Praha plánuje příští rok rekordní investice do dopravy. „Hrozí exodus zahraničích firem“
DOPRAVA V PRAZE
Praha plánuje příští rok rekordní investice do dopravy. Rada hlavního města Prahy schválila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s příjmy 116,4 miliardy korun a výdaji ve výši 119,1 miliardy. Schodek má být pokryt z vlastních rezerv, které město v minulých letech nashromáždilo. Největší položkou rozpočtu se stal odbor dopravy, který bude hospodařit s více než 30 miliardami. Stovky milionů budou financovat mimo jiné výstavbu metra D, Smíchovského nádraží nebo Libeňského mostu. Návrh ostře kritizuje pražská opozice.
Výsledný návrh rozpočtu se nese v podobném duchu jako předešlé roky. Znovu narostly provozní výdaje a miliardy z předchozího roku se převádějí kvůli zaseknutým projektům. Podle radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) dosáhnou provozní výdaje téměř 100 miliard korun, což je historický rekord. „Na provoz města utratíme už 96 miliard. Investice budou činit 23 miliard, nominálně nejvíc v historii Prahy,“ uvedl.
Dalších 16,8 miliardy představují prostředky převáděné z letošního roku, které se nepodařilo vyčerpat kvůli zpožděným nebo zastaveným projektům. Rozpočet ještě musí schválit zastupitelstvo 11. prosince, uvádí portál pražského magistrátu.
Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) se domnívá, že rozpočet je nastaven tak, aby Praha zůstala stabilním, předvídatelným a dobře řízeným městem i v době, kdy potřebuje rekordní investice. „Zaměřujeme se na dopravu, školství a bezpečnost, tedy oblasti, které rozhodují o kvalitě života Pražanů. Jako město musíme dál investovat do infrastruktury, ale zároveň hospodařit odpovědně a s respektem k budoucím závazkům,“ uvedl primátor.
Poprvé v historii Prahy jde nejvíce peněz do dopravy. V provozní části rozpočtu na ni půjde 31,1 miliardy korun, z toho 25 miliard spolyká MHD. Více než polovina míří k uživatelům MHD, kteří často nejsou rezidenty Prahy, a tedy nepřispívají do městského rozpočtu prostřednictvím rozpočtového určení daní (RUD).
Zbytek provozních výdajů v oblasti dopravy pokrývá údržbu komunikací, úklid a další služby nutné pro každodenní chod města. Praha je tak výjimkou mezi českými městy – jinde tradičně putuje nejvíce peněz do školství. „Doprava roste každý rok o tři procenta, už přesahuje 31 miliard,“ uvedl Kovářík s tím, že do dopravy směřuje zhruba 45 procent investic.
Z dvaceti největších projektů se devět týká silnic, kolejí nebo staveb městské infrastruktury. Nejnákladnější investicí zůstává metro D, které v příštím roce pohltí 5,8 miliardy korun. Stavba prvního úseku pokračuje, ale druhá etapa se kvůli vleklým sporům zpozdila o dva roky.
Nejasná je budoucnost Libeňského mostu, na který je vyčleněno 1,2 miliardy. Technická správa komunikací (TSK) musela kvůli zásahu antimonopolního úřadu zastavit veškeré práce, město tak bude muset řešit zakonzervování stavby, přípravu nového projektu a zaplatit opožděné práce. Více si o tom přečtěte zde.
Metro D (5,8 miliardy)
Libeňský most (1,2 miliardy)
Terminál Smíchovské nádraží (850 milionů)
Tramvajová trať Počernická (450 milionů)
P+R Opatov (400 milionů) – podle Kováříka „nejdražší parkoviště v Česku“
Dvorecký most – dokončení v 1. kvartálu 2026 (395 milionů)
Tramvajová trať Václavské náměstí – dokončení 2027 (318 milionů)
Příprava Městského okruhu – geologický průzkum
Radlická radiála – projektování (284 milionů)
Za 1,3 miliardy chce Praha přestavět komplex Nová Palmovka na sídlo Evropské vesmírné agentury (EUSPA). Projekt však doprovází nejistota: stát pro agenturu hledá náhradní prostory, protože město nedokázalo rekonstrukci včas zahájit. Více o tom deník Echo24 psal zde.
