„Příměří v Izraeli? Humanitární přestávky?“ Někteří lídři EU žádají větší pomoc Pásmu Gazy

Několik lídrů členských zemí Evropské unie dnes při příchodu na summit sedmadvacítky vyzývalo k vytvoření podmínek pro rozšíření humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy. Zaznívaly i výzvy k vyhlášení příměří, zatímco se Izrael připravuje na invazi s cílem zničit palestinské radikální hnutí Hamás. Podle pracovní verze závěrečného prohlášení by summit nakonec mohl vyzvat k „humanitárním přestávkám“ v konfliktu.

„Je mi úplně jedno, jak to nazveme,“ citoval web Politico lucemburského premiéra Xaviera Bettela. Podle něj je důležité zvážit veškeré iniciativy, které umožní distribuci humanitární pomoci dvěma milionům obyvatel Pásma Gazy.

Členské státy podle všeho do poslední chvíle připravují společné stanovisko k nové válce Hamásu s Izraelem, přičemž nejožehavějším bodem je mnohými vládami prosazovaná výzva k pozastavení bojů. V pracovních verzích závěrů summitu se objevily výrazy „humanitární přestávka“ a následně „humanitární koridory a přestávky“, někteří lídři také mluví o příměří nebo „humanitárních oknech“.

Zároveň by měli unijní lídři podobně jako 15. října deklarovat, že Izrael má právo na sebeobranu, což je bod požadovaný českým premiérem Petrem Fialou, který ve středu židovský stát navštívil. Toto prohlášení ale zřejmě bude spojené s výzvou k dodržování mezinárodního práva. „Civilisté musí být vždy a všude chráněni,“ uvedl dnes šéf Evropské rady Charles Michel.

Mezi ty, kdo před jednáním v Bruselu podpořili posílání humanitární pomoci Palestincům, se zařadili také maďarský premiér Viktor Orbán nebo německý kancléř Olaf Scholz. Scholz dodal, že nepochybuje o tom, že se izraelská armáda bude držet humanitárních zásad. Civilní obyvatelé Pásma Gazy jsou podle něj „také oběti Hamásu“.

Podobně situaci komentoval belgický premiér Alexander De Croo. „Hamás má dnes dva druhy rukojmích: 222 rukojmích z Izraele, také ale berou jako rukojmí obyvatelstvo Gazy,“ uvedl podle agentury Reuters.

Izrael po 7. říjnu, kdy bojovníci Hamásu pronikli na jeho území a masakrovali civilisty, zahájil masivní bombardování a zpřísnil blokádu Pásma Gazy, kde lidem chybí základní potřeby jako voda, benzin nebo zdravotnický materiál. O víkendu se do hustě osídlené pobřežní oblasti dostaly první kamiony s humanitární pomocí od eskalace konfliktu, podle činitelů EU i OSN je však třeba tyto snahy výrazně vystupňovat.

Před jednáním Evropské rady s Ursulou @vonderleyen a @kajakallas. 👍🏻 🇪🇪🇪🇺 pic.twitter.com/66ma9ZtOLM

— Petr Fiala (@P_Fiala) October 26, 2023

Co přesně si unijní lídři pod chystanou výzvou k pozastavení bojů představují, zatím není jasné. Český premiér Fiala v této souvislosti před odletem do Bruselu uvedl, že při posílání humanitární pomoci do Pásma Gazy je nutné mít naprostou jistotu, že unijní prostředky nebudou podporovat terorismus.

Hlavy států a vlád EU se budou rovněž zabývat situací na Ukrajině. Přes videohovor by se s nimi měl spojit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Očekává se, že státníci znovu odsoudí ruskou agresi a vyjádří Kyjevu podporu na „tak dlouho, jak to bude potřeba“.

Pokud jde o pomoc Ukrajině, i s ní některé státy nesouhlasí. Maďarsko blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské pomoci Ukrajině z takzvaného Evropského mírového nástroje. A i nový slovenský premiér Robert Fico ještě před příjezdem do Bruselu uvedl, že „bude podporovat nulovou vojenskou pomoc Ukrajině“.