Už mezi námi není patrná hranice, pochvaloval si Fiala. S premiérem Saska řešil i Babišovo lithium
SPOLUPRÁCE S NĚMECKEM
Premiér Petr Fiala strávil značnou část úterý se svým saským kolegou Michaelem Kretschmerem na návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu. Oba politici při té příležitosti hovořili o možné budoucí spolupráci včetně výroby čipů nebo těžby takřka legendárního lithia. Jednání také vedlo Fialu k poměrně neobvyklému výroku – vzájemné přátelství je podle něj natolik silné, že mezi oběma státy v zásadě není hranice, řekl i přesto, že na hranicích dál probíhají německé kontroly kvůli ilegálním migrantům.
„Měli jsme možnost mluvit s reprezentanty samosprávy, viděli jsme celou řadu projektů, které se podařily, a mám velkou radost, že přátelství mezi Saskem a Českou republikou a vzájemné vztahy se rozvíjí takovým způsobem, že hranice mezi Českem a Německem už není patrná. Vytváříme něco, co prospívá rozvoji obou našich zemí,“ oznámil český ministerský předseda.
Krušnohoří je v UNESCO už pět let a je skvělé, kolik se tady toho za tu dobu dokázalo udělat. Přínos zápisu krušnohorského hornického regionu na seznam kulturního dědictví mi potvrdil nejen starosta Jáchymova, ale i zástupci samosprávy na německé straně hranice.
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 2, 2024
Se saským… pic.twitter.com/KWKDoO2I2J
Během cesty oba premiéři otevřeli také další důležitá přeshraniční témata a projekty, jako je dopravní propojení obou zemí, těžba lithia, nebo výstavba nové továrny na čipy v Drážďanech.
„Hledáme správný model, jak v této věci spolupracovat. Nejlepší cestu vidím v tom, že na území ČR vzniknou dodavatelské řetězce a podpora, která bude i výhodná pro menší a střední firmy. Nám se podařilo získat obrovského zahraničního investora pro výrobu polovodičů do Rožnova pod Radhoštěm – firmu onsemi,“ připomněl premiér.
„Společnou cestu autobusem jsem využili k diskuzím o dopravním propojení, těžbě lithia, továrně na čipy v Drážďanech a také o situaci v Česku a Sasku,“ řekl Fiala. Továrny na čipy v Drážďanech, které zde provozují a plánují přední producenti polovodičů, jsou podle Fialy příležitostí i pro Česko.
O drážďanské továrny na polovodiče a s tím související příležitosti pro Českou republiku se v březnu během návštěvy saské metropole zajímal také český prezident Petr Pavel. Zájem o spolupráci s Českem tehdy vyslovil také Kretschmer.
Česku je velké ložisko lithia u Cínovce v Krušných horách. Těžbu tam připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. V české politice jde o oblíbené téma z předminulých sněmovních voleb. Komunisté a ANO se tehdy vymezovali proti vládní ČSSD v kauze lithium a tehdejší ministr ČSSD podepsal memorandum s australskou firmou o průzkumu. Expremiér Andrej Babiš pak těsně před volbami sliboval, že z lithia bude „2 000 miliard pro naše lidi“.
„Neexistující“ hranice
Hranice se změnila na základě mnichovské dohody ze září 1938. Československou republika připravila o rozsáhlé pohraniční oblasti, včetně území na historickém pomezí Saska a Čech. V březnu 1939 Německo na zbytku českého území vyhlásilo protektorát Čechy a Morava, který náležel k území velkoněmecké říše.
Hranice se staly tématem také na exkurzi ve vodním hamru ve Frohnau, které je dnes součástí města Annaberg-Buchholz. „Jsem rád, že hranice jsou dnes jen na papíře, žijeme zde společně,“ řekl premiérům starosta města Annaberg-Buchholz Rolf Schmidt. Šéf saského spolku Welterbe Montanregion Erzgebirge Steve Ittershagen k tomu poznamenal, že v krušnohorském hornickém regionu hranice nikdy neznamenaly překážku. „Vždy tady byla vzájemná výměna, kdy Češi přinášeli do Saska znalosti a dovednosti, nebo si je odtud naopak odnášeli třeba z báňské univerzity ve Freibergu,“ řekl Ittershagen.
