Brusel chce proniknout do další oblasti členských států. Objevil se návrh na vznik „evropské CIA“

Evropská komise začíná pronikat i do oblasti bezpečnosti, což dosud bylo doménou členských států unie. Poté, co nová Evropská komise má poprvé v historii komisaře pro obranu, začíná si její předsedkyně Ursula von der Leyenová pohrávat s myšlenkou zřízení jednotné evropské tajné služby. Jedná se o jedno z doporučení zprávy o civilní a vojenské připravenosti EU, kterou pro Komisi vypracoval bývalý finský prezident Sauli Niinistö na žádost von der Leyenové. Informuje například server UnHerd či Politico.

Ursula von der Leyenová požádala o vypracování zprávy v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě v březnu tohoto roku. O možnosti vybudovat společné obranné kapacity hovoří už Lisabonská smlouva z roku 2008. Jedním z příkladů větší spolupráce států EU v obranné politice může být například vznik evropských battle groups či společný obranný fond. Zpráva pak zmiňuje vývoj posledních let. "Pandemie covidu-19 byla krizí obrovského rozsahu, na kterou nebyly členské státy a EU jako celek dostatečně připraveny. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že k udržení míru jsou zapotřebí dva, ale k zahájení války pouze jeden. Ruská invaze také podtrhla Putinův dlouhodobý názor, že Západ a lidé na Západě jsou slabí," dodává 160 stran dlouhá zpráva.

Ta má řadu doporučení, v nichž se objevují i slova o "komplexní připravenosti" obyvatelstva a institucí na hrozby. Nebo o nutnosti "kultury připravenosti" a nutnosti investic do kritické infrastruktury.

Při představování své zprávy po boku von der Leyenové Niinistö mluvil o nutnosti podpory kontrašpionáže v evropských institucích a vytvoření sítě proti sabotážím v Evropě. Proto mezi jedním z jeho návrhů je i vytvoření plnohodnotné tajné služby. "EU by měla vytvořit plnohodnotnou zpravodajskou službu pro spolupráci na úrovni EU, která může sloužit jak strategickým, tak operativním potřebám," uvádí ve zprávě.

V současnosti už pod zahraniční částí Evropské komise existuje Zpravodajské a situační centrum evropské unie (EU INTCEN). To ale zpracovává a vyhodnocuje jen informace, které mu na dobrovolné bázi poskytnou členské státy. Současná podoba vznikla v roce 2012 právě na základě Lisabonské smlouvy. V současnosti nemá ani 100 zaměstnanců. Existuje také zpravodajská část pro vojenské velení EU.

Návrh by výrazně posílil pravomoci současných složek a vedl by pravděpodobně k vytvoření nové agentury. Její vznik však může mít více překážek. Sám Niinistö ve zprávě přiznává, že během jejího vzniku se v rozhovorech s politickými činiteli setkával s odporem nové pole působnosti EU financovat.

Samotná von der Leyenová při představení zprávy pak apelovala především na zlepšení sdílení zpravodajských informací. „Všichni víme, že za shromažďování zpravodajských informací jsou odpovědné především členské státy,“ řekla von der Leyenová. „Měli bychom stavět na zlepšení toku informací, shromažďování informací a zpravodajství,“ uvedla von der Leyenová.