Marná sláva, Spolu prohrálo

KOMENTÁŘ

Marná sláva, Spolu prohrálo
Spolu na tiskové konferenci. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Pro vládní strany to nebylo vyloženě Waterloo, ale přece jen zřetelná prohra to byla. Pravý stav si ve vládním táboře přiznali jen Piráti a částečně lidovci. Hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan svým poslancům vypráví, že mají potenciál čtrnácti, patnácti procent a v eurovolbách chtěl předvést, jak se to prakticky dělá, takže nasadil Danuši Nerudovou, také zůstalo hluboko za svým očekáváním. Danuše Nerudová pro své nesmírné ambice ještě nenašla dostatek voličů. Její sen o komisařce je tímto dosněn.

Nejdůležitější ze všech porážek pro strany vládního tábora byla samozřejmě porážka koalice Spolu. Být první na pásce a porazit Babiše, to byl raison d´étre pro ustavení této koalice a výmluva před těmi, kdo poukazovali na různé postoje různých stran koalice vůči EU. Poslední týden z vyjádření a tweetů představitelů Spolu sálalo přesvědčení, že ve finiši se jim podaří Babiše předstihnout, že sedm mandátů budou mít oni a ANO šest. A nebyl to hraný optimismus, věřili tomu. ANO je pak porazilo s kandidátkou složenou z průměrných, zčásti navzájem zaměnitelných postav. Jednička kandidátky, kdysi nevýrazná ministryně Babišovy vlády Klára Dostálová, vyhrála celostátně i na preference. Duel dvou samozvaných favoritů dopadl tedy jasně.

 

Koalici Spolu nepomohlo, jak kampaň hrotila. Její heslo Spolu, nebo na východ s Kremlem v pozadí se dokonale míjí s podstatou evropských voleb, jíž byly Green Deal a migrační pakt. Naopak vyjely nahoru formace, které se s těmito tématy míjet nehodlaly, což platí především pro Filipa Turka. Deset procent pro Přísahu a Motoristy jde za ním, nikoliv za zakladatelem Přísahy Robertem Šlachtou. Turek byl sice v posledních dnech vážně znemožněn, ale jeho podivná záliba v nacistické symbolice a suvenýrech nakonec bledla vedle jeho opozice vůči Green Dealu a tažení EU proti klasickým autům. Tak nosné to téma je, přičemž nosnost se bude proměňovat v poslanecká křesla, když se lidového odporu vůči této buzeraci chopí seriózní lidé bez poskvrny. Stejný úkol ve větším čeká na německou AfD.

Pro příští Evropskou komisi je na složení Evropského parlamentu nejdůležitější to, že strany evropanského kartelu, tedy lidovci, socialisté a "liberálové", v něm mají pohodlnou většinu (409 ze 720). Představy Saši Vondry, že eurolidovci se obrátí s nabídkou na pravici, tedy frakci ECR, dokonce snad i nacionalisty z ID, se jako už před pěti lety opět rozplynuly. Ursula von der Leyenová bude patrně šéfkou Evropské komise i nadále, a i nadále se bude opírat o síly od středu doleva.

Ovšem ve směrodatných členských zemích, Německu a Francii, dva důležité proudy evropské politiky inkasovaly úder. Ve Francii drtivě prohrála strana Emmanuela Macrona. Nejde jen o to, že v zemi teď budou mít předčasné volby, jde hlavně o to, že Macron ukázkově pohořel se svou jestřábí politikou na Ukrajině. Flirtování s vojenským kontingentem zemí NATO pro Ukrajinu se mu voličsky nevyplatilo.

Druhým velkým poraženým jsou němečtí Zelení. Nejenže spadli o osm procent (na dvanáct), ale u voličů do 30 let ztratili dokonce 18 procent. Když se od politické strany odvrací mládež, tak už bychom s ní opravdu neměli zacházet jako s budoucností.
Obrat v evropské politice tyto volby nepřinesou, příští Evropská komise bude podobně strašná jako ta stávající. Ale kdo hledá dobrá znamení, ve výsledcích německých Zelených a Francouze Macrona je má.

×

Podobné články