Mezi další velké položky patří rekonstrukce Divadla na Vinohradech (1 miliarda), rekonstrukce Průmyslového paláce (850 milionů), výkupy pozemků (1,1 miliardy) nebo dostavba Dvoreckého mostu (395 milionů), který se má otevřít na jaře. Stovky milionů poputují i na výstavbu Vltavské filharmonie (489 milionů), základní a střední školy v Březiněvsi (481 milionů) a na přestavbu Pragerových kostek, kde sídlí Institut pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR).
SOUVISEJÍCÍ: „Z dopravy se musí přestat dělat ideologie.“ Piráti a ODS se před volbami v Praze ostře osočují
Návrh ostře kritizuje pražská opozice. Podle Ondřeje Prokopa (ANO) město dlouhodobě selhává v realizaci investic. „Na investice půjde jen 23 miliard, stejně jako před 20 lety, zatímco provozní výdaje narostly na trojnásobek. Z letošních 22 miliard se neprostavělo skoro nic, 17 miliard se převádí do dalšího roku,“ uvedl.
Podle Prokopa stojí téměř všechny strategické projekty. „Druhá etapa metra D se odkládá, Libeňský most zůstane zakonzervovaný, o sídlo EUSPA na Nové Palmovce jsme přišli. Šlechtova restaurace je deset let zavřená, obecní byty se nestaví. Město se nerozvíjí,“ kritizuje.
Praha toho za 10 let moc nepostavila. „Hrozí exodus zahraničních firem“
Proč Praha přichází s rekordními investicemi až nyní? „To je jednoduché. Protože jsme dlouho neinvestovali, a proto máme i rekordní peníze. Teď se sice staví například metro D nebo Dvorecký most, ale historicky se toho za posledních deset let moc pro silniční dopravu nepostavilo,“ uvedl pro Echo24 dopravní expert Zdeněk Lokaj z ČVUT.
Podle něj jsou problémem neshody na magistrátu. „Mezi jednotlivými partajemi chybí politická vůle se domluvit na důležitých investičních a stavebních akcích. Hlavním problémem je fakt, že každá podobná stavba běžně překračuje délku funkčního období jedné rady. A každá nová rada má potřebu tyto akce kontrolovat, opravovat a předělávat, což stavby zastavuje a zpožďuje. Chybí tady jasný konsenzus, který by zajistil, že investice pojedou i bez ohledu na to, kdo je zrovna u kormidla,“ sdělil odborník.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na obzoru kolaps: Stavba okruhu ochromí dopravu na okraji Prahy. Auta nechte doma, žádají dráhy
Metropole se podle něj může stát zaostalou a neatraktivní pro investory. „Nyní je Praha ještě docela průjezdná, ale pokud si páni radní a náměstek Hřib myslí, že za pět let to bude zničehonic lepší, tak se šeredně mýlí. Jestli se pražská doprava ještě zhorší a bude stále kolabovat, může to znamenat exodus zahraničních korporací,“ uvedl pro Echo24.
Firmy podle něj v takové situaci mohou odejít do měst, kde je dopravní infrastruktura kvalitnější. „Radši se sbalí a odstěhují třeba do Varšavy nebo Bukurešti, kde je situace v dopravě lepší. Musíme si uvědomit, že doprava je jedním z klíčových ukazatelů pro zahraniční investory. Naší velkou konkurencí je právě polská Varšava. Ta je mimořádně progresivní, staví se tam ve velkém a přestože tamní politici také vedou spory, dokážou se domluvit na strategických projektech,“ dodal Lokaj.
Nadnárodní společnosti podle něj nabízejí mnoho pracovních příležitostí a dobře platí. „Dnes tu máme spoustu firem, ale to nemusí být navždy. Tyto firmy nemají problém se sbalit a za půl roku být pryč. Ostatně by to nebylo poprvé,“ dodal. Jednou z „prvních vlaštovek“ může být již zmiňovaná výstavba sídla EUSPA na Palmovce.
Praha letos označuje svůj rozpočet za nejvyšší v historii. Reálně, po započtení inflace, jde o třetí největší objem financí. Město tvrdí, že rozpočet je krytý, protože investuje tři miliardy z rezerv určených na dopravní stavby. Zda se plánované investice skutečně naplní, bude ale záviset na tom, zda se podaří pohnout s projekty, které se v posledních letech opakovaně zasekly.