Když jste chudí, nejste svobodní, období komunismu nevnímám jako dobu temna, říká Konečná

Kapitalismus nemá oproti socialismu žádné výhody, chudí lidé akorát pomáhají elitám zvyšovat jejich získy. V rozhovoru pro Echo24 to řekla šéfka KSČM a volební lídryně Stačilo! Kateřina Konečná. Dodala, že kdo je chudý, stejně si nemůže užívat výhody kapitalismu, jako je svoboda cestování. Období komunismu nevnímá jako dobu temna a navrhuje, aby se zkoumáni tohoto období nechalo historikům. Vyjádřila se i k prioritám Stačilo! i k odmítnutým žalobám na jejich kandidátky kvůli údajně skrytým koalicím.

Krajské soudy odmítly zrušit vaše kandidátky do sněmovny kvůli údajné skrytým koalicím. Jak postup strany Volt, která ty návrhy podala, vnímáte?

Jako jejich jedinou možnost zviditelnění. Každý dělá kampaň jinak, někdo je s lidmi v ulicích, baví se s nimi o tom, co je trápí a někdo podává žaloby. To je asi tak všechno. Jsem přesvědčena, že ustálená judikatura v Česku nám dává za pravdu, že hnutí Stačilo! zvolilo postup, který tady před ním zvolil STAN, TOP 09, ODS, prostě úplně všichni za posledních 15 let. My máme navíc na rozdíl od nich podepsáno všemi kandidáty, že budeme v jednom poslaneckém klubu. Žádná z partnerských stran nedává hnutí Stačilo! žádné peníze, nejsou žádné finanční dohody ani teď ani do budoucna. Já jsem jejich žaloby četla, jsou opravdu politické, nikoliv právní. Nevím, jak to chtějí obhájit.

Zároveň je možné, že na vás a třeba na SPD přijdou další žaloby ve chvíli, kdy byste se dostali do sněmovny, ale nepřekročili vyšší uzavírací klauzuli pro koalice. Umíte si představit, že by soud pak třeba vstup do sněmovny zrušil?

Umím si představit, že ta žaloba na Nejvyšší správní soud či na Ústavní soud přijde. My jsme hlasem umlčované většiny a tohle by jen ukázalo a dokázalo , že nás chtějí umlčet všemi prostředky. Je velmi zvláštní, že jsou to rozsudky současného předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, který dříve působil na NSS, které nám velmi dávají za pravdu. Neumím si představit, že by tato žaloba byla úspěšná, protože podle mě by úplně narušili volební systém a právní řád České republiky. Připravujeme se ale na to, že budou naši oponenti budou chtít všemi možnými způsoby náš případný úspěch napadnout.

Nebylo na stole, že byste se SOCDEM kandidovali jako přiznaná koalice? Nebylo by to transparentnější?

Nezvažovali jsme to, protože KSČM se rozhodla už v listopadu loňského roku, že nebude samostatně kandidovat a že nabídne své kandidáty hnutí Stačilo!. V tu chvíli nebyla jiná varianta, já jsem měla mandát nabídnout naše lidi a snažit se pro sebe vyjednat pozici volební superlídryně.

Jednání se SOCDEM zprvu troskotala na zmíněném jednom poslaneckém klubu. Neobáváte se toho, že se budou v případě úspěchu Jana Maláčová a její kolegové chtít od Stačilo! odpojit?

Opravdu všichni kandidáti se zavázali k jednomu poslaneckému klubu, stejně jako nezávislé osobnosti. Ale uznávám, že papír snese všechno. Nicméně je tam ten druhý aspekt, tedy není tak úplně jednoduché vytvořit další poslanecký klub, když kandidujete pod jednou značkou, protože potřebujete deset poslanců, to se málokdy ví. V tuto chvíli si tedy nemyslím, že by to mělo nastat a ani nepozoruji, že by k tomu byly jakékoliv tendence.

