Velké země EU: V Německu s náskokem vyhráli konzervativci, slaví Meloniová i Le Penová

Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. V Itálii slaví strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové, ve Francii pak Národní sdružení Marine Le Penové. V Polsku naopak zvítězila vládnoucí proevropská Občanská koalice premiéra Donalda Tuska.

Třetí v Německu je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze. Ztráty sčítají i další dvě vládní strany, tedy Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. Šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz už v neděli večer po zveřejnění prvních odhadů hovořil o jasném vítězství konzervativců a katastrofě pro Scholze a vládní strany.

Od večera oslavuje také AfD, protože se stala druhou největší silou v Německu. Na východě země je dokonce nejsilnější stranou, předstihla zde i konzervativce. Spolupředseda AfD Tino Chrupalla výsledek, který je o 4,9 procentního bodu lepší než před pěti lety, označil jako možnost, jak vstoupit do jednání s největšími frakcemi v Evropském parlamentu. Kvůli skandálům vyloučila nedávno europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) všechny europoslance AfD ze svých řad, čímž alternativa prozatím přišla o evropské spojence.

Výsledek kancléřovy SPD je o 1,9 procentního bodu horší než v roce 2019, liberálové ztratili 0,2 procentního bodu a Zelení dokonce 8,6 procentního bodu. Kvůli špatnému výsledku vládních stran a nárůstu popularity AfD představitelé konzervativců vyzvali kancléře, aby požádal Spolkový sněm o důvěru.

Úspěch zaznamenalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. Nová strana získala 6,2 procenta, naopak Levice s 2,7 procenta proti roku 2019 ztratila 2,7 procentního bodu.

V europarlamentu usednou vedle těchto stran zastoupených ve Spolkovém sněmu také menší politická uskupení – sociálně liberální strana Volt, recesisté z Die Partei (Strana), Svobodní voliči (FW), Strana na ochranu zvířat, ekologické uskupení ÖDP a strana Rodina.

Volební účast v Německu, kde mohlo hlasovat asi 65 milionů německých občanů, činila podle prognózy ZDF 64,8 procenta. Před pěti lety hlasovalo 61,4 procenta voličů.

Le Penová i Meloniová slaví

Ve Francii dostalo nejvíce preferencí krajně pravicové Národní sdružení, které má 31,5 procenta hlasů, ukazují údaje ministerstva vnitra. Na druhém místě se umístila kandidátka podporovaná prezidentem Emmanulem Macronem s 14,6 procenty hlasů. Kvůli neúspěchu Macron již v neděli oznámil, že rozpustí dolní komoru parlamentu a vypíše předčasné volby. Kandidátka vedená socialisty Vzbudit Evropu dostala skoro 14 procent hlasů a levicově-populistická straně Nepodrobená Francii dalo hlas skoro deset procent voličů. Do EP vyšlou své zástupci i pravicoví Republikáni, Zelení či strana publicisty Erica Zemmoura.

Výrazné vítězství v Itálii slaví premiérka Meloniová. Po sečtení skoro 95 procent okrsků její strana Bratři Itálie vedla s 29 procenty preferencí. Kolem devíti procent preferencí mají Meloniové koaliční partneři Liga vicepremiéra Mattea Salviniho a strana Vzhůru Itálie. Přes 24 procent hlasů dostala opoziční Demokratická strana a dalších 6,6 procenta hlasů mají její spojenci z Aliance levice a zelených. Prakticky všichni představitelé těchto stran tvrdí, že ve volbách uspěli. Nespokojení s výsledkem jsou jen představitelé Hnutí pěti hvězd, které se zastavilo těsně pod deseti procenty preferencí.

V Polsku slaví vládnoucí strana, PiS těsně druhé

Ve volbách v Polsku těsně zvítězila proevropská Občanská koalice premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Po sečtení hlasů ze všech volebních obvodů podpořilo Občanskou koalici 37,1 procenta voličů, Právo a spravedlnost 36,2 procenta. Na třetí pozici skončila krajně pravicová Konfederace s 12,1 procenta hlasů. Čtvrtá je středová strana Třetí cesta, kterou podpořilo 6,9 procenta voličů, Levici svůj hlas dalo 6,3 procenta voličů.

V novém Evropském parlamentu Tuskova strana podle Onet.pl obsadí 21 křesel, PiS o jedno méně. Konfederace získala šest mandátů a Třetí cesta a Levice po třech. Hlasovat přišlo 40,47 procenta oprávněných voličů.

Občanská koalice od loňského prosince vládne s Třetí cestou a Levicí. Tyto strany tehdy po osmi letech odstavily od vlády Právo a spravedlnost, které zcela ovládalo polskou politickou scénu v posledních letech a prosadilo řadu sporných opatření, kvůli kterým se Polsko dostalo do sporů s Evropskou komisí. Nedělní volby sice znamenají úspěch pro Tuskovo uskupení, jeho koaliční partneři si však dobře nevedli. Kdyby se stejným výsledkem skončily volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, ztratily by koaliční strany většinu, upozorňuje server.