Agrofert mezi největšími bruselskými lobbisty. Chemičky předběhly Google, Metu i Apple

Nejvlivnější lobbistickou skupinou v Bruselu jsou společnosti podnikající v chemickém průmyslu. Alespoň podle prostředků oficiálně vynaložených na lobbing v uplynulém roce. Vyplývá to z analýzy organizace Corporate European Observatory, která sleduje vliv firemního lobbingu na politiku Evropské unie. Například CEFIC, tedy evropské sdružení chemického průmyslu, jehož členy jsou i firmy z holdingu Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), utratilo v roce 2022 za lobbistické aktivity přes 10 milionů eur (asi 245 milionů korun).

Podle dat nabraných z bruselského registru lobbistů poráží chemický průmysl v nákladech na lobbing, respektive ovlivňování rozhodnutí politiků v Evropském parlamentu, i tradičně silnou lobby technologických gigantů a energetických firem.

Na seznamu 50 subjektů, které utratily v loňském roce nejvíc, je hned sedm zástupců chemického průmyslu. Jde o čtyři firmy: Bayer, ExxonMobil Petroleum & Chemical, Dow Europe a BASF. A potom tři asociace: CEFIC, Verband der Chemischen Industrie a Plastics Europe. Dohromady měly za lobbing v Bruselu v roce 2022 utratit 33,5 milionů eur (asi 820 milionů korun).

Nejzajímavější je přitom pozice CEFIC, neboli Evropské asociace chemického průmyslu, která sama uvedla, že za loňský rok vynaložila na lobbing 10 milionů eur (tedy asi 245 milionů korun). Jejích 47 lobbistů mělo během roku vykonat 153 oficiálních schůzek s politiky. Členem asociace jsou i některé chemičky z českého holdingu Agrofert. Jde například o přerovskou Dezu a slovenskou firmu Duslo, která se specializuje na výrobu zemědělských hnojiv a dalších chemikálií.

Asociaci chemického průmyslu přerostla v objemu peněz o chlup už jen poradenská společnost Fleishman-Hillard. Ta měla vykázat lobbing ve prospěch zájmu svých mnoha klientů v hodnotě 10,17 milionu eur (asi 250 milionů korun).

Německá SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH – tedy další firma z holdingu Agrofert, je pak součástí německé asociace Verband der Chemischen Industrie, která se s 4,5 miliony eury (110 milionů korun) za lobbing umístila na 18. místě žebříčku.

V europarlamentu je lobbing povolenou praktikou. A nemusí jít pouze o součást korupčního prostředí, ve kterém vlivové skupiny vyvíjení nátlak na politiky, aby jim šli na ruku. Může jít stejně tak o legitimní nástroj občanů nebo zájmových skupin, kteří se chtějí podílet na tvorbě evropské legislativy.

Jeden z českých europoslanců říká, že v Bruselu je v současné době registrovaných zhruba 10 tisíc lobbistů. Corporate Europe Observatory však počet lobbistů pracujících v Bruselu odhaduje až na 25 tisíc.

Předsedové výborů europarlamentu a další vybraní europoslanci musejí od roku 2019 povinně zaznamenávat všechny své lobbistické schůzky. To znamená, s kým se sešli a v jaké věci. Ostatní zatím hlásí kontakty s lobbisty jen na dobrovolné bázi.

Nepřekvapuje mě to, říká europoslanec

Europoslanec za Piráty Marcel Kolaja deníku Echo24 řekl, že ho množství peněz, které velké firmy vydávají na lobbing, nepřekvapuje. Řada těchto firem je ochotna zaplatit velké peníze za to, aby pro ně byla pravidla mírnější. Není náhodou, že mezi společnostmi, které za něj utrácí nejvíce, jsou také třeba nejrůznější digitální obři, jako je Meta nebo Google,“ uvedl Kolaja.

Podíl technologických společností na bruselském lobbingu je skutečně nezanedbatelný. Společnost Meta, která provozuje síť Facebook a Instagram, dala na lobbing loni 8 milionů eur (196 milionů korun) a Google 5,5 milionu eur (135 milionů korun). V milionech eur se pak pohybuje i Microsoft, Apple nebo Amazon. Ani úhrnem se však neblíží tomu, co podle analýzy dal na lobbing chemický průmysl.

„Co se týče pravidel pro lobbing v Evropském parlamentu, dlouhodobě aktivně usiluji o jejich zpřísnění, například prodloužení doby po konci mandátu, během které nemohou bývalí europoslanci vykonávat lobbing. Současně ale musím říct, že je situace lepší, než když jsem v Evropském parlamentu začínal,“ dodal Kolaja.