Nicméně i v rámci jednoho poslaneckého klubu mohou nastat výrazné názorové neshody, přece jen alespoň částečně odlišné názory na některé věci asi máte… Máte nějak předem rozmyšlené, co dělat, aby se vám klub nerozpadl pod rukama?

Nemáme to promyšlené dopředu. Ale kromě toho, že se lidé zavázali k jednomu poslaneckému klubu, tak se zavázali k tomu, že budou jak v rámci kampaně, tak potom ve sněmovně naplňovat program hnutí Stačilo!. My jsme základní priority představili už 15. ledna a máme na nich jednoznačnou shodu. Všichni jsme se zavázali, že je budeme prosazovat, ani v tomto tedy nevidím zatím nějaké rozpory.

Jaké konkrétní aspekty vaší politiky jsou skutečně levicové?

Mír, sociální spravedlnost, soběstačnost, suverenita, tradice.

Chcete – podobně jako paní Prokšanová – nastolit opět socialistický režim?

Já myslím, že to, jak to pojala paní Prokšanová a jaké pak byly mediální titulky, jsou dvě různé věci. V titulcích se o nás všude psalo, že chceme znárodňovat. My nechceme znárodňovat, my chceme jen to, co chce pan premiér už dva roky, aspoň to tvrdil. Tedy že zestátnění ČEZ by mohlo vést k levnějším cenám energií, chceme se bavit i o dalších strategických oblastech, jako je třeba voda. My se veřejně přiznáváme k tomu, že chceme institut referenda, že nám vadí, že daně platí nízko- a středněpříjmoví zaměstnanci a OSVČ, že je neplatí banky a nadnárodní korporace, že trpíme v Česku to, že obchodní řetězce u nás neplatí prakticky žádné daně z příjmu, že tady existuje obrovská příjmová nerovnost. Milion lidí žije na hranici chudoby, 1,2 milionu lidí na hranici energetické chudoby. To jsou všechno věci, které my chceme měnit. Nazývejme to jakkoliv, ale tohle jsou věci, které jsou pro nás prioritní. Nikdo z nás nezpochyňuje demokracii jako takovou, volby a další věci, ale z druhé strany současné nastavení systému slouží velmi úzké elitě a to my chceme měnit.

Vaši kolegové říkají: „pryč s kapitalismem“, volají po návratu k Marxovi s Engelsem…

To jsou slova paní Prokšanové, asi by bylo dobré udělat rozhovor s ní.

Dobře, ale vy jste stále ještě předsedkyně KSČM, ačkoliv jste volební lídryní Stačilo!. Ten režim, který tady byl před revolucí, ekonomicky vůbec nefungoval. Není kapitalismus – se všemi výhradami k němu – pro společnost lepší?

Já úplně nevím, v čem by byl lepší. V tom, že je tady velmi úzká elita lidí, kteří vydělávají obrovské peníze a státu z toho nic nevrací? A že je tady pak obrovské množství lidí, kteří na tuto elitu vydělávají, ať už formou různých poplatků, třeba za energie, nebo formou nákupu drahých potravin? Přispívají tak k tomu, aby zisky těchto elit byly ještě větší a já si opravdu nemyslím, že je to spravedlivý režim. Určitě je to něco, co bychom chtěli změnit, ale znovu opakuji, že by to bylo v rámci demokratického zřízení, které v Česku máme.

Vy jste se jako KSČM spojili pod Stačilo! s dalšími stranami. Lze to považovat za začátek konce značky komunistické strany?

To si vůbec nemyslím, jen jsme si řekli, že nenecháme propadnout milion levicových hlasů. Byla to naše svobodná volba, volba našeho ústředního výboru. Myslím, že konec KSČM je nedostižným snem pana Bendy, pana Exnera a dalších komunistobijců, kteří si z toho udělali svůj jediný program, protože nic jiného ve sněmovně nedokázali. Nemyslím si, že jim tuto radost uděláme.

