Clo je zlo. Co způsobí Trumpovy kroky v USA a v Evropě. Pohled ekonoma

CELNÍK TRUMPNOSTI

Clo je zlo. Co způsobí Trumpovy kroky v USA a v Evropě. Pohled ekonoma
Ekonomové na celém světě řešili, jakým vzorečkem Donald Trump vypočítával oznámená cla. Se cly ale jeho čísla nemají nic společného. Jde o jakýsi index vyrobený speciálně pro Trumpa. Foto: Profimedia.cz
1
Týdeník
  • Petr Bartoň
Sdílet:

Začněme jasně: Clo je zlo. Mezi ekonomy nenajdete jediného, který by byl schopen cla obhájit. Snižování cel od poslední světové války stojí do značné míry za nevídaným nárůstem blahobytu v dějinách lidstva. Ani ten současný, zdánlivě neekonomický technologický pokrok by s vysokými cly nebyl tak daleko. Pokud se někdo o obhajobu cel snaží, není to ekonom. I kdyby si tak říkal jen proto, že se (z politických pozic či kvůli vlastním zájmům) vyjadřuje k ekonomické otázce.

To ale neznamená, že když už je clo-zlo zavedeno, nemůže mít (pro někoho) nějaký pozitivní efekt. V ekonomii není téměř nic, co by mělo jen negativní, nebo jen pozitivní efekt na všechny (např. když koruna posílí, dovozcům to pomůže, vývozcům to uškodí). Takové přiznání není obhajobou cel. Je aplikací zákonů ekonomie na vzniklou situaci. Příští rok oslaví obor ekonomie 250 let (datuje se k prvnímu vydání bible ekonomů – Bohatství národů Adama Smitha). Následující řádky jsou pohledem ekonoma na cla Donalda Trumpa a na následky, které vyvolají.

Cla zlevní zboží v EU

Pro mnoho laiků je toto asi nejvíce překvapivé zjištění. Mají pocit, že když od ekonomů slyší, že clo je zlo, musí se to projevit automaticky v dalším zdražování. Ale ono ne. Pokud budou mít světové výrobky celní překážky na cestě do USA, část z nich se tam nedostane (nevyplatí se to) a výrobci budou hledat odbytiště jinde po světě. Včetně trhu EU, který je svou povahou tomu americkému velmi podobný. Ano, dovoz do EU má kolem sebe certifikační bariéry, ale ty se dají překonat. A již certifikované zboží může volně zvýšit dovážený objem – a tím pak klesá jeho cena na trhu.

Zlevnění není jen teorie, máme na to precedens

To zlevnění není jen nějaká „čistá teorie, zatímco zelený je strom života“. Máme na to data. Když Trump ve svém prvním období uvalil cla na čínskou ocel, v EU ocel zlevnila. Nyní by mohl být tento efekt ještě větší, jelikož USA zaclily ocel nejen čínskou, ale i kanadskou a mexickou, které doposud kupovaly nesrovnatelně více než oceli čínské. A to mimochodem v době, kdy oceli bude Evropa potřebovat více než jindy a její zlevnění jí může pomoci. EU se sice ještě se nerozhodla, jestli upřednostní Green Deal, nebo zbrojení (jako by se to snad dalo zvládnout oboje a tou plytkou otázkou, kde na to vzít, se nezabývat), ale ať už se EU rozhodne jakkoli, ocel bude potřebovat v obou případech – i investice do zelených technologií si vyžádají spoustu oceli, na to se někdy zapomíná.

Zlevnění nemusí být vždy a všude vidět

Zlevnění zboží ze světa, které se teď nedostane do USA, se dotkne primárně dovozců. Ne každý z nás je ale dovozce. Když si necháváme posílat malými balíčky spotřební věci z Číny, jsme dovozci. Ale pak také světové zboží nakupujeme na českém trhu od dovozců. A záleží na nich a na konkurenci mezi nimi, jestli se cena sníží. Navíc žijeme ve světě permanentní a povinné inflace. Centrální banky mají panickou hrůzu z možnosti, že by věci zlevňovaly. Říkají té pasti „deflační spirála“ a snaží se jí vyhnout jako čert kříži. A udržovat inflaci nad nulou, aby všechno zdražovalo zhruba o cca dvě procenta každý rok. Potom některé věci nemusejí následkem Trumpových cel přímo zlevnit – ale mohou prostě zdražovat pomaleji. To je to, když ekonomy uslyšíte mluvit o tzv. dezinflačních tlacích.

V USA věci zdraží

Druhou stranou téže mince, tedy že v EU (dovážené) věci zlevní, je, že v USA dovážené věci zdraží. Tady musíme pochopit, co to takové clo ve skutečnosti je. Občas se o clech mluví jako o útoku na cizí země. Ale on je to primárně útok na občany té země, která clo uvaluje. Clo totiž v přístavu zaplatí ty firmy, které něco ze světa dovezou na americký trh. Takže nakupují dráž a podle toho, jak velká je konkurence, tuto vyšší nákupní cenu přenesou i na své zákazníky. Opět, není to jen teorie. Ceny automobilů začaly v USA růst dokonce už při vyhlášení, že clo na jejich dovoz bude teprve zavedeno. Ti, kdo toužili po autu z dovozu, se jej tak snažili pořídit honem ještě před zavedením cla. A cena rostla. Ti, kterým je původ auta jedno, viděli zdražování dovezených aut, tak si raději koupí americké auto. A jejich cena tak také roste. Takhle rychle rozšířit jejich americkou výrobu, o které Trump neustále blouzní, opravdu nelze. A zdraží i americká výroba – 60 procent amerických dovozů jsou polotovary pro další výrobu.

Celý tex „Celník trumpnosti“ si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články