshopu se měli zabývat tím, jak této situaci zabránit.

"Jaký způsob spolupráce například mezi členskými státy EU by byl vhodný pro rychlou výměnu informací ohledně objevujících se internetových trendech?" je jedna z otázek k diskuzi.

"Jaká opatření by mohla sociální síť přijmout, aby vzdělala uživatele, jako je Luke, o nebezpečnosti extrémistického obsahu a o možnostech oznámit podezřelé aktivity?" zní další otázka k debatě.

Kritika "nahlašovatelů obsahu"

Kongresmani ve zprávě také kritizují zřízení „nahlašovatelů obsahu“. Ti mají podle nařízení být v každé zemi vybráni a platformy mají jejich požadavky řešit přednostně. Kongresmani upozorňují, že společnosti, které budou monitorovat obsah sociálních sítí, sice nesmí být napojeny na samotné platformy, ale jejich financování politiky či vládami už nařízení neřeší. „Například francouzská organizace e-Enfance, která se zaměřuje na nelegální projevy, rizika pro veřejnou bezpečnost a násilí, získává podporu od Komise a francouzského ministerstva školství,“ varuje zpráva. Podle kongresmanů tak mohou tyto organizace jednat pod vlivem národních vlád a nahlašovat i legitimní, ale kritické názory na politiky.

Podle zprávy, která cituje z emailu jednoho z účastníků, na setkání zaznívaly od organizace Access Now i požadavky, aby provozovatelé platforem odstraňovali vše, co může být považováno za nenávistný projev.

Předseda výboru Jim Jordan kontaktoval v souvislosti se zprávou i eurokomisařku Hennu Virkkunenovou. Ta nařčení z cenzury ostře odmítla. Upozornila, že nařízení umožňuje uživatelům se proti odstranění obsahu odvolat, a také upozornila, že se vztahuje na EU, a nikoliv třetí státy. "Chci jasně říci: DSA nereguluje projev. DSA je obsahově neutrální, stejně jako Evropská komise a členské státy jako regulační orgány, které nemají pravomoc moderovat obsah ani ukládat žádný konkrétní přístup k moderování," uvádí Virkkunen v odpovědi.

Kongresmany výboru, ve kterém tvoří republikáni většinu, však nepřesvědčila. „Příliš horliví evropští úředníci, kterým DSA dává pravomoc ukládat globální cenzurní standardy, představují vážné riziko pro svobodu projevu ve Spojených státech. Tato prozatímní zpráva dokumentuje, jak nový evropský cenzurní režim cíleně zasahuje proti určitým názorům a porušuje ústavní práva Američanů. Výbor bude pokračovat ve svém dohledu, aby podpořil legislativní reformy, které budou hájit ústavu a chránit svobodu projevu Američanů,“ uzavírá své šetření výbor.

Nejedná se o první výtku amerických politiků směrem ke svobodě projevu v EU či Velké Británii. Americký viceprezident J.D. Vance se na začátku tohoto roku tvrdě opřel do evropských vlád, které podle něj nenaslouchají vlastním voličům.