Váš plzeňský lídr Vítek Prokop mi v rozhovoru řekl, že odkaz KSČM je smíšený, že to byly i hlasy komunistů, které zvolily Edvarda Beneše prezidentem. Ale zároveň tu bylo období justičních vražd, nicméně katolíkům už také nikdo nepředhazuje upálení Jana Husa. Jak vy vnímáte historický odkaz komunistické strany? Nebylo by lepší značku KSČM nechat zaniknout?

Růže, kterou přejmenujete, nezačne vonět jinak. To je realita. My jsme samozřejmě mnohokrát za posledních 30 let diskutovali o změně názvu, abychom vyhověli místnímu mainstreamu. Strana to nikdy nedopustila, my jsme velmi demokratickou stranou a jednotlivé buňky mají v podstatě stejnou moc jako kdokoliv další. Ve chvíli, kdy ten požadavek nepřijde zespoda, tak si nikdo tady u nás v centru nedovolí nic takového navrhnout. To je jedna věc. Druhá věc je, že žijeme v roce 2025. Mně bylo v roce 1989 osm let a bylo by dobré, abychom se už bavili více o tom, co se tady dělo posledních 35 let a nechme konečně historii historikům. Já mám pocit, jako by tady před rokem 1989 byla doba temna. Ale v té době temna se tady stavělo 100 tisíc bytů ročně, postavily se jaderné elektrárny, přehrady, prostě věci, ze kterých žijeme dodnes a díky kterým má spousta lidí střechu nad hlavou a dostatek elektrické energie. Já tu dobu prostě nevnímám tak, jak se dnes popisuje a měli bychom nechat její hodnocení na bádání historiků.

A ty monstrprocesy?

Vůbec bych si nedovolila říci, že se nestávaly chyby. Stávaly a obrovské. Nesouhlasím s politickými procesy, nikdy nikde na světě. Považuji to za obrovskou chybu toho systému. Nemělo k tomu nikdy docházet. Ale zapomínat na všechno, co se podařilo vybudovat v zemi, která byla zničená válkou a kde nefungovalo nic. V zemi, kde byly strojírny, ocelárny, země byla soběstačná daleko více než kdykoliv za těch následujících 35 let. Mělo by to být širším chápání souvislostí, než jen o tom, že někdo zkonstatuje, že šlo o zločinný režim a tím to skončí.

Problémem té doby ale bylo omezení svobody pohybu, svobody slova a dalších lidských práv…

Já bych hlavně o svobodě slova moc nemluvila v České republice. Vláda nám v posledních čtyřech letech ukázala, jak umí vypínat protizákonně weby, jak autocenzura pronikla do společnosti a lidé mají často strach psát něco na internetu. Protože když něco napíšete na internetu, tak je to bráno jako víc, než když někoho třeba napadnete na ulici, protože policisté jsou úkolováni těmi různými KRITy, Foltýny a dalšími, kteří tady vytváří atmosféru strachu. Lidé jsou propouštěni z práce za své politické názory. Já bych o svobodě velmi spekulovala, zvlášť v posledních třech letech.

Já jsem mluvil ale i tom cestování a dalších lidských právech.

Svobodu máte v kapitalismu vykoupenou tím, že buď máte dostatek peněz a nebo svobodný stejně nejste. Dostali jsme se bohužel do situace, kdy obrovské množství lidí – přestože lidé vstanou v šest ráno, jdou do práce, jsou tam osm, osm a půl hodiny a velmi často mají i druhou práci – nemohou dopřát svým dětem svobodu školních obědů, kroužků, do kterých by mohly chodit. Protože jim ty poctivě vydělané peníze nestačí k tomu, aby mohli uživit svou rodinu. To je za mě šílenost. Myslím si, že chodit do práce by se mělo vyplatit a pokud někdo chodí do práce, tak by to mělo být vykoupeno tím, že má nějaký životní standard. A teď nemyslím, že má jezdit elektroautem a mít vilu, ale to, aby lidé věděli, že když se vám pokazí lednička, nebude to pro ně tak vysoký výdaj navíc, že nebudou schopni ho uhradit.

