Zklamání pro žadatele o dotaci na dům po babičce: podmínky čerpání se zpřísní

Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám a nakonec i samotný ministr financí řekl, že plánem rozdělit mezi lidi 40 miliard se vláda bude ještě zabývat.

Cílem dotací je podle resortu životního prostředí zlepšit energetickou náročnost starých budov a zlepšit nedostupnost bydlení pro mladé rodiny. S tím souvisí i to, že rodiny mohou navíc žádat ještě o „rodinný bonus“ 50 tisíc korun v podobě příspěvku na dítě.

Žádat dopředu až o milion korun na zateplení domů budou podle původního plánu lidé moci od září a od ledna příštího roku pak žadatelé získají možnost čerpat ještě zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen na další snižování energetické náročnosti domu. Například na výměnu zdroje tepla, fotovoltaiku, ohřev vody nebo dobíjecí stanici pro elektromobil. O ten by mělo jít žádat bez nutnosti zástavy nemovitosti a s fixací úrokové sazby po celou dobu splatnosti.

Částka ve výši 40 miliard korun, kterou chce stát na dotacích rozdat, pochází z tzv. Modernizačního fondu, který spadá pod plán evropského Green Dealu a čerpá peníze z prodeje emisních povolenek. Peníze čerpané z fondu musejí být využity na zelené a úsporné projekty. Prostředky z fondu končí ve Státním fondu životního prostředí, který jednotlivé projekty financuje, a tedy peníze rozděluje.

A právě to se nelíbí ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), který tvrdí, že systém rozdělování peněz nefunguje správně a chce požadovat změny. „Tady je dlouhodobý systémový problém, že peníze z modernizačního fondu končí podle pravidel ve Státním fondu životního prostředí. Je to mimo rozhodovací pravomoc vlády. Mně se ten systém nelíbí. Nemůžeme ho změnit, můžeme ale změnit způsob projednávání v Česku. A to budu chtít,“ prohlásil Stanjura. Podle něj by měla vláda pravomoc určit, na jaký typ projektu se dá jaké procento peněz z fondu. Státní fond životního prostředí by pak měl peníze administrovat.

Zástupci dalších koaličních stran zase kritizují příliš benevolentní nastavení podmínek pro čerpání. TOP 09 se nelíbí, že by na peníze měli dosáhnout žadatele bez ohledu na jejich majetkové poměry, a mluví proto o nutnosti majetkového testu. Stejně tak by se měly posuzovat i příjmy žadatelů. Vysvětlení budou po lidovcích chtít i Starostové a ODS. Kvůli dotačnímu programu tak probíhají jednání koalice, která mohou nastavení podmínek změnit.

O tom, jak nesmyslné je, aby stát poskytoval dotace vlastníkům nemovitostí, kteří tedy netrpí nedostupností bydlení, mluvil v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.

„Rozumím tomu, že dáme-li lidem peníze na to, aby si zateplili dům a vyměnili okna, bude se tak dít rychleji než bez té dotace, což je asi žádoucí. Mám ale problém s tím, pokud přerozdělujeme peníze směrem k bohatým lidem. A peníze právě z programu Nová zelená úsporám a dalších čerpají většinou právě vlastníci nemovitostí. Pokud vlastním nemovitost, neměl bych být považován za někoho, kdo potřebuje poskytnout na svůj majetek finanční podporu,“ vyjádřil se.

„Dříve si lidé opravili nebo postavili nemovitosti za své peníze. Nevidím důvod pro to, proč bychom jim dnes na to měli dávat naše společné prostředky. Má-li někdo majetek, měl by se o něj sám starat a nečekat na pomoc od státu,“ dodal Křeček.

Několikrát už program zkritizoval například i exministr financí Miroslav Kalousek. „Kdo vlastní nemovitost, není ohrožen chudobou. Nemovitost může zastavit, prodat. V každém případě disponuje majetkem a není chudý. Je nemravné, aby mu na zhodnocení jeho majetku významně přispívali lidé, kteří žádný majetek nemají a často ani nedosáhnou na hypotéku,“ upozornil.