EU si po vzoru WHO tvrdě došlápne na kuřáky i uživatele alternativ
EU A KOUŘENÍ
Evropská unie se hodlá přiklonit k drakonickému přitvrzení regulace tabákových a nikotinových výrobků, které navrhuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Tímto krokem zasáhne nejen samotné kuřáky cigaret a uživatele méně škodlivých alternativ, ale může ohrozit i velkou část malých podnikatelů v EU a poškodit ekonomiku členských zemí. EU tak pokračuje v trendu, kdy bez zpracování vlastních dopadových studií přebírá nejtvrdší opatření z dílny WHO, která nerozlišují mezi cigaretami a jejich méně škodlivými alternativami, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák, nebo nikotinové sáčky.
Jaká opatření jsou tedy ve hře? WHO navrhuje zákaz cigaret s filtrem s argumentem ochrany životního prostředí, protože filtry se v přírodě velmi obtížně rozkládají. Současně má jejich zákaz zhoršit chuť cigaret a přimět tak část lidí k tomu, aby se zbavili závislosti. Desítky milionů Evropanů (24 % evropských dospělých), kteří kouří, by se tak vrátily zpět minimálně do 50. let minulého století, přičemž pokračování v kouření bude poškozovat jejich zdraví ještě víc než dnes. Podle tabákových společností filtry u cigaret totiž snižují koncentraci škodlivých pevných složek kouře.
Dalším navrhovaným opatřením z dílny WHO je významné zvýšení spotřebních daní na cigarety, ale i další nikotinové výrobky. Ty sice pomáhají kuřákům přestat s kouřením a snížit jejich závislost na tabáku, ale nárůst jejich popularity především u mladší generace je pro Světovou zdravotnickou organizaci trnem v oku. Podle ní je zvyšování daní na tabákové výrobky nejúčinnějším způsobem k omezení jejich užívání a experti organizace odhadují, že až 40% pokles počtu kuřáků v EU od roku 2012 byl právě důsledkem daňových opatření.
Tvrzení je však v přímém v rozporu se zkušenostmi z některých členských zemí. Kam vede výrazné šlápnutí na plyn u zdanění tabáku, ukazují příklady Nizozemí nebo Francie. Jak uvádí letošní studie KPMG, ve Francii se v roce 2024 spotřebovalo 18,7 miliardy kusů nelegálních cigaret, z toho téměř 7,8 miliardy padělků. V Nizozemsku se pak po výrazném zvýšení spotřebních daní objem nelegálních cigaret oproti předchozímu roku více než zdvojnásobil. KPMG odhaduje, že kuřáci v EU v roce 2024 spotřebovali 38,9 miliardy nelegálních cigaret, tedy nejvíce od roku 2015. To představuje 9,2 % celkové spotřeby cigaret. Národní vlády v evropských zemích tím přicházejí až o 14,9 miliardy eur na daňových příjmech. Lze očekávat, že navrhované další zvýšení daní tento podíl ještě dramaticky zvýší. Stejné je to třeba i v Austrálii. Drakonická opatření přinesla významné vedlejší efekty v podobě nekontrolovatelného boomu černého trhu s tabákovými výrobky, který je zcela mimo státní kontrolu. V zemi, kde si lze zakoupit e-cigaretu pouze na předpis, probíhá podle odhadů až 90 % nákupů právě mimo oficiální cesty. O poklesu příjmů státu ze spotřebních daní ani nemluvě – z 16,3 mld. australských dolarů v letech 2019–20 letos klesnou na odhadovaných 7,4 mld.
Právě podle příkladu Austrálie, kterou WHO považuje za vzorovou zemi, mají i v EU v budoucnu přístupnost tabákových a nikotinových výrobků snížit ještě omezení jejich prodeje v trafikách a úplný zákaz reklamy. Ta je již dnes velmi přísně regulována a je povolena prakticky jen v místech prodeje. Navíc se navrhuje další zpřísnění věkové hranice pro prodej těchto výrobků. Otázkou je vymahatelnost a kontrola takového opatření. Dnes padá tato povinnost na trafikanty, ale po očekávaném přesunu části prodejů na černý trh bude prakticky nevymahatelná.
V dalším sledu pak WHO navrhuje drastické zásahy do obchodních řetězců. Omezování počtu prodejních míst a distribuce tabákových výrobků prostřednictvím veřejných neziskových organizací může přinést zavírání trafik plus znárodňování velkoobchodních kanálů, přičemž zde se návrhy zdaleka nezastavují.
Nejde přitom o malé peníze. Odhaduje se, že celý „tabákový“ řetězec podporuje v Evropě více než milion pracovních míst, generuje miliardy eur daňových příjmů a jde o odvětví přispívající k HDP EU stejně jako středně velký členský stát.
Státy EU budou o přijetí Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku (FCTC) jednat v polovině listopadu na 11. zasedání Konference smluvních stran (COP11) v Ženevě. Evropská komise návrhy WHO podporuje a plánuje je zahrnout do nové tabákové směrnice TED 3. Pokud členské státy nevznesou námitky během listopadového summitu v Ženevě, bude upravená směrnice TED 3 platit od 1. ledna 2028.