My také bojujeme za život takzvaně offline, protože si myslím, že by měla zůstat svoboda pro starší lidi v tom, že je nebudeme nutit vypisovat digitální formuláře, že vás banky nebudou nutit mít elektronické bankovnictví a tak dále. Můžeme se bavit o tom, že tady máme v Listině základních práv a svobod spoustu svobod, ale jejich realizace je ovlivněna jen socio-ekonomické situaci každého člověka.

A v této socio-ekonomické situaci by tedy podle vás měl lidem pomáhat primárně stát?

Největší položkou je bydlení, ať už nájemní, nebo vlastnické na hypotéku. Ceny bydlení rostou tak enormně proto, protože stát tady za posledních 30 let nic nepostavil. Staví developeři, staví velmi draze, staví se investiční byty. Ale obecní či krajská výstavba šla úplně do kytek. Pokud nerozpohybujeme trh s bydlením, aby začaly stavět právě i obce a kraje, tak nad námi ten problém bude viset jako Damoklův meč. Druhá obrovská položka jsou energie. My máme nejdražší energie na paritu kupní síly v EU. Elektřina je dražší o 77 procent, plyn je dražší o 92 procent. To se vám samozřejmě propíše, protože pokles životní úrovně v České republice je největší v EU. Nedostali jsme se v průměrných mzdách nad úroveň roku 2019. Do toho všechno zdražuje a stát v této chvíli nepomáhá…

Stát se ale také potýkal s krizemi v období od revoluce a studené války nebývalých rozměrů…

Potýkal se s nimi, ale kdyby nám vládli lidé, kteří budou mít více tendenci pomáhat vlastním občanům než se hnát do válečných a energetických dobrodružství. Byla to volba ministrů a vlády, že peníze, které mohli dávat normálním lidem a investovat je do trhu s bydlením, nákupu ČEZ, čímž bychom mohli jinak ovlivňovat ceny elektrické energie, investovali do nákup stíhaček F-35, tanků a dalších šmelitních zakázek.

Vláda ale také zavedla něco, čemu se říkalo Deštník proti drahotě. Jeho součástí byl třeba příspěvek na bydlení, jehož nastavení nebylo ideální, ale lidem v té situaci pomohl, nemyslíte?

Já jsem s těmi lidmi denně na ulici a strašná spousta z nich se stydí jít si pro sociální dávku. A nechápou důvod, proč by si pro ni měli chodit. Oni chodí těch devět hodin do práce, nevydělají si v ní tolik, aby nemuseli si chodit úřad práce pro příspěvek. Jestli pravicová vláda posílá lidi pro dávky, tak je něco fakt, ale fakt hodně špatně. Sociální dávka má být opravdu v krizové situaci, zraníte se, vypadne vám živitel rodiny, nebo jsou dávky v mateřství. Ale ve chvíli, kdy žijete úplně normální život a chodíte do práce, tak byste neměli mít potřebu dokrývat své výdaje nějakou dávkou. Tento konstrukt Petra Fialy mi vadí úplně od začátku. Kdyby se navyšovala minimální mzda, pracovalo se s tím trhem bydlení, tak bychom byli úplně někde jinde. Ty jejich kecy o mimořádných dávkách v normální společnosti nemají co dělat. Když se s lidmi bavím o jejich finanční situaci a říkám jim, ať si dojdou pro nějakou dávku, tak se na mě škaredě podívají a říkají, že nechtějí chodit na sociálku, protože chodí do práce a odvádí státu daně. Nedokážou pochopit, proč se o ně stát není schopen postarat, když přijde nějaká krize. Vláda navíc v rámci konsolidačního balíčku zvýšila daně zaměstnancům i OSVČ a stát je pak posílá pro dávky. takto to prostě nemá fungovat v normální společnosti.

