Pusťte nás na ně, říkali Piráti kdysi. Teď ve vládě neslavně skončili
ODCHOD PIRÁTŮ Z VLÁDY
Pirátská strana vstoupila do sněmovny v roce 2017 jako součást ambiciózního projektu změn v české politice. Následná spolupráce se Starosty a nezávislými (STAN) přinesla Pirátům příležitost prosadit svou agendu zejména v oblastech, jako je digitalizace státní správy, transparentnost a boj proti korupci. Přestože se jim podařilo dosáhnout několika úspěchů, parta s někdejším heslem „pusťte nás na ně“ a rebelskou náladou nakonec končí vládní angažmá neslavně.
V onom roce 2017 se Piráti nakonec poměrně zázračně stali třetí nejsilnější stranou s 22 mandáty. Byť v opozici, připravovali plány na zeštíhlování státu, přicházeli se sociálními tématy a zpřehledněním politické scény. Ledasco z toho se nakonec objevilo v jejich společném programu se Starosty a nezávislými.
Pirátská snaha o digitalizaci
Za jeden z největších úspěchů ve vládě považují sami Piráti zákon o právu na digitální služby, který z části umožňuje občanům komunikovat s úřady elektronicky. Piráti obecně mezi své úspěchy řadí založení Digitální a informační agentury, spuštění eDokladů, dokončení vylepšené verze Portálu občana a spuštění jeho mobilní aplikace. eDoklady však zatím fungují jen částečně a nelze se jimi prokazovat všude. Například elektronickou občanku neuznává ani Česká pošta a smůlu měli i ti, kteří se jí chtěli prokázat při volbách.
Podle expertů vláda v digitalizaci postoupila, ale vše zdaleka nedokončila. „Již 1. února 2025 vstoupí v účinnost zákon o právu na digitální služby, tzv. digitální ústava. Podle ní mají mít všichni právo (nikoliv však povinnost) činit takřka všechny úkony směrem ke státní správě elektronicky,“ připomněl například datový ředitel technologické firmy Creative Dock Adam Hanka. Česká vláda se tím podle něj zabývá se zpožděním, a proto nyní ve spěchu. „Reálně hrozí, že stát tuto digitální ústavu nebude schopen naplnit,“ řekl Hanka.
Piráti se angažovali i v oblasti transparentnosti. Například novela zákona o registru smluv odstranila výjimky pro státní podniky a tím otevřela možnost větší veřejné kontroly nad smluvními závazky státního sektoru. Tento zákon umožnil veřejnosti, neziskovým organizacím a médiím nahlížet do smluv a kontrolovat, jak stát nakládá s veřejnými prostředky.
Stavebního řízení a důchodová reforma
Pirátům ve vládě zlomilo vaz právě jejich téma číslo jedna. Nedokončená digitalizace stavebního řízení měla výrazně zjednodušit a zrychlit proces schvalování stavebních projektů a přinést změny v oblasti stavebnictví, ale komplikace s technickým zabezpečením a špatná koordinace mezi jednotlivými ministerstvy vedly k významným zpožděním a selháním. Tento projekt se stal jedním z hlavních politických problémů strany, přičemž neschopnost jeho úspěšného dokončení vedla nakonec k odvolání šéfa strany Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj.
Dalším zásadním neúspěchem byla důchodová reforma, kterou Piráti prosazovali jako součást svého programu. Také ta oslabila obraz Pirátů jako reformní strany schopné přinést zásadní změny.
Pokles voličské podpory a komunální neúspěchy
Volby v roce 2021 se Pirátům nepovedly. Získali pouze čtyři poslanecké mandáty (ve srovnání s 22 v roce 2017) poté, když voliči na hlasovacích lístcích více upřednostňovali a kroužkovali kandidáty z koaličního STANu. Tím se do sněmovny nedostala ani řada známých tváří a strana se začala proměňovat. Podle řady vnitřních kritiků ve straně zesílily „levicové“ proudy, ochabla snaha hájit soukromí a práva jedince.
Letošní krajské a komunální volby potvrdily, že podpora Pirátů mezi voliči dále klesá. Strana, která v roce 2020 zaznamenala výrazné úspěchy v regionální politice, přišla v roce 2023 o většinu mandátů v krajských zastupitelstvech a ztratila vliv ve vládnoucích koalicích v několika krajích.
V oblasti evropské politiky Piráti rovněž čelili neúspěchům. V červnových volbách do Evropského parlamentu se jim podařilo obhájit s Markétou Gregorovou pouze jeden mandát z původních tří.
Pirátská strana, která byla založena v roce 2009, původně se Piráti profilovali jako středově liberální strana s důrazem na reformu veřejné správy, digitální práva a svobodný přístup k informacím.