Válek lže, kritizují zubaři. „Kdo dodrží prevenci, dostane víc,“ stojí si na svém ministerstvo
KONEC AMALGÁMU
Mezi zubaři a ministerstvem zdravotnictví se odehrává tradiční boj o peníze ze zdravotního pojištění. Ve hře je však nyní poměrně revoluční změna, dosud plně hrazené zubní amalgámové výplně mají skončit a nemalému počtu pacientů podle stomatologů hrozí, že skončí doslova bez zubů. Zatímco resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) za tím vidí příležitost motivovat pacienty k větší prevenci, za kterou si mají „vysloužit“ uhrazení dražších plomb, podle prezidenta stomatologické komory Romana Šmuclera je to lež, která by v nejlepším znamenala omezení peněz na jinou péči.
V centru hádky stojí konec amalgámu, na kterém se shodly země Evropské unie. Plomby ze rtuti se postupně zakazují od roku 2018 kvůli negativnímu vlivu tohoto těžkého kovu na životní prostředí. Podle Šmuclerova dřívějšího vyjádření by se kolem roku 2035 stejně přestaly tyto plomby používat, v některých případech jsou ale nejvhodnější.
Podle návrhu připravovaného resortem zdravotnictví by tak zdravotní pojišťovna po zákazu amalgámu hradila 40 procent bílé zubní výplně. Na zbytek by pacient mohl čerpat ze svého osobního účtu u zdravotní pojišťovny, pokud by například absolvoval prevenci nebo screening, mohl by si nechat výplň proplatit celou. Zavedení tohoto systému na podporu prevence i pro jinou jinak nehrazenou péči zavádí novela i pro další zdravotní péči.
Podle prezidenta České stomatologické komory Šmuclera však ministr Válek, potažmo ministerstvo zdravotnictví, v této věci zkrátka lže. Pojišťovny na něco takového podle něj nemají peníze a pokud má vzniknout podobný systém na plné hrazení dražších plomb „za prevenci“, muselo by dojít k sebrání peněz jinde.
„To je podvod jako vyšitý. Ty peníze jsou jedny, oni to vědí, ptal jsem se, proč lidem lžete, řekl mi, že lže lidem z principu. Ten balík peněz je stejný, pokud se nezvýší zdravotní pojištění, o čemž není řeč, jak se mohou pojišťovny ,plácnout přes kapsu‘? Válek si vymyslel jakýsi další fond prevence. My už jeden máme, je v něm ročně pět miliard, strašně moc peněz. Na to, abychom naučili jeden ročník dětí, jsme žádali 49 milionů, což je v tom legrace. A jako v jediné zemi EU se ty peníze nedávají,“ řekl Roman Šmucler v podcastu Pavla Štrunce.
Je podle něj nereálné, že se najednou najdou další miliardy, které se budou rozdávat lidem za dodržování prevence. „Chce ty peníze vzít z fondu léčby. Nám by například musel říct, že nám ze stomatologie vezme 300 korun z každé extrakce, budete je dělat za polovinu a tím vznikne kouzelný fond, který bude lidem doplácet bílé plomby. Ale ty peníze někde musíte vzít,“ dodal Roman Šmucler.
Ministr zdravotnictví Válek i jeho resort se zatím vyhýbají konkrétnějším vyjádřením. „Současně přišlo značně velké množství připomínek, které nyní vypořádáváme. Věcné debatě nad příslušnými návrhy se nebráníme. Zároveň omezení výše úhrady neznamená, že za tu cenu nelze zhotovit nevrstvený fotokompozit (ostatně velká část zubařů už to dnes jako amalgam vykazuje), pokud ale bude pojištěnec dodržovat prevenci, dostane navíc příspěvek,“ uvedl pro deník Echo24 v reakci na slova Romana Šmuclera mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
V současné době platí pojišťovny amalgám, bílé plomby si platí celé pacient, pokud nejsou na třech předních párech zubů. Podle Šmuclera stojí 700 až 3000 korun. Ročně hradí pojišťovny asi 4,6 milionu plomb, kolik jich ale lidé platí sami, stát neví. Návrh ministerstva odmítl také nedávný sněm stomatologické komory. „Komora si v souladu s Evropskou unií myslí, že plně hrazený amalgám má být lidem nahrazen jinou plně hrazenou výplní,“ uvedl na sněmu Šmucler. Řešením by podle komory mohlo být používání plně hrazené chemicky tuhnoucí výplně. „Byla by jakýmsi plně hrazeným řešením pro pacienty, kteří si v tuto chvíli nebo celkově nemohu dovolit výplň fotokompozitní,“ řekl.
Pokud by měl být doplatek, měl by stát podle komory hradit po zákazu amalgámu alespoň 80 procent ceny plomby z jiného materiálu. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění navrhuje hradit lidem cenu ze 40 procent, další peníze by pak mohli získat jako příspěvek zdravotní pojišťovny, pokud nebudou pacienti zanedbávat preventivní prohlídky.