V příštím roce bude potřeba pokračovat ve vámi zmíněné konsolidaci, jinak dojde v roce 2027 k porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pomoc státu lidem vždycky něco stojí. Jste tedy připraveni navrhnout či podpořit taková opatření, aby k porušení zákona nedošlo?

Zásadní problém státního rozpočtu není ve výdajích, ale v příjmech. Příjmová stránka rozpočtu se musí navýšit, to je fakt. Jediný, kdo tady vydělával v době bezprecedentních krizích, o kterých jste mluvil, byly banky, energetické společnosti, farmaceutické firmy a obchodní řetězce. V jejich ziscích nevidíte žádné propady. A právě oni se mají začít podílet na tom, aby se zvýšila příjmová strana rozpočtu, aby se na výdajích nemuselo škrtat, kromě třeba nesmyslných nákupů na ministerstvu obrany či vnitra. Nebavme se o tom, kde budeme škrtat, bavme se o tom, kde vzít více peněz.

Na tu výdajovou stránku se tedy vůbec zaměřovat nechcete?

Naší prioritou je udělat audit, který chceme provést velmi důkladně.

Audit státní správy?

Státní správy, ale i audit zákonů v České republice. Živnostníci totiž třeba říkají, množství povinností a kontrol je ubíjí a ničí jim jejich živnosti. Co se týče velkých peněz, tak ano. Audit nejenom na ministerstvu obrany, o jejichž zakázkách často v Echu píšete, ale je také dobré se podívat na poslední nákupy zbraní na ministerstvu vnitra. Ministr Rakušan nám říká, že bude premiér a má za sebou kauzu, v níž podepsal kontrakt na šest let na nákupy zbraní dražších, než jsou volně na trhu. Pak se bavíme o různých outsourceovaných věcech. Vůbec nechápu, proč by ministerstva měla outsourceovat PR služby, IT služby a tak dále. To jsou milionové položky. Tam budeme škrtat, protože to jsou jenom penězovody pro nějaké kamarádíčky, rodinné příbuzné a peněz, které se někde “poztrácí”, je obrovské množství. Stejně je to ve zdravotnictví. Proč máme sedm zdravotních pojišťoven? Proč nevezmeme lékařům administrativu, aby mohli opravdu léčit a posílili jsme kapacity? Kolik je v Česku kauz, jako je ta motolská? Proto my říkáme, pojďme to vyčistit.

Zmínila jste výdaje v oblasti obrany, kde došlo k navýšení našeho závazku v rámci NATO. Šéf NRR Mojmír Hampl mluví o tom, že si musíme vybrat mezi obranou a dekarbonizací, kterou zase tlačí EU. Vy navrhujete referendum o vystoupení z obou institucí. Jak by mělo vypadat?

Právo na referendum máme v Ústavě a politici se s výjimkou referenda o vstupu do lidí v roce 2003 bojí toto právo naplňovat. My říkáme, že má v Česku být zákon o referendu nastaven tak, že ho vyhlašuje buď Parlament, vláda, prezident nebo občané díky sběru podpisů, který známe třeba z prezidentské volby. Přiznám se, že tady máme otazník, protože jsme chtěli, aby stačilo 100 000 podpisů, ale víme, že podle SPD je to příliš málo. Jsme připraveni vyjednávat o tom, jestli to má být třeba 250 000 lidí, kteří když se rozhodnou, že chtějí vyhlásit jakoukoliv otázku do referenda, tak si nasbírají podpisy a referendum bude vyhlášeno. Volby máme v Česku každý rok, takže se to s nimi dá spojit, akorát vytisknete pár milionů hlasovacích lístků navíc, ale nic víc vás to nestojí. Lidem ale dáte šanci rozhodovat pravidelně, ne jen jednou za čtyři roky ve volbách. Třeba o euru by se mělo vyhlásit referendum, jako to udělali v demokratickém a západním Švédsku. Lidé rozhodli, že euro nechtějí, tak platí švédskou korunou a nic se neděje. Já vůbec nerozumím, proč se toho politici tak bojí. Nelíbí se mi , když někdo říká, že lidé nejsou dostatečně inteligentní a nedokážou se rozhodnout. Tak pojďme před tím udělat širokou debatu a dát všechny argumenty na stůl. Já si fakt nemyslím, že lidé v Česku jsou hloupí.

Mělo by být referendum o manželství pro všechny, o eutanazii a podobných otázkách?

O všech otázkách, ke kterým lidem nasbírají dostatek podpisů.

Byla by tam nějaká brzda a protiváha?

Brzda je v tom, že se například 70 procent občanů rozhodne, že ten návrh odmítne. Ale o tom to je. Dejme jim vybrat. Pojďme se bavit o tom, že to nemusí dopadnout tak, jak chci já. Ale pro politika má být závazné realizovat vůli těch lidí. Pokud více jak 50 procent lidí rozhodne, že chce zůstat v EU, tak já to budu respektovat.

Vy byste v referendech o EU a NATO hlasovala v obou případech pro vystoupení?

U NATO určitě. V případě EU si myslím, že ta se musí rozpadnout sama. Navážu na slova pana Hampla. EU nemá na to, aby ufinancovala zbrojení a Green Deal, aniž by došlo k obrovskému zadlužení nás všech. Systém není dlouhodobě udržitelný a to, co Ursula (von der Leyenová) udělala, je totální ekonomická zvrácenost. Musí se za velmi krátkou dobu velmi vymstít. Kromě toho, že dala peníze na Green Deal a zbrojení, teď ještě podepsala velmi nevýhodnou dohodu o clech s USA, kde jsme se zavázali platit stovky miliard za zbraně a zkapalněný plyn. To není žádná ekonomika na světě schopná vydržet. Myslím si, že dříve než k referendu o vystoupení Česka, dojde k velkému rozpadu, protože státy nebudou ochotné platit závazky, které za ně Ursula uzavřela a je to dobře. Já za to taky nechci platit.

Neotáčí se částečně vítr v EU s ohledem na to, jak se do vedení národních států dostávají jiné osobnosti či částečnou změnu, která nastala i v Evropském parlamentu?

Náprava stávajícího stavu by byla velmi složitá. Největším problém je Lisabonská smlouva, protože dala Evropské komisi obrovské pravomoci. Kdybychom žili v době před Lisabonem a čelili stejným problémům, tak by se členské státy rozhodovaly daleko racionálněji než Evropská komise. V tuto chvíli ještě není většina k tomu, aby se v Evropské radě začaly věci otáčet, ale právě Rada musí být klíčovým hráčem, která má kontrolovat a úkolovat Komisi. Když bude silná Rada, tak může Komisi říci, že se má v Green Dealu něco změnit, že nechceme dávat stovky miliard na zbraně a tak dále. V EP se poměrny změnily, ale ne tak silně, jak jsme doufali před evropskými volbami. Řada věcí se daří brzdit, šlapat na brzdu, ale pořád je to na mě hrozně pomalé a málo radikální.

U NATO jste zmínila, že jste určitě proti. Co bude pak Česko se svou armádou, která je ve výrazném podstavu, dělat třeba v hypotetickém případě, že se Vladimir Putin nezastaví na Ukrajině? Potřebujeme tisíce vojáků navíc, abychom byli obranyschopní.

A myslíte, že ty tisíce vojáků navíc pak Putina zastaví?

Myslím si, že ne.

No tak vidíte. Kdybychom vystoupili z NATO, tak Česko pořád není na hranici s Ukrajinou, jsou tam státy, které zjevně v NATO chtějí setrvat. Co by Česko mělo dělat? Diplomacii. Fialova skvadra například zapomíná na to, že největší zbraní pro země střední velikosti jako jsme my, je právě diplomacie. Úplně se na ní vykašlali. Této vládě se povedlo něco, co ještě nikomu. Dokázali si poštvat proti sobě státy napříč Evropou, napříč světem. A to, co bylo naší velkou výhodou už od dob Masaryka, tedy že jsme byli relevantní zemí s velkými diplomatickými schopnostmi, se úplně ztratilo. Rozhádali se se Slováky a Maďary, ale také třeba Francouzi kvůli jaderné energetice. O vztazích s Ruskem se nebudu bavit, ale třeba Čína. Létá tam Merz, Macron, von der Leyenová a my se chováme, jako kdyby se nás to netýkalo. A pak nám zvolí Trumpa a jsou vyděšení. Kde máme ty kamarády? Oni se vykašlali na vazby v Jižní Americe či Asii, protože si říkali, že mají Američany a EU. Teď se nestačí divit. My nikdy nebudeme mít armádu jako Francie nebo Německo, potřebujeme dělat diplomacii, která bude vytvářet přátelství.

Opakovaně se mluví o navazování užší spolupráce s V4, jejíž státy ale s Ukrajinou sousedí. Kdyby Česko bylo neutrální a došlo by k napadení těchto států, tak bychom jim neměli pomoci? Měli bychom hrát spíše roli určitého mediátora?

Myslím si, že je naivní představa, kterou nám podsouvají poslední čtyři roky, že Rusko zaútočí na kohokoliv dalšího. Oni znají své vojenské kapacity, nejsou hloupí. Museli by projít přes neutrální Rakousko a nevšimla jsem si, že by se Vídni báli ruských tanků. A co se týče Slovenska a Polska… Pro mě je to vlastně tak nesmyslná a hloupá debata, protože Putin si umí spočítat, kam může jít. Kdyby šel do těchto států, tak by ta odezva byla daleko daleko větší a skončila by asi něčím, co nikdo z nás nechce, tedy jaderným konfliktem.

Věříte, že Donald Trump se s Vladimirem Putinem dohodne tak, aby dojednaný mír zachovával autonomii Ukrajiny a byl pro ni obecně spravedlivý?

Myslím si, že politici typu Petra Fialy překročili bohužel tu linii, kdy mír mohl být spravedlivý. Pořád lepší nespravedlivý mír než pokračování války a zabíjení lidí. Pokud se ale Trump s Putinem na něčem dohodnout, tak to budou v první řadě jejich zájmy. Na summitu na Aljašce nemluvili o Ukrajině a tomto konfliktu, ale o hájení a potvrzení svých národních zájmů. USA nám jasně řekly, že si to máme platit sami a Zelenskyj nám vzkázal, že potřebuje miliardu eur měsíčně na zbraně. Jak jsme dopadli? Američané budou brát peníze, my to budeme platit, Rusové budou dál válčit a Ukrajinci budou trpět. Tam jsme to dohnali jako Evropská unie, která nebyla schopná sednout k jednacímu stolu, neuměla si vydefinovat podmínky a myslela si, že válku s jadernou mocností jde vyhrát.

Je pro vás jedinou variantou povolební spolupráce ta s hnutím ANO, které ale odmítá připustit zmíněné referendum o EU a NATO? Zvažujete i variantu opozice?

My jsme připraveni na všechny formy. Hodně bude záležet, kdo bude mít kolik poslanců. My jsme jasně řekli, že nechceme spolupracovat s někým, kdo se podílel na nejhorší vládě v historii, tedy té Fialově. Také jasně říkáme, že nám nejde o ministerstva, jako té druhé opoziční straně (SPD), ale jde nám o prosazování našeho programu. Jsme proto připraveni být i konstruktivní opozicí. Každopádně ale panika, která okolo hnutí Stačilo! a možného návratu do sněmovny je, ukazuje, že jsme na správné